Tohle si na velkofilm nehraje. I proto je Osamělý vlk tak uvěřitelný – Aktuálně.cz

Tak jako natáčení snímku Osamělý vlk byla rychlá – a krátká – i kariéra jeho hlavního hrdiny v britském královském letectvu RAF. Pilot Josef František v roce 1940 během pouhých 28 dnů sestřelil 17 nacistických letounů.

Mezi ostatními Čechoslováky v RAF bojujícími proti Adolfu Hitlerovi vyčníval nejen vysokou úspěšností svých misí, do nichž se často pouštěl na vlastní pěst. Ve Velké Británii byl na rozdíl od většiny krajanů příslušníkem polské 303. stíhací perutě. V ní létal až do 8. října 1940, kdy se jeho stíhačka Hurricane zřítila a rodák z Otaslavic den po svých 26. narozeninách zahynul.

I s tímhle momentem se režisér Ondřej Veverka popasoval značně minimalisticky – k dohrání tragické situace mu stačil jen jeden herec, místnost se zvonícím telefonem a ženský hlas ve sluchátku. A ono to funguje.

Hodinu a půl dlouhý film Osamělý vlk zůstává po většinu doby nohama na zemi – a to doslova, neboť všechny letecké sekvence vznikaly ve studiích. A divák na tuhle „hru“ přistoupí velmi rychle, vlastně nemá důvod jí vzdorovat. Především díky značně pokornému přístupu tvůrců, kterým bylo jasné, že nedělají další Nebeské jezdce či Tmavomodrý svět.

Při scénách leteckých soubojů si návštěvník kina v prvních momentech logicky v hlavě přehrává vzdušné bitvy z Nolanova filmu Dunkerk (2017), které díky střídmosti efektů, hudby, člověka a techniky už navždy stanovily měřítko pro snímky odehrávající se během druhé světové války. Jenže Osamělý vlk bojuje v úplně jiné disciplíně, a i když třeba v bílých mracích a ořezaných detailech tváří pilotů hledá u Nolana inspiraci, ani v jednom okamžiku nepřináší lacinou napodobeninu.

Nejslabší okamžiky nového českého dokudramatu přicházejí hned v prvních minutách, kdy se divák musí „prokousat“ zázemím rodiny Františků, otcovým hanáckým oslovením „sénko“ či bohatou představivost vyžadujícím útěkem pilotů vlakem do Polska.

Dobře fungující mix režisér Veverka vnesl do hereckého obsazení. Zatímco známé tváře jako Jan Budař, Miroslav Hanuš či Josef Trojan přijaly jen epizodní role, mladí aktéři v čele s Tadeášem Moravcem v roli Josefa Františka tvoří pilíř Osamělého vlka.

A pokud by měl recenzent ukázat na naprostou špičku filmu, je to práce tvůrčího týmu s černobílými archivy o celkové délce 15 minut. Díky čistému střihu, tempu a magneticky přilnavé hudbě představují osmdesát let staré výstřižky hnací motor Osamělého vlka. Tísnivé dokonalosti dosahuje tohle řemeslo v okamžicích dokreslujících krvavý pád Polska poté, co jej společně rozdupali Hitler se Stalinem.

Snímek Osamělý vlk se nepokouší pilotovi Josefu Františkovi stavět nevzhledný naleštěný pomník v nadživotní velikosti. Tohle už snad máme definitivně za sebou. Z filmu naopak prýští snaha o převyprávění nijak černobílého osudu veleúspěšného stíhače a cizelování jeho polozapomenutého příběhu. Nic víc, nic míň. Proto je Osamělý vlk tolik uvěřitelný.