„Tuto zimu máme dvě cesty. První je najít způsob, jak se posadit k jednacímu stolu s Ruskem a ukončit tuto válku. To je priorita, na to se soustředím. Ale uvědomujeme si, s kým máme co do činění. Proto alternativou, o kterou stále usiluje Rusko, a ne Ukrajina, je rozšíření války,“ řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda na tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem.
„V okolí (ruského prezidenta Vladimira) Putina jsou lidé, kteří si přejí skončit válku, protože vidí, že se ekonomika hroutí, logistika se hroutí,“ řekl Zelenskyj s odvoláním na zprávy od rozvědky.
„Ale jsou vojáci, kteří si přejí válku rozšířit, vyhlásit mobilizaci. Proto musíme připravit plány, jak přežít zimu. Tím jsem se řídil při výběru (nového) premiéra (Serhije Koreckého),“ dodal Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Připustil, že s dosavadními přípravami na zimu nemůže být spokojen.
Zelenskyj na konci května prohlásil, že Ukrajina má do příchodu zimy příležitost jednat s Ruskem o konci války. Na konci června pak prezident dal tajné službě SBU příkaz k zahájení 40denní operace, která má Rusko přimět k ukončení války. Mezitím tři zdroje blízké Kremlu agentuře Reuters sdělily, že Putin výzvy k mírovým jednáním s Kyjevem odmítá a pravděpodobně se chystá konflikt eskalovat.
Spojené státy se od loňského návratu Donalda Trumpa do Bílého domu snaží mezi Kyjevem a Moskvou zprostředkovat mírovou dohodu. Naposledy se američtí, ruští a ukrajinští vyjednávači sešli 17. a 18. února v Ženevě, předtím dvakrát jednali v Abú Dhabí. Ani tři kola těchto rozhovorů ale nikam nevedla.
Klíčovým sporným bodem zůstává ruský požadavek vydat Moskvě celý ukrajinský Donbas, včetně té části, kterou ruská armáda ani za čtyři roky války a přes vysoké ztráty nedokázala dobýt. Ukrajina se odmítá vzdát svého území a navrhuje příměří na základě stávající linie fronty.
Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruské úřady vytvářejí právní a organizační základy pro možné vyhlášení mobilizace a válečného stavu, ale konečné rozhodnutí je v Putinových rukách a závisí na jeho vyhodnocení situace na frontě a vnitropolitické situace v Rusku. Nicméně Putin už loni podepsal zákon, který umožňuje vyslat záložníky do války i bez formálního vyhlášení mobilizace. Zatím ovšem nelze předvídat, jak se šéf Kremlu rozhodne.
O nové mobilizaci se hovoří kvůli rostoucím ztrátám ruské armády, která už nestačí nahrazovat klesající nábor dobrovolníků. Rusko podle odhadů západních zpravodajských služeb za více než čtyři roky války přišlo o 1,4 milionu zabitých a zraněných vojáků.
Evropští komentátoři nevylučují vyhlášení mobilizace po zářijových volbách, ruští prováleční blogeři odhadují, že by se tak mohlo stát v říjnu a do zbraně by mohlo být povoláno 1,2 milionu mužů, napsal server The Moscow Times.
Při „částečné“ mobilizaci vyhlášené na podzim 2022 bylo do armády povoláno na 300 tisíc mužů, ale další statisíce tehdy vycestovaly z Ruska v obavě před povolávacím rozkazem.
