Je to téměř rok, co Evropská komise přestavila Evropský štít demokracie. Ten má chránit evropskou demokracii před manipulacemi a vměšováním ze zahraničí – europoslanci ale nejsou s jeho podobu spokojení. Vyplývá to z jejich nové zprávy, která obsahuje seznam doporučení pro Komisi, jak štít vylepšit.
Podle pirátské europoslankyně z frakce Greens/EFA Markéty Gregorové byl původní plán Komise „bezzubý“.
„Chceme proto například tvrdší sankce proti těm, kdo pomáhají ruským dezinformačním operacím, lepší ochranu voleb a důsledné vymáhání evropských pravidel vůči velkým online platformám,“ řekla Gregorová.
„Evropská demokracie totiž není ohrožována jen Ruskem, ale také naší vlastní technologickou závislostí na Spojených státech a Číně,“ doplnila.
Evropské středisko pro odolnost demokracie
Jádrem štítu má být Evropské středisko pro odolnost demokracie – nové pracoviště, které začalo fungovat letos v únoru. Jako jeden z prvních cílů si vytyčilo vytvoření návodu, který by členským státům pomáhal v boji se zahraničním vměšováním.
Jak však pro redakci uvedla francouzská europoslankyně Nathalie Loiseau (Renew), která předsedá zvláštnímu výboru EP pro Evropský štít demokracie, zatím příliš úspěchů nemá.
I proto chtějí europoslanci fungování střediska výrazně posílit. Navrhují, aby z něj vznikla stála instituce s vlastním rozpočtem a řízením, na kterém by se podíleli zástupci všech členských států. Na jeho činnost by přitom dohlížel Evropský parlament.
Dle jeho vize by se ve středisku měly sjednotit již existující evropské nástroje.
Zmiňuje pracovní skupinu Evropské komise pro dezinformace a strategickou komunikaci, systém včasného varování o probíhajících manipulačních kampaních a projekt EUvsDisinfo, který navrhují rozšířit a přeměnit v jednotnou databázi informací o zahraničně-vlivových operacích.
Posílení Europolu a Frontexu
Kromě Evropského střediska pro odolnost demokracie chtějí europoslanci posílit i další agentury.
Jde o Europol, do jehož mandátu by nově měly spadat hybridní hrozby, a Frontex, který by měl být vybaven potřebnými analytickými nástroji pro případy, kdy vnější aktéři využijí migrační toky jako prostředek hybridní války, podobně jako v případě Běloruska v roce 2021.
Evropská síť pro spolupráci ve volbách (ECNE) by podle europoslanců měla projít reformou také. V tomto ohledu volají po zvláštní ochraně pro političky, které bývají terčem sexistických dezinformací, nebo deepfakes se sexuálním podtextem.
Klíčovým partnerem ECNE má být Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (APPF).
Ochrana svobody slova
Středisko má podle europoslanců být silné, v boji by však nemělo zůstat osamocené.
Podpořili proto například vznik Evropské sítě fact-checkerů, důležitá má být i podpora občanské společnosti, nezávislé žurnalistiky a připravenosti občanů v případě krizových situací. Upozorňují přitom na potřebu dostatečného financování v nadcházejícím víceletém finančním rámci na období 2028-2034.
Důraz europoslanci kladou na odpovědnost digitálních platforem, které podléhají aktu o digitálních službách (DSA), aktu o AI a další legislativě v digitální oblasti. Proti nim se vymezuje administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která je dříve označila za snahu o cenzuru.
Jak však europoslanci upozorňují, právě DSA platformám ukládá, aby neodstraňovali příspěvky uživatelů svévolně. V případě, že tak provedou, totiž musí dotčené straně jasně sdělit, proč tak udělali.
Poukazují, že obviňování EU z cenzury je předmětem četných kampaní, jejímž cílem je odvést pozornost od opravdového potlačování svobody slova, například v Rusku, Číně nebo Íránu. Komise by podle europoslanců měla pracovat na vyvracení podobných tvrzení.
