Aktual.: 20.09.2026 18:59
Berlín – Německý kancléř Friedrich Merz dnes slíbil, že jeho vláda bude pokračovat v reformách. Jsou podle něj prostředkem proti jedu autoritářství. Merz vystoupil po zveřejnění prognóz z dvojice zemských voleb. Vyhrály podle nich dvě strany z okrajů německého politického spektra: Alternativa pro Německo (AfD) v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Levice v Berlíně. Merz zdůraznil, že hodlá ve funkci kancléře pokračovat.
Výsledek voleb v Meklenbursku-Předním Pomořansku označil Merz za „katastrofu“. Křesťanskodemokratická unie (CDU), které předsedá, podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 5,2 až 5,3 procenta hlasů. Není tak stále vyloučeno, že spadne pod pětiprocentní hranici a do zemského sněmu se vůbec nedostane. V Berlíně vyhrála strana Levice s náskokem před CDU. Kandidát CDU na berlínského primátora Stefan Evers podle Merze navzdory těžkým podmínkám dosáhl „slušného výsledku“.
Analytici už před volbami upozorňovali, že kombinace vítězství AfD a Levice ve volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně by byla pro Merze černým scénářem. Očekává se, že by na něj mohl dál růst tlak, aby funkci kancléře opustil. Merz ale zdůraznil, že hodlá dál jako předseda vlády pracovat na reformách.
„Reformy musí přijít,“ zdůraznil v projevu těsně po zveřejnění prognóz. Reformy jsou podle něj „prostředkem proti autoritářství“, díky nim lze dosáhnout opět blahobytu pro všechny. „To, co je nyní třeba udělat, vyžaduje rovnou páteř, neústupnost a trpělivost,“ řekl. „Jako předseda strany CDU a především jako spolkový kancléř naší země v sobě toto najdu,“ řekl. „Přijímám tuto zodpovědnost, protože chci naši zemi posunout vpřed,“ dodal Merz.
Spolupředsedkyně nejsilnější německé opoziční strany AfD Alice Weidelová vyzvala Merze, aby vyvodil z výsledků dvojice zemských voleb důsledky. „Musí to udělat pro svou stranu a také pro Německo,“ dodala v rozhovoru se stanicí ZDF. Kritizovala znovu také takzvanou protipožární zeď, tedy princip, podle kterého CDU s AfD nespolupracuje. Cílem je zabránit pomyslnému šíření nebezpečného požáru, který podle Merzových konzervativců extremistická AfD představuje. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci civilní tajné služby, označil loni v květnu AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu soudně brání.
Merz nastoupil do funkce loni v květnu se slibem zlepšit hospodářskou situaci v zemi. V posledních měsících se ale potýká s rekordně nízkou oblibou. Podle průzkumu agentury INSA z minulého týdne mu důvěřuje jen 14 procent Němců. Jeho další působení v čele vlády navíc odmítá i většina voličů CDU. Těžkou ránu mu zasadilo už před dvěma týdny vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Strana, kterou tamní tajná služba už od roku 2023 vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, dostala 43,8 procenta hlasů. CDU získala jen 17,2 procenta, a zaznamenala tak nejhorší výsledek v Sasku-Anhaltsku od roku 1990.
Jako o možných Merzových nástupcích ve funkci kancléře se nejčastěji spekuluje o bavorském premiérovi Markusovi Söderovi a premiérovi nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrikovi Wüstovi. Oba přitom tento týden Merze výslovně podpořili. Merz už po volbách v Sasku-Anhaltsku řekl, že hodlá ve funkci pokračovat. „Vzdát se pro mě není na stole,“ uvedl.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}