„21. dubna 2026 zahynul při plnění bojového úkolu v zóně speciální vojenské operace (tak Rusové označují válku na Ukrajině – pozn. red.) podplukovník ve výslužbě Vladimir Anatoljevič Matvejev,“ objevilo se na přelomu dubna a května na ruské sociální síti VKontakte.
Vladimir Anatoljevič podle jednoho z komentujících účtů „nemohl zůstat stranou“ a na začátku roku 2025 vstoupil do dobrovolnické jednotky. Podobně jako on se v posledních čtyřech a půl letech rozhodly statisíce Rusů.
Jeho příběh je však v něčem zvláštní: v době, kdy zemřel – zdroje neuvádí jak – mu bylo 67 let. V největší zemi světa přitom měl být dávno v důchodu. Obyvatel stotisícového Nojabrsku po sobě zanechal doma dvě dcery, pět vnoučat a jednoho pravnuka. Zajímavostí také je, že muž ročník 1950 byl starší než samotné město, které vzniklo v 70. letech v souvislosti s těžbou ropy.
Podle přehledných dat potvrzených padlých ruských vojáků, která shromažďuje ruský exilový web Mediazona, ruská mutace BBC a dobrovolníci, je v jeho věkové kategorii (66 až 68 let ) 32 mrtvých. Pět mužů se pak z ukrajinské fronty nevrátilo, přestože na ni odjeli ještě ve vyšším věku – bylo jim mezi 69 a 71 lety.
Opačným směrem – tedy k mladším věkovým kategoriím – pak počty prudce rostou. Mezi 63 a 65 lety bylo 782 Rusům, 60. až 62. narozeniny jako poslední oslavilo 2330 vojáků.
Nejmladším padlým bylo jenom 18 let a jednalo se o ročník 2008. Mladých lidí Rusové opravdu ztrácí v porovnání se seniory hodně, mezi 18 a 26 lety jich je potvrzených přes 30 tisíc.
Dohromady novináři na přelomu července a srpna napočítali 236 066 padlých ruských vojáků. Odhad ve spolupráci s dalším nezávislým webem Meduza ke konci prosince 2025 podle odhadu nadměrné úmrtnosti u mužů na základě registru pozůstalostí hovoří o minimálně 352 tisících padlých.
Ruská verze BBC s odkazem na analýzu ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů odhaduje, že zmíněné počty mohou pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí. Reálný počet padlých ruských vojáků se tak může pohybovat mezi zhruba 330 až 471 tisíci.
Červencová zpráva think-tanku CSIS s odhadem souhlasí, když tvrdí, že „ruská armáda utrpěla od své rozsáhlé invaze v únoru 2022 1,4 milionu ztrát na bojišti a až 450 tisíc úmrtí“.
Pro představu: je to, jako kdyby v českém kontextu najednou zmizelo celé Brno a Přerov dohromady.
Typickým mrtvým je podle dat Mediazony dobrovolník, který není z profesionální armády ani mobilizovaný, pochází z regionů a často z ekonomicky slabších oblastí Ruska. Věk bývá kolem 30 až 40 let, často má rodinu a před válkou pracoval v civilním zaměstnání.
Chudoba přitahuje smrt
Nejvíc padlých v přepočtu na obyvatele pochází z Burjatska, Tuvy či Čukotky. A tady se ukazují spojené nádoby. „Čím vyšší je podíl chudoby v oblasti, tím vyšší je podíl úmrtí,“ míní v analýze dat autoři webu The Bell a zároveň ekonomové Alexandr Koljandr a Alexandra Prokopenková.
Podobně demografický výběr v loňském rozhovoru pro server Aktuálně popsal ruský exilový ekonom Igor Lipsic. „Nejlepší způsob, jak může rodina vyřešit své finanční problémy, je poslat otce a manžela zemřít do války,“ konstatoval tehdy.
„Drtivá většina tam jde kvůli penězům. Je to šílený boom, sociální výtah. Všichni jsou šťastní, protože jak říkal Putin – doma by umřel na vodku, a teď umře jako hrdina,“ shrnul zase jeden z autorů zmíněné rozsáhlé investigace o ruských ztrátách David Frenkel z Mediazony.
Dá se tak odhadnout, proč Vladimir Anatoljevič Matvejev odjel na téměř tři tisíce kilometrů vzdálenou frontu: podle typu jednotky a regionálních bonusů mohl získat jednorázově přibližně dva až tři miliony rublů a následně pobírat přes 220 tisíc rublů měsíčně (to je zhruba půl až tři čtvrtě milionu korun při nástupu + 56 tisíc Kč měsíčně – pozn. red.).
Válka se dotýká všech
Na druhou stranu to neplatí úplně absolutně, extrémně nízké ztráty jsou sice ve dvou největších městech – tedy Moskvě a Petrohradu –, ale také v republikách Severního Kavkazu.
Válka na Ukrajině se nicméně dotýká všech 85 regionů Ruské federace. Ve všech je totiž někdo, kdo se vydal do války a zpět se vrátil jako takzvaný gruz 200, jak ruská armáda kódově označuje přepravu těl padlých.
Oficiální údaje ani Moskva prakticky nezveřejňuje, Kyjev tak činí zřídka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem února řekl, že od vpádu ruských vojsk do jeho země v únoru 2022 padlo kolem 55 tisíc ukrajinských vojáků, velký počet bojovníků je podle něho nezvěstných.
