Podle rakouského ministerstva vnitra společnost falšovala certifikáty koncového uživatele, aby mohla vyvážet zboží, na nějž se vztahují evropské sankce. Mezi dodávkami se objevily speciální nástroje na obrábění kovů i CNC stroje, tedy počítačem řízená zařízení schopná vyrábět mimořádně přesné součástky.
Tyto technologie mají široké civilní využití, zároveň je ale využívá i moderní zbrojní průmysl při výrobě leteckých motorů, raketových komponentů nebo přesných součástek pro vojenské systémy.
Policie v souvislosti s případem zatkla osmadvacetiletého Bělorusa, který společnost vedl. Při zásahu úřady zabavily CNC zařízení a specializované nástroje. Zařízení podle ministerstva nakonec mířilo k podnikům napojeným na ruský státní průmyslový gigant Rostec.
Název vídeňské společnosti úřady nezveřejnily. Vyšetřovatelé však tvrdí, že firma ukrývala skutečnou cestu zboží pomocí rozsáhlé sítě nastrčených společností ve Spojených arabských emirátech, Hongkongu, Bělorusku, Kyrgyzstánu, Jižní Koreji, Litvě a Turecku.
Nepřijatelné, hodnotí zpravodajec
„Je nepřijatelné, aby se sofistikované evropské technologie dostávaly k výrobě střel s plochou dráhou letu a systémů protivzdušné obrany,“ uvedl rakouský státní tajemník odpovědný za zpravodajské služby Jörg Leichtfried.
„Budeme i nadále rozhodně postupovat proti těm, kteří se pokoušejí obcházet zákonné zákazy podpory ruského vojenského průmyslu,“ dodal.
Současný zásah přitom představuje pouze jednu část z mnohem širšího vyšetřování. Rakouské úřady provedly už v srpnu minulého roku další čtyři razie, během nichž zajistily důkazy o rozsáhlejším obcházení sankcí.
Případ zároveň znovu otevírá nepříjemné otázky kolem dlouhodobě specifického vztahu Rakouska k Rusku. Vídeň má už desítky let pověst jednoho z hlavních center zahraničních zpravodajských služeb v Evropě a někdy se jí proto přezdívá „hlavní město špionáže“. Těží zejména z neutrálního statusu Rakouska a působí v ní tisíce tajných agentů z celého světa.
Trafiky pro rakouské politiky
Důvěru spojenců navíc v minulosti oslabovaly vazby části rakouské politické elity na Moskvu. Bývalí kancléři Christian Kern a Wolfgang Schüssel získali po odchodu z vysoké politiky významné pozice spojené s ruskými společnostmi. Kern nastoupil v roce 2019 (dva roky po odchodu z funkce) do dozorčí rady Ruských železnic. Schüssel stejného roku zasedal v dozorčí radě ropného gigantu Lukoi. Oba po ruské invazi na Ukrajinu na své posty rezignovali.
Ještě větší skandál vyvolal bývalý vicekancléř a šéf krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache. Skrytá kamera ho na Ibize zachytila při jednání se ženou, která se vydávala za příbuznou ruského oligarchy. Strache s ní diskutoval o možné politické a mediální spolupráci výměnou za podporu jeho strany. Tato aféra vedla k pádu Kurzovy vlády a jeho odvolání z postu kancléře.
Výraznou postavou rakousko-ruských vztahů zůstává také bývalá ministryně zahraničí Karin Kneisslová. V roce 2018 pozvala Vladimira Putina na svou svatbu a během oslavy s ním veřejně tančila. Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se nakonec přestěhovala do Ruska.
