Většina rad, jak se dožít vysokého věku, se točí kolem toho, co dělat po čtyřicítce nebo padesátce – více se hýbat, lépe jíst nebo pravidelně chodit na preventivní prohlídky. Podle vědců ale možná začínáme boj se stárnutím až ve chvíli, kdy je pozdě.
„Medicína zdravého stárnutí se dosud soustředila především na dospělou populaci a intervence přicházejí až po desetiletích nahromaděných molekulárních a buněčných změn spojených se stárnutím. Tento přístup ale přehlíží kritické okno příležitosti,“ upozorňují autoři odborného článku zveřejněného v prestižním časopise Nature Health.
Podle mezinárodního týmu expertů na biologii stárnutí by věda měla hledat způsoby, jak položit základy zdravého stárnutí už na úplném začátku života.
Zdravotní stav rodičů
Svou roli v dlouhověkosti přitom podle odborníků mohou hrát i takové faktory, jako je zdravotní stav obou rodičů ještě před početím, průběh těhotenství, výživa matky, porod i první měsíce života. Právě ty podle nich mohou ovlivňovat takzvané epigenetické změny – tedy procesy, které rozhodují o tom, jak se naše geny během života zapínají a vypínají.
Mohou tak zvýšit, nebo naopak snížit riziko cukrovky, srdečních onemocnění či dalších civilizačních chorob o desítky let později.
„Nově se objevují důkazy, že trajektorie stárnutí se mohou začít rozcházet už při narození, nebo dokonce ještě před ním,“ dodávají autoři odborného článku. Jinými slovy: biologické hodiny se podle vědců mohou rozbíhat dávno předtím, než si začneme hlídat cholesterol nebo chodit na preventivní prohlídky.
Delší život ve zdraví
Podle hlavní autorky Tzipory Strauss by proto cílem výzkumu dlouhověkosti mělo být především zmenšit rozdíl mezi délkou života a délkou života prožitého ve zdraví. „Snažíme se, aby lidé nejen žili déle, ale aby více let prožili v dobrém zdravotním stavu,” uvedla. Nechceme přece strávit posledních deset let života na vozíku nebo si nepamatovat ani vlastního partnera,“ dodává.
Pomoci by k tomu mohlo propojení genetických, biologických i klinických údajů napříč celým životem člověka. Jak autoři uvádějí, „systematická integrace multiomických dat, klinických charakteristik a funkčních ukazatelů napříč vývojovými obdobími umožní vytvořit dlouhodobé biologické trajektorie, které pomohou lépe předvídat zdravotní rizika i navrhnout účinnější preventivní zásahy.“
Na základě těchto poznatků proto navrhují vznik mezinárodního projektu, který by propojil porodníky, pediatry i odborníky na biologii stárnutí. Cílem je sledovat lidské zdraví od období před početím až do dospělosti a převést nové poznatky do běžné lékařské praxe. Projekt je zatím pouze návrhem, ale pokud podaří prosadit, mohl by podle autorů změnit pohled na prevenci i léčbu nemocí souvisejících se stárnutím.
VIDEO: Elasticita svalů, stiffness a dynamika. Longevity svět se vrhl na silový trénink. Co musíte vědět?
Zdroj: Creating a new healthcare, Nature Health
