Stačilo drobné komáří štípnutí a bylo zle. „Do týdne jsem měl horečku. Připadalo mi, že se vařím zaživa,“ popisuje svou pět let starou zkušenost osmatřicetiletý Milan. Později se přidaly i silné bolesti hlavy, svalů a kostí. „Měl jsem pocit, jako kdyby mi někdo drtil klouby kladivem,“ říká. Z exotické horečky dengue, kterou chytil na dovolené v Indii, se nakonec úspěšně vyléčil. Od té doby už ale odvahu cestovat nemá.
Jenže podle odborníků už riziko hrozí i blízko domova. Komár tygrovaný, který se v Asii postaral o Milanovu nákazu, se totiž přistěhoval do Evropy. Přijel spolu s kamionovou dopravou. „A přivezl s sebou i viry několika nemocí, které se doposud vyskytovaly jen v tropech a subtropech,“ upozornil Jan Votýpka z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Ty se postupně začaly šířit. Třeba právě horečkou dengue se jen loni na starém kontinentu nakazilo 35 lidí. V posledních pěti letech jich bylo dokonce 542. „Všichni se přitom infikovali v dané zemi. Nešlo tedy o žádné importované případy,“ zdůrazňuje zpráva Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Komáři podle něj útočili především na jihu Evropy – tedy ve Španělsku, Itálii, Portugalsku a Francii.
Za pár let mohou řádit i u nás
V Česku se sice prozatím žádná místní nákaza neobjevila, podle Hany Roháčové z Kliniky infekčních nemocí na pražské Bulovce si letos všech 77 nahlášených pacientů přivezlo exotickou horečku ze zahraničí, to ale moc dlouho nevydrží. „Všechny prognózy totiž ukazují, že jsme na patě výskytu exotických nemocí. Komáři se postupně posunují na sever, takže během několika málo let mohou proniknout i k nám,“ domnívá se Prymula.
Už nyní se k nám podle něj tlačí západonilská horečka – data Státního zdravotního ústavu jasně ukazují, že už se v Česku sedm lokálních nákaz touto nemocí vyskytlo.
Postup nemoci potvrzují i zmíněné údaje Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Jen letos podle nich lékaři tuto infekci zaznamenali v 98 různých oblastech Evropy, bylo mezi nimi i sousední Německo. Chorobou se nakazilo celkem 245 lidí, pro 12 z nich to přitom skončilo fatálně. „I tady mluvíme o lokálních nákazách, nikoliv o infekcích přivezených z jiných míst světa,“ podotýkají experti.
„Se západonilskou horečkou přitom nejsou žádné žerty, jde o velmi závažné onemocnění. Jde vlastně o zánět mozku,“ popisuje epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Pacienty podle něj choroba upoutá na lůžko, některé i nadobro.
„Virus jim totiž může poškodit centrální nervovou soustavu a oni přestanou chodit,“ vysvětluje. Stane se to podle něj zhruba jednomu ze sta nakažených. Do budoucna proto podle něj představuje tato horečka pro Evropu hrozbu.
„Žádná cílená léčba navíc prozatím neexistuje, což je další problém. Můžeme se snažit jen o to, abychom se nenakazili,“ říká epidemiolog.
V některých zemích už proto podle něj používají masivní postřiky, sprchují tam celá města. V jiných zase sáhli po maličkých dronech, které jsou na komáry přímo naprogramované.
„Jsou to přístroje veliké jen asi tři nebo čtyři centimetry, které dokážou rozpoznat bzučení komára. Jakmile ho zaznamenají, tak se na něj zaměří a rozsekají ho,“ popisuje ekologičtější způsob ochrany před obtížným hmyzem Prymula. Touto cestou se podle něj vydala například Francie.
Invaze subsaharských klíšťat
Monitorovat by se ale podle něj měl i výskyt dalších nemocí. Například horečky chikungunya, kterou se jen od začátku tohoto roku infikovalo 219 522 Evropanů a 81 jí nakonec i podlehlo.
V obrovský problém může v budoucnu přerůst i krymsko-konžská hemoragická horečka, již zase přenášejí africká klíšťata. I ta se totiž začínají v Evropě nebezpečně zabydlovat. Podle zprávy ECDC už se běžně vyskytují například ve Španělsku, a to i v jeho severnějších oblastech. Na parazita lze narazit i v balkánských zemích.
„Což je skutečně závažné, protože tato infekce má až čtyřicetiprocentní smrtnost,“ připomíná Prymula. Choroba sice podle něj začíná jako obyčejná chřipka, postupně se ale rozvine až do krvácivé formy. „Kvůli poruchám srážlivosti krve se objeví vnitřní krvácení, které může vést v těžkých případech až k šoku a selhání klíčových orgánů,“ popisuje.
Pokud se tedy lidé chystají na jih Evropy, měli by si podle něj přibalit do kufru repelent. „Ty už jsou dneska poměrně účinné,“ říká Prymula a dodává: „Třeba americká armáda už léta používá repelent na bázi kopretiny starčkolisté, který se aplikuje přímo na oděv. Vydrží na něm i po pěti vypráních a komárům a klíšťatům nechutná. Člověka proto bez větších potíží ochrání.“