Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
Švestek a višní se letos v celém Česku urodila třetina průměrné sklizně. Jablek jen polovina. A na jihu Čech ještě méně. Co tam nezničily jarní mrazy, poničily kroupy v létě.
Rodina Steinocherů sklízí švestky pětatřicet let. Že by jim na všechny sady stačil jeden, maximálně dva lidi, ale ještě nezažili. „Letos nemáme žádné brigádníky, protože to dokážeme otrhat s manželem sami,“ přiblížila majitelka sadu Třebanice Irena Steinocherová. Celá třetina sadu zmrzla.
„Každé třetí, druhé jablko je poškozené,“ uvedl také ovocnář Pavel Holub. Zbytky úrody, které sadaři uchránili, nyní nejsou schopné dorůst kvůli suchu. Hlavně na Moravě a jižních Čechách. Většina ovoce tak půjde do moštárny, palírny nebo na přesnídávky. Toho výběrového na prodej ze dvora je minimum.
„Snažíme se ceny držet, co nejníž to jde. Loni jsme prodávali švestky za dvacet pět korun, letos prodáváme za dvacet osm,“ uvedla Steinocherová. S podobnými cenami počítají oslovení sadaři u jablek. Jak zdraží v obchodních domech, není zatím jisté. V tuzemsku se vypěstuje jen polovina toho, co Češi sní.
„Především záleží na tom, jaká úroda je v okolních zemích, odkud se k nám dováží. Jde třeba o Polsko,“ sdělil předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. I tam ale velká část jablek pomrzla.
Kvůli tomu Polsko i tuzemsko usilují o evropskou kompenzaci pro pěstitele. „Žádali jsme zhruba minimálně o čtyřicet procent té celkové škody,“ podotkl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle ovocnáře Holuba pomůžou jakékoliv peníze. „Budou to prostředky na další sezonu na postřiky,“ podotkl. Pokud je sadaři dostanou, tak nejdříve na jaře.
Ztráty odhaduje i Agrární komora
Podle Agrární komory budou mít i zemědělci kvůli počasí vysoké ztráty. „Letos jen na obilovinách a olejninách nám vychází nižší výnosy – někde na úrovni dvaceti procent. Když k tomu připočteme trvalé travní porosty, kukuřici, tak myslím, že se dostáváme k patnácti miliardám,“ odhadl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Pomoc chystá stát i Unie. „Plánujeme něco kolem 3,5 miliardy korun, schéma rozdělení je poměrně složité, zohledňuje všechny faktory,“ nastínil Šebestyán. Kvůli změně klimatu se objevují na tuzemských polích i plodiny, které zde dříve běžně zemědělci nepěstovali, například sója. Dnes je vidět kromě jižní Moravy třeba v severních nebo středních Čechách.
„Z velké části za to mohou nové odrůdy, které byly vyšlechtěné. Jsou vhodnější pro naše podmínky, pro severnější šířky,“ vysvětlil Josef Holec z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Lidé mohou také na polích vidět batáty, jejichž hlízy se běžně dovážejí z Egypta.
Náhradou za kukuřici, která letos neměla dostatek vláhy, pak může být čirok. „Pochází z Afriky a je to rostlina, která je mnohem víc odolná vůči suchu než kukuřice. Zemědělci v teplejších oblastech běžně pěstují silážní čirok ke krmení zvířat,“ řekl Holec.
Klasické plodiny ale z českých polí jen tak nezmizí. U nových je totiž zatím problém s odbytem.