Kyjev se proti oznámené dohodě ostře ohradil. „Povolení Rusku prodávat ropné produkty je investicí do války, kterou je třeba ukončit, nikoli prodlužovat. (…) Je to zjevná slabost, která hraje do karet Rusku. To bude moci zabíjet více lidí, vést válku déle, projevovat ještě menší respekt vůči Americe a způsobovat světu ještě větší ztráty a škody,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síti Telegram.
Trump se podle zdroje amerického serveru Axios rozhodl dohodu prosadit poté, co Zelenskyj ignoroval šest amerických žádostí, aby Ukrajina zastavila útoky na ruské rafinerie. Ty v posledních měsících způsobily Rusku vážné problémy s výrobou paliv. Moskva v reakci na ukrajinské údery omezila vývoz nafty, což spolu s dalšími výpadky dodávek přispělo k růstu cen na světových trzích.
„Zelenskyj špatně odhadl situaci. Tím, že pokračuje v útocích na rafinerie, podrývá dobrou vůli, kterou si u Trumpa během posledních šesti měsíců vybudoval,“ řekl serveru Axios americký představitel obeznámený s jednáním.
Proč Trump „obdaroval“ Putina
Trump podle něj požaduje, aby Ukrajina přestala na ruská zařízení útočit jednostranně, tedy aniž by Rusko muselo zastavit své údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajinské útoky totiž podle amerického prezidenta přispívají k vysokým cenám pohonných hmot i ve Spojených státech.
Zelenskyj po oznámení dohody uvedl, že ho Trumpovo rozhodnutí zaskočilo. Označil ho za nespravedlivé a nečestné a za dar ruskému prezidentovi.
„Dárky Putinovi nepřinesou mír ani žádný prospěch civilizovanému světu. Rusko se za naftu odmění dalším terorem,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síti X. Zdůraznil, že Kyjev je připraven přistoupit na vzájemné omezení útoků, pokud Moskva přestane ničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Zelenského vyjádření přišlo v době, kdy v Miami jednala ukrajinská delegace s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Osmihodinové rozhovory se v pátek týkaly mimo jiné bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, poválečné obnovy země a možného řešení územních sporů.
Další rána na obzoru?
Podle ukrajinského představitele citovaného Axiosem američtí vyjednavači během jednání naznačili, že Trump by mohl Ukrajinu odříznout od amerických zpravodajských informací, pokud bude jeho požadavky nadále ignorovat.
Takový krok by mohl citelně zasáhnout právě i ukrajinské útoky na ruské cíle. Kyjev totiž využívá americké zpravodajské informace mimo jiné při dálkových úderech drony na ruskou infrastrukturu, upozornil britský list Financial Times.
Americký představitel však popřel, že by taková hrozba během jednání zazněla. Podle něj Witkoff a Kushner naopak zdůraznili, že Spojené státy zůstávají spolehlivým partnerem, který Ukrajině poskytuje munici i zpravodajské informace.
Skepse ohledně dohody
Trump v pátek oznámil, že Rusko podle dohody okamžitě dodá na americké a světové trhy více než 300 tisíc tun nafty. V listopadu má následovat dalších 500 tisíc tun a poté další dodávky. Trump to uvedl na sociální síti Truth Social. Americké ministerstvo financí zároveň oznámilo vydání dočasné obecné licence, která umožňuje vybrané transakce s ruskou naftou.
Není však jisté, zda se ohlášené dodávky podaří v tomto rozsahu uskutečnit. Energetičtí experti podle agentury AP pochybují, že by výrazně snížily ceny paliv. Mohou pomoci na některých trzích, ale samy o sobě nevyřeší celosvětový nedostatek nafty. Dohoda by naopak mohla Rusku pomoci získat další příjmy.
Pochybnosti o tom, zda Moskva dokáže slíbené dodávky uskutečnit, vyjádřil také polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
„Naše ambasáda hlásí nedostatek pohonných hmot dokonce i v Moskvě, která má při zásobování vždy přednost. Vážné zdroje navíc uvádějí, že Ukrajina už poškodila přibližně 50 procent ruských rafinérských kapacit. Odkud se tedy vezme přebytek nafty určený na vývoz?“ napsal Sikorski na sociální síti X.