Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, řekla také Kallasová před jednáním ministrů obrany EU v Bruselu. Česko zastupuje šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.
„Musíme být ostražití, protože ze zpravodajských poznatků vidíme, že Rusko plánuje další sabotáže a útoky na naši demokracii – s cílem rozdělit naši společnost a zastrašit ji, aby přestala pomáhat Ukrajině,“ uvedla šéfka unijní diplomacie.
Ministři budou v Bruselu debatovat zejména o situaci na Ukrajině a na Blízkém východě. Budou se ale rovněž zabývat zprávou o obranné připravenosti, kterou vypracovala Evropská obranná agentura (EDA).
Ta uvedla, že současné plány členských zemí „zřejmě nebudou stačit“ k naplnění cílů, jimiž je odstranění nedostatků v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, pozemní bojové síly, námořní síly, zásoby munice a drony, citovala z neveřejné zprávy agentura Reuters.
Podle Kallasové zpráva ukazuje, že toho Evropská unie udělala už hodně a investice do obrany se zvýšily. „Zároveň máme velké mezery v obranných schopnostech a nyní bychom se měli zaměřit na to, jak tyto mezery zaplnit,“ dodala.
Incidentů přibývá
Hybridní válka a sabotáže na evropské půdě si získaly novou pozornost poté, co Berlín nedávno obvinil Moskvu z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle, což vedlo členské státy Evropské unie k výzvě k novým sankcím proti Rusku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v této souvislosti varoval, že terčem podobného útoku by se mohla stát i jeho země. Americká CIA zmínila hrozbu dronových incidentů na jihu kontinentu, včetně Itálie a Španělska.
Polský premiér Donald Tusk zase v parlamentu řekl, že Kreml podle polských zpravodajců v nadcházejících měsících plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, aby dokázal, že článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně je spíše teoretické než praktické ustanovení.
Také Kodaň čeká eskalaci. „Dánská vojenská zpravodajská služba odhaduje, že Rusko v nadcházejících měsících dále zintenzivní svou hybridní válku prováděním častějších útoků proti Západu a NATO, což bude mít pro dotčené země větší důsledky než v minulosti,“ uvedla tamní zpravodajská služba FE.
Možný ruský test
O riziku ruského útoku na území Aliance v řádu měsíců se před týdnem v rozhovoru s britským listem The Guardian zmínil šéf české Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Možný ruský test soudržnosti NATO, včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance či provokace pod falešnou vlajkou, by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců, soudí Koudelka.
Šéf litevského národního centra pro zvládání krizí Vilmantas Vitkauskas mezitím oznámil, že Litva a Polsko připravují mezinárodní plán evakuace civilistů, aby se v případě krize část obyvatel této pobaltské země, ale i Lotyšska a Estonska mohla přesunout přes polskou hranici.