Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
Ve 21. století testovala atomové bomby jediná země. Od roku 2006 provedla Severní Korea šest testů svých jaderných zbraní, všechny v podzemí. Ten poslední se odehrál roku 2017. Měl sílu přibližně deseti hirošimských pum a způsobil silné otřesy – zemětřesení mělo podle amerických geologů tehdy sílu 6,3. Teď skupina čínských seismologů v odborném žurnálu Science popsala, že to mělo větší následky, než se předpokládalo. Otřesy doznívají až do současnosti.
Prokazatelně byly dozvuky exploze z roku 2017 měřené ještě v květnu roku 2025, opakovaly se periodicky a pravděpodobně pokračují i nyní – loni v květnu jen skončil výzkum. Všechny otřesy se týkaly v minulosti klidných zlomových linií kolem hory Mantap. Ty byly neaktivní asi právě až do testů v roce 2017, a je tedy pravděpodobné, že právě atomové exploze v podzemí je způsobily.
Podle vědců se zemská kůra po explozi už nevrátila do původní rovnováhy, naopak se aktivita postupně zvětšovala s tím, jak se aktivovaly další zóny zasažené explozí.
Pohled pod zem
Autoři pro analýzu využili údaje, které získali ze seismologických měřicích stanic v Číně a Jižní Koreji, Severní Korea jim přístup k vlastním datům neumožnila. Když obrovské množství údajů od roku 2008 do roku 2025 spojili do jednoho analyzovatelného souboru, zjistili, že nárůst seismické aktivity je v oblasti kolem místa jaderných testů zcela bezprecedentní.
Za tuto dobu tam došlo k 1399 různě silným otřesům půdy, což je za sto let měření na korejském poloostrově něco naprosto výjimečného. Podle vědců to znamená jediné – série explozí mění tektoniku v Koreji. Že se v oblasti děje něco neočekávaného, potvrdily už i družice, hora Mantap se totiž podle satelitních dat mění i na povrchu.
Tato přes 2200 metrů vysoká hora se vyklenula do strany o přibližně tři metry a současně se svisle propadla skoro o půl metru, což se označuje jako palačinkový efekt, protože se jednotlivé vrstvy naskládají těsně na sebe jako palačinky na talíři a prostor mezi nimi se téměř úplně vytratí.
Co Severní Korea způsobila
Tunely v hoře kopali političtí vězni z koncentračního tábora Hwasong, což je největší trestanecká kolonie v zemi. Podle odhadů tam v nesnesitelných podmínkách pracuje asi dvacet tisíc lidí.
Podle čínské studie je situace v Severní Koreji zcela odlišná od toho, co se ví o známých dopadech sovětských a amerických podzemních jaderných pokusů. Ty sice také vedly ke vzniku poměrně silných otřesů půdy, ale ty byly jen krátkodobé a odezněly maximálně po několika týdnech po výbuchu.
V Koreji se ale z nějakého důvodu projevují následky jinak. Nejde tedy o obdobu vlnek na vodě, do níž se hodí kámen, jak vypadaly dopady v minulosti, ale spíše o nějakou strukturní změnu, kterou tamní exploze způsobily.
Dopady jsou zatím neznámé, autoři studie se ale obávají přinejmenším toho, že by neustálá seismická aktivita mohla znepříjemnit měření dalších otřesů – například takových, které by mohly způsobovat škody.
