Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
Archeologové znají dvě nejstarší kamenné stavby tehdejšího Brna, rotundu v areálu dnešního starobrněnského kláštera a druhou ve Vídeňské ulici. Obě pocházejí přibližně z 11. století. Muzeum města Brna (MMB) nyní znovu vyhodnocuje výsledky rozsáhlého archeologického výzkumu z let 1976 až 1984, při němž byla rotunda u starobrněnské baziliky objevena. Součástí nového zpracování jsou i moderní přírodovědné analýzy včetně radiokarbonového datování.
U kamenné stavby není možné přesněji určit rok jejího vzniku, větší naděje odborníci vkládali do ostatků z hřbitova, který tehdy starobrněnskou rotundu obklopoval. Vzorek z nejhlouběji uloženého hrobu odeslali do radiokarbonové laboratoře v polské Poznani.
Tehdy bylo téměř nemožné získat z malého úlomku kosti přesnější datum. Dnes je díky spolupráci s radiokarbonovou laboratoří v polské Poznani podobná analýza běžnou součástí archeologického výzkumu.
Město na Svratce
Výsledek ukázal, že pohřbený zemřel mezi lety 978 a 1049. Díky tomu lze vznik nejstaršího Brna posunout ještě před rok 1000. Archeologové budou dál hledat vhodné vzorky a podrobovat je dalším analýzám. Věří, že se jim tak podaří období vzniku prvního trvalého osídlení na břehu Svratky ještě více zúžit.
První zmínka o Brně je v Kosmově kronice z roku 1091, tehdy ale už bylo město dávno založené. Městská privilegia mu udělil v roce 1243 Václav I. „Na rozdíl od archeologických stop máme tentokrát naprostou jistotu – na dochovaných pergamenech je den, měsíc i rok uveden přímo,“ uvádí MMB.
Až do přelomu 12. a 13. století se Brno rozvíjelo na místě dnešního Starého Brna, tedy v okolí současného Mendlova náměstí, poté se centrum posunulo pod návrší Petrov, kde je dodnes.
Zaokrouhlit?
Podle brněnských archeologů aktuální zjištění rozhodně není konec pátrání. Klíčové totiž je, za vlády jakého panovníka bylo město založeno. V uvedeném období se na českém knížecím stolci vystřídalo hned šest Přemyslovců a významnou roli sehrával také polský kníže Boleslav Chrabrý. Vzniklo Brno ještě za vlády Boleslava II. Pobožného? Nebo až za Břetislava I., známého mimo jiné únosem Jitky ze Schweinfurtu?
„Nabízí se i trochu cimrmanovské řešení. Jára Cimrman přece doporučoval, aby se významné historické události odehrávaly v pěkných kulatých letopočtech. O francouzské revoluci 1789 prý poznamenal: Vždyť stačilo do kulatého letopočtu počkat pouhý rok. Mohli bychom tedy jednoduše prohlásit, že Brno vzniklo roku 1000? Bylo by to elegantní,“ uvedli archeologové s mírnou nadsázkou.
Situace ale byla podle nich v té době natolik nepřehledná, že ji srovnávají se seriálovou Hrou o trůny. Roku 999 nastoupil na český trůn Boleslav III. Ryšavý, který nechal vykastrovat svého bratra Jaromíra, druhého bratra Oldřicha se pokusil zavraždit a nakonec byl sám vyhnán ze země. Vrátil se jen proto, aby nechal povraždit přední české velmože z rodu Vršovců. Polský panovník Boleslav Chrabrý ho následně oslepil a sám převzal vládu nad Čechami i Moravou. Kdo z těchto vládců tedy mohl stát u zrodu Brna?
„Odpověď zatím neznáme,“ přiznávají archeologové.