Našli se i kritici
Přesto se však plány na zlepšení štítů nesetkaly s pochopením od všech europoslanců. Podle Jaroslava Bžocha (ANO) z frakce PfE není centralizace podpory médií a občanské společnosti správnou cestou.
Výhrady má i k „řízení voleb“ a fact-checkingu, který podle něho již několikrát selhal. Podle něho je nebezpečím pro evropské hodnoty migrace. „Chtěl bych žít ve svobodné, kriticky myslící a vzdělané společnosti, ale ne v orwellovském světě,“ dokončil.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce EPP návrh podpořil. Měl však výhradu k zachovávání anonymity na internetu. Ta podle něho stojí v cestě účinnému boji s tzv. trollími farmami v Rusku a Číně. „Proč lidé, kteří ničí demokracii, chodí každý den nám a našim dětem vyhrožovat smrtí, mají být v anonymitě?“ položil řečnickou otázku.
Na činnost trollích farem v EU upozornil i zpravodaj doporučení k Evropskému štítu demokracie, švédský europoslanec Tomas Tobé (EPP).
Jmenoval přitom rumunské prezidentské volby 2024, které kvůli údajnému ruskému vměšování anuloval ústavní soud. Aktivity troll účtů přitom podle něho byly zaznamenány i během kampaně ve Švédsku, kde minulý týden proběhly parlamentní volby.
Rusko jako hlavní hrozba
Předsedkyně Evropské parlamentu Roberta Metsola uvedla, že hlasování nemohlo přijít ve vhodnější čas. Europoslanci schvalovali zprávu o štítu 15. září, tedy v mezinárodní den demokracie. Evropa přitom čelí stupňujícím se hybridním útokům Ruska.
„Dronový útok poblíž polských hranic jen pár dní zpátky, nedávné průniky do evropského vzdušného prostoru – jen pár příkladů, které nám ukazují, kam až jsou nepřátelští aktéři ochotni zajít,“ uvedla Metsola.
„Ať máme jasno – Rusko je hlavní hrozbou pro bezpečnost naší demokracie. Nevede pouze agresivní válku vůči Ukrajině, nesnaží se také jen ovlivnit naše volby, Rusko chce oslabit Evropu jako takovou,“ uvedl Tobe.
Důkazy lze podle něj vidět v kyberútocích, sabotážích a útocích na kritickou infrastrukturu. Rusko se podle něj dále snaží rozdělit evropskou společnost a vyvolat v ní zmatek a nedůvěru.
Není to jen Rusko
Rusko však podle europoslanců není jediným vnějším aktérem, který by evropskou demokracii ohrožoval. Aktivní jsou podle nich i Bělorusko, Írán a Severní Korea, zvlášť prominentní hrozbou je přitom Čína. Ta podle nich využívá sofistikovanější nástroje, než jiní aktéři.
Poukazují přitom na propagandistické YouTube kanály odstraněné Googlem v roce 2025, varování expertů na kyberbezpečnost týkající se střídačů do solárních elektráren vyrobených v Číně nebo na případ bývalého europoslance Alternativy pro Německo (Afd) Maximiliana Kraha, jehož asistent byl usvědčen ze špionáže pro Čínu.
Hlavním terčem ruských a čínských operací jsou však kandidátské země. EU by proto měla podle Parlamentu dosah štítu rozšířit i na ně.
Europoslanci zmiňují i bývalou maďarskou vládu vedenou stranou Fidesz tehdejšího premiéra Viktora Orbána. Podle nich její akce opakovaně sloužily zájmům Ruska, poukazují i na obvinění ze špionáže v institucích EU či informování ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o obsahu unijních jednání jeho tehdejším maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.
Dále by se EU podle Parlamentu měla více zaměřit na spolupráci s mimoevropskými partnery, jako jsou Taiwan, Japonsko a Jižní Korea, důležitá je i součinnost s NATO.
Na Evropské komisi nyní bude, jak se k doporučení europoslanců postaví. Eurokomisař pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitelů Michael McGrath, na plénu uvedl, že práce na Evropském štítu demokracie bude pokračovat a doporučení europoslanců Komise bude brát v potaz.