„Tito lidé jsou, jak jsem již mnohokrát řekl, skutečnou elitou Ruska. Je třeba vytvořit podmínky pro to, aby mohli pokračovat ve službě vlasti i v civilních sférách. V politice, v ekonomice, ve státní a komunální správě,“ řekl na konci června o veteránech šéf Kremlu Vladimir Putin.
Ruský stát například pracuje na tom, aby se z veteránů stávali učitelé. Veteráni dokonce ve 40 ruských regionech doprovázeli prvňáčky na jejich první cestě do školy.
Ruský exilový server Meduza také identifikoval nejméně tisíc účastníků ruské invaze na Ukrajinu, kteří už obsadili různé vládní a se státem spjaté pozice.
Čím dál častěji se veteráni objevují také přímo v politice. Podle poslance Státní dumy Olega Matvejčeva bude „ducha speciální vojenské operace“ (jak Rusové nazývají válku na Ukrajině – pozn. red.) možné pociťovat i v nadcházejících volbách do Státní dumy.
Současná kampaň tak podle Matvejčeva v mnoha ohledech předznamenává zásadní změnu v ruském politickém životě.
Ustřelená noha a Putinova „hitlerjugend“
Vládnoucí strana Jednotné Rusko do voleb mezi hlavními kandidáty nasazuje na Ukrajině zraněného veterána Vladislava Golovina a válečného zpravodaje státní televize Jevgenije Poddubnyje.
Na čele kandidátky budou spolu s ministrem zahraničí a starostou Moskvy.
Na předvolebním sjezdu strany to oznámil přímo předseda strany Jednotné Rusko a bývalý prezident Dmitrij Medveděv.
Devětadvacetiletý Vladislav Golovin se dostal do popředí zájmu státních médií v roce 2022. Coby velitel čety námořní pěchoty byl zraněn během bojů o ukrajinské přístavní město Mariupol.
Je také absolventem kremelského programu „Vremja gerojev“ (Čas hrdinů) a současným šéfem Junarmije. Tedy vojensko-vlasteneckého mládežnického hnutí, jehož cílem je podporovat vlastenectví, zájem o armádu, vojenskou historii a službu státu mezi dětmi a mladými lidmi.
Také zpravodaj Poddubnyj utrpěl ve válce zranění, a to v roce 2024 během bojů v ruské Kurské oblasti.
Mezi prvními pěti kandidáty jsou s nimi ministr zahraničí Sergej Lavrov a moskevský starosta Sergej Sobjanin, dva z nejvýraznějších a nejpopulárnějších ruských představitelů. Na seznamu figuruje i ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová.
Jak funguje ruský volební systém?
-
Do Státní dumy se volí ve smíšeném volebním systému. Celkem 450 poslanců je rozděleno na dvě poloviny, polovina se obsazuje v jednomandátových volebních obvodech, kde vítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Zbývajících 225 mandátů se rozděluje poměrným způsobem podle výsledků stranických kandidátek v celostátním hlasování.
-
Aby strana získala mandáty z kandidátky, musí překročit pětiprocentní hranici.
-
Ruští občané mohou hlasovat několik dní a v některých regionech také elektronicky přes internet. Kritici dlouhodobě upozorňují, že kombinace dominance státních médií, omezeného prostoru pro opozici, kontroly nad volební administrativou a elektronického hlasování zvýhodňuje vládní stranu Jednotné Rusko.
-
Ruské úřady naopak tvrdí, že systém zajišťuje dostupnější a pohodlnější účast voličů.
Členové volební komise vyvěšují seznam politických stran ve volební místnosti před parlamentními volbami v Podolsku v Moskevské oblasti v Rusku, 17. září 2026.Foto: Reuters – Ramil Sitdikov
Zabíjeli Ukrajince, teď zasednou do parlamentu
Podle předsedkyně Ústřední volební komise Ruské federace Elly Pamfilovové půjde do voleb celkem 1641 veteránů takzvané speciální vojenské operace. Necelých 200 z nich chce do Státní dumy.
„Duch války“ půjde nejvíc cítit na kandidátce strany Jednotné Rusko, která eviduje 80 veteránů, dalších devět je na kandidátce Komunistické strany Ruské federace (KSRF) politického veterána Gennadije Zjuganova.
Veteráni kandidují také za Liberálně demokratickou stranu Ruska (kritici ale upozorňují, že LDPR není ani liberální, ani demokratická – pozn. red.), za stranu Rodina, Stranu důchodců, Stranu zelených a stranu Noví lidé.
Kritici války
Navzdory zákazu v největší zemi světa kandidují i odpůrci války. Agentura Reuters ve čtvrtek upozornila na příběh jedné z kandidátek za stranu Jabloko Poliny Lermantové.
Čtyřiadvacetiletou političku fotografka agentury zachytila, zatímco na digitálním billboardu za jejími zády běžela reklama vyzývající Rusy, aby se přihlásili do bojů na Ukrajině. Ona přitom rozdávala letáčky volající po míru.
Přestože většině kandidátů Jabloka, které je jedinou registrovanou stranou v Rusku odmítající válku na Ukrajině, ruský nejvyšší soud v srpnu účast ve volbách zakázal, Lermantová a několik dalších se o hlasy Rusů ucházet můžou.
A to díky tomu, že kandidovali ve svých obvodech samostatně, a nebyli tak součástí stranické listiny.
Bezzubý ruský parlament
Státní duma má omezené pravomoci: schvaluje předsedu vlády (na návrh prezidenta), vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě, jmenuje a odvolává předsedu Ústřední banky nebo například ombudsmana, podává žalobu na prezidenta, přijímá federální zákony a poté je předává Radě federace.
Prezident ji ale může rozpustit, když během jednoho měsíce odmítne tři jeho návrhy na předsedu vlády nebo když poslanci vyjádří vládě opakovaně nedůvěru a prezident vyhlásí nové parlamentní volby.
V současné Státní dumě zasedá pět parlamentních stran: ovládá ji ale Jednotné Rusko, které má ústavní většinu s 312 z 450. Druhou nejsilnější frakcí je Komunistická strana Ruské federace (KPRF) s 56 poslanci. Následují Spravedlivé Rusko – Patrioti – Za pravdu s 27 mandáty, Liberálně demokratická strana Ruska (LDPR) s 22 mandáty a strana Noví lidé s 15 poslanci.
Zbývající mandáty připadají několika nezařazeným poslancům a zástupcům menších stran.
Volby se konají 18.–20. září 2026. Hlasování probíhá tři dny, přičemž oficiálním volebním dnem je neděle 20. září.