„Jak si pamatujete, nedávno Rusové připravili provokaci, kterou se snažili namluvit Čechům a Polákům, že Polsko chce zaútočit,“ popisuje ve videu ze čtvrteční cesty na summit V4 do Bratislavy Donald Tusk.
„Důležitou roli v naší akci proti dezinformaci sehráli tito dva hrdinové, určitě je znáte,“ vypráví dál Tusk z letadla mířícího do Bratislavy a obrací se k vedlejšímu sedadlu, na kterém má položené plyšáky.
Jako hlavní symbol na podtržení přátelství a spojenectví obou zemí si totiž Donald Tusk zvolil českého Krtečka a jeho polského protějška, psa Rexíka (polsky Reksio – pozn. red.) „Češi a Poláci jsou praví přátelé. Reksík a Krteček to vědí odjakživa,“ zveřejnil Tusk na svém Instagramu okamžitě po propuknutí aféry.
Plyšového krtečka poté tento týden předal v Bratislavě Andreji Babišovi (ANO) při společném focení. Zde oba státníci dál podtrhli podle nich nadstandardní vztah mezi oběma zeměmi. „Češi jsou nejpopulárnější národ v Polsku,“ dodal Babiš, zatímco Tusk doplnil, že Poláci jsou zase nejoblíbenější v Česku.
Vzájemné sympatie obou národů potvrzuje dlouhodobě i celá řada sociologických průzkumů. Češi si v Polsku pomyslnou první příčku drželi dlouhodobě, nedávno se propadli na druhé místo po Italech, jak uvádí poslední šetření institutu CBOS.
V tuzemsku jsou Poláci tradičně rovněž na druhém místě, po Slovácích, a jak zjistilo letošní šetření Sociologického ústavu Akademie věd ČR, 81 procent Čechů považuje Polsko za hlavního spojence České republiky.
Přesto mezi zeměmi existuje několik „třecích ploch“, přičemž právě té hlavní se chytla dezinformační operace. Tu obšírně rozebral a s odkazem na polské bezpečnostní experty spojil s Ruskem nedávný obsáhlý článek serveru Seznam zprávy.
Těšínsko v „ohrožení“
Pro celou kauzu je ústřední facebookový profil pod jménem Adam Sikora a AI vygenerovanou profilovou fotografií muže středního věku (dnes už odstraněný ze soc. sítě – pozn. red.) Právě ten začal šířit informace o možném ohrožení a svolávat shromáždění za účelem bránit české Těšínsko proti polské anexi, která měla být podle Sikory na spadnutí.
Tuto zdánlivou hrozbu dál přiživovaly také falešné screenshoty článku Českého rozhlasu i podvržené dokumenty zveřejněné falešným profilem Břetislava Dančáka, českého velvyslance ve Varšavě. V nich se má Polsko dožadovat okamžitého předání Těšínska pod hrozbou násilného zabrání území.
O Těšínsko bojovaly v roce 1919 tehdy čerstvě vzniklé Československo a Polsko v tzv. sedmidenní válce. Později v roce 1938 území krátce zabrali polské síly. Finální, současnou podobu hranic stvrdila smlouva z roku 1958.
Polsko přesto dodnes vznáší nároky na zhruba 368 hektarů českého území. Jednání ale probíhají diplomaticky, dlouhodobě a neexistuje žádná hrozba násilí. Naposledy oficiálně otázku řešili ministři zahraničí Macinka (Motoristé) a Sikorsky letos v lednu, jak informovala ČT24.
Přesto jsou kvůli otázce Těšínska vztahy v regionu historicky napjaté. „Česko-polské vztahy jsou mnohem lepší, než byly před lety, ale některé historické otázky tu mohou stále rezonovat, byť se je nyní někdo snaží uměle oživovat,“ popsala pro Seznam Zprávy redaktorka tamějšího média Zwrot Halina Szczotka.