EU bude úzce spolupracovat s ICC, aby zajistila jeho účinné fungování, uvedla v prohlášení Evropská komise.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vůči ICC vystupuje nepřátelsky dlouhodobě, přičemž v minulosti už uvalila sankce na jeho soudce a prokurátory. Na základě v pátek oznámených sankcí bude podle Reuters možné trestat firmy, které soudu poskytují služby.
Washington kritizuje soudem vydané zatykače na izraelské představitele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, ale také dřívější vyšetřování amerických vojáků nasazených v Afghánistánu, které však ICC již uzavřel.
„Prezident Trump nikdy ICC nedovolí stíhat Američany,“ uvedl v pátek Rubio. „Proto dnes Spojené státy uvalují sankce na ICC. Zakážeme transakce s tímto darebáckým soudem, odstřihneme ho od jeho zdrojů a ochromíme jeho schopnost fungovat,“ dodal.
Podle agentury AP sankce zmrazují veškerá aktiva ICC na území Spojených států a zároveň dávají americkým firmám a jednotlivcům šest měsíců, aby své obchodní vztahy se soudem ukončili.
Ministerstvo financí USA podle Reuters okamžitě po oznámení sankcí vydalo čtyři výjimky, které umožní některé transakce týkající se telekomunikačních služeb pro ICC, platby za software, vyplácení penzí a transakce týkající se soudem zadržovaných osob.
ICC dnes uvalené sankce důrazně odmítl a vyzval své členské státy, aby zajistily, že bude moci i nadále fungovat. „Je to pokus o maření výkonu spravedlnosti a o bránění soudu v plnění úkolů, pro které byl zřízen. Je to útok na vládu práva a na samotné základy mezinárodního právního řádu,“ uvedl soud v prohlášení.
Evropská unie považuje uvalení sankcí na soud za „hluboce politováníhodné“ a je připravena podniknout veškeré nezbytné kroky, které ICC umožní nadále vykonávat jeho činnost, uvedla Evropská komise. „Vzhledem k tomu, že do nabytí účinnosti těchto opatření zbývá šest měsíců, existuje prostor pro dialog,“ dodala komise.
Sídlo ICC se nachází v nizozemském Haagu. Nizozemská vláda podle Reuters uvedla, že ohledně sankcí vidí prostor pro dialog se Spojenými státy.
ICC byl založen v roce 2002 za účelem stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinů genocidy. Má 125 členských států, včetně všech zemí Evropské unie a všech členů aliance NATO kromě Spojených států a Turecka.