Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
Vyšetření pro svého syna v poradně řešila před časem i sedmatřicetiletá Tereza z Kladna. V průběhu druhé třídy se jí zdálo, že chlapec nezvládá rozlišovat dlouhé a krátké samohlásky. Když se problém ani po usilovném učení nelepšil, pojala podezření, že je něco jinak.
„Po poměrně komplexním vyšetření se ukázalo, že syn má oslabenou fonetickou složku a potřebuje vedle běžné výuky ještě speciální hodinu, kde se budou soustředit na takzvané přemostění problému,“ vysvětluje Tereza. Učitelé podle ní synovi nedávají úlevy, ale zda probrané látce chlapec rozumí ověřují i jinak než jen klasickým písemným testem – například ho častěji zkouší ústně.
Podobně jako Terezin syn, který od poradny dostal doporučení druhého stupně podpůrných opatření, se s menšími či většími problémy potýká i dalších zhruba 160 tisíc žáků základních škol. Jak se ukazuje v posledním roce, skokově přibývá těch s menšími problémy – prvního stupně. Zatímco ve školním roce 2024/25 jich v Česku bylo asi 21 tisíc, vloni už se jejich počet vyšplhal téměř na dvojnásobek.
„Rostoucí počet žádostí o poradenské služby samozřejmě představuje pro pedagogicko-psychologické poradny organizační i kapacitní zátěž,“ hodnotí situaci ředitelka PPP Středočeského kraje Jaroslava Štětinová. Podle ní by u části dětí bylo možné nejprve využít podpůrná opatření prvního stupně poskytovaná přímo školou.
„Co se týče žáků s opatřeními prvního stupně, tak apelujeme na školy, aby s těmito žáky, kteří mají lehčí obtíže, dokázali pedagogové kvalitně pracovat bez vyšetření v PPP,“ říká ředitel PPP Brno Libor Mikulášek. Nárůst počtu dětí s potřebou podpůrných opatření podle něj prodlužuje objednací lhůty. Podle zjištění ČT se v současnosti pohybují kolem půl roku, na řadě míst ale není výjimkou ani osmnáct měsíců.
Lepší data, covid a odklady
Podle mluvčího resortu školství Ondřeje Macury ale nárůst dětí s menšími problémy znamená pouze fakt, že školy vedou přesnější evidenci a lépe vědí, jak vykazovat žáky s podpůrnými opatřeními prvního stupně nebo jakou jim poskytnout podporu.
Žáků s podpůrnými opatřeními přibylo podle Asociace ředitelů ZŠ nejvíc v době pandemie covidu-19 a stoupající trend se už neobrátil. Naopak ho podle ředitelů podpořil i vzestup obliby sociálních sítí i u generace malých dětí a nová opatření ministerstva. „V současné době se projevují mimo jiné také změny v oblasti odkladů školní docházky, v jejichž důsledku nastupují do prvních tříd i děti, které by dříve pravděpodobně dostaly odklad,“ popisuje Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů ZŠ.
Nárůst počtu dětí, které poradny posílají školám s pozitivním vyšetřením, podle Zajíce znamenají pro školy určité problémy. Školy situaci často kvůli nedostatku pracovníků nezvládají řešit. „Podpůrných pracovníků je ve školách stále nedostatek. Jestliže má například škola se 700 žáky přibližně 180 žáků s některým stupněm podpůrných opatření a pouze jednoho speciálního pedagoga na poloviční úvazek, rozhodně to nelze považovat za dostačující,“ míní Zajíc.
Vůbec nejčastěji děti spadají do druhého z pěti stupňů podpůrných opatření. Loni jich bylo 75 tisíc – téměř polovina celkově vyšetřených.