Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy skončily těsným vítězstvím hnutí Starostové a nezávislí. Jen o jeden procentní bod za nimi skončila koalice ODS a TOP 09. Naopak hnutí ANO skončilo pod svými očekáváními. Ve volbách do pražského zastupitelstva zasednou ještě zástupci SPOLU pro Prahu, Prahy sobě a Piráti. Téma rozebral analytik ČT Kamil Švec.
Před dvaceti lety patřila Praha občanským demokratům. ODS vedená primátorem Pavlem Bémem tehdy získala přes 54 procent hlasů. Byla to zlatá éra občanských demokratů v Praze. O rok později se kvůli sporu o přerozdělování výnosů z daní obcím ozval z vesnice Suchá Loz tehdy neznámý starosta Petr Gazdík. Úspěšného primátora vyzval k tomu, aby si vyzkoušel práci vesnického starosty. Oba politici si pak během srpna na jeden den vyměnili své role.
Z Gazdíka se během následujících let stal předseda Starostů a nezávislých, který hnutí přivedl do celostátní politiky, kde se úspěšně etablovalo. Naopak občanští demokraté průběžně spíše ztrácí.
Je rok 2026 a to, co bylo před mnoha lety nemyslitelné a mohlo být spíš politickým vtipem, se pomalu stává realitou. Hnutí STAN směřuje k tomu, že bude mít svého pražského primátora. A to ne na jeden den, ale ideálně na celé funkční období.
Vítězství STAN je velmi těsné. Ve volbách jej podpořilo 23,17 procenta voličů. Přitom v pořadí druhá volební strana SPOLU pro Prahu – tvořená ODS a TOP 09 – zůstala jen o jeden procentní bod pozadu. Obě uskupení získala shodně sedmnáct mandátů v pražském zastupitelstvu.
Ale to, co je pro STAN velkým úspěchem, je pro ODS a TOP 09 minimálně nevýhrou. Nejenom občanští demokraté, ale také TOP 09 byla kdysi schopná v Praze vyhrát volby. I v kontextu toho, že v rámci celostátní politiky je metropole pro obě uskupení považována za baštu, výsledky skončily pod očekáváním.
Že má STAN lepší výchozí pozici, podtrhuje také zisk preferenčních hlasů jednotlivých kandidátů. Pražský lídr STAN Petr Hlaváček jich získal téměř 101 tisíc a dvojka starostenské kandidátky Eliška Čepová přes 93 tisíc hlasů. To lídr občanských demokratů získal preferenčních hlasů jen přes 91,5 tisíce. Tedy méně než šest představitelů kandidátky STAN. S takovým výsledkem mu nezbývá než vzdát primátorské ambice. Ostatně ty po volbách celkem oprávněně projevil právě Hlaváček.
Propad ANO i Pirátů
Pod očekáváním skončilo hnutí ANO. Před čtyřmi lety se hnutí podařilo oslovit 19,34 procenta voličů a obsadilo druhou příčku. Tehdy bylo čerstvě ve sněmovní opozici, a tak lze úspěch připisovat i tomuto faktoru. Letos mělo ambice podobné. Po uzavření volebních místností lídr kandidátky Jan Hušbauer věřil v podobný výsledek jako v roce 2022. Místopředseda hnutí ANO Robert Králíček dokonce mluvil o dvouciferném zisku hlasů začínajícím dvojkou. Výsledek je však výrazně nižší. V podílu hlasů si ANO pohoršilo o pět procentních bodů.
Na povolební tiskové konferenci lídr hnutí a předseda vlády Andrej Babiš (ANO) hájil jedničku kandidátky Hušbauera jako velmi schopného, který odvedl dobrou kampaň. Hušbauer ovšem na kampaň neměl mnoho času. Kandidátem ANO na primátora se stal až v červnu, když oznámil konec v politice Ondřej Prokop.
Právě ten měl být původní jedničkou, ale neustál tlak vyvolaný nejasnostmi kolem nepřiznaných bytů. Babiš sám přiznal, že čekal lepší výsledek. „Myslel jsem, že získáme nějaké body navíc tím, že máme plno dobrých věcí pro Prahu,“ prohlásil premiér. Nakonec ale podle něj převážila v Praze nenávist budovaná vůči jeho osobě.
Bez ohledu na slova Andreje Babiše a na jejich oprávněnost se spíše ukazuje, že koaliční potenciál hnutí ANO v Praze není vysoký. Post primátora získalo hnutí jen jednou, a to v době, kdy bylo stále novým a neetablovaným.
Výsledkem je, že ANO získalo jen jedenáct křesel v zastupitelstvu hlavního města a skončilo až na čtvrtém místě. S největší pravděpodobností tak i po těchto volbách bude v opozici.
Ještě trochu větší neúspěch zaznamenali v Praze Piráti – ve volbách si pohoršili o 8,35 procentního bodu. Se sedmi mandáty skončili poslední. Lídryní kandidátky byla nepříliš známá Tereza Nislerová. Politické zkušenosti sbírala jako zastupitelka městské části Praha 4. Nedostatek politických zkušeností a nepříliš velká známost se tak zřejmě podepsaly i na výsledku strany.
Praha bez SPD a Motoristů
V zastupitelstvu nezasednou ani zástupci SPD. V předchozím volebním období měli tři křesla, letos s necelými 3,5 procenta hlasů na mandát nedosáhli.
A ještě horší výsledek vykázali Motoristé. Tato strana získala ani ne tři procenta. A to i přesto, že kandidátku podporovali svou účastí ministři Petr Macinka a Boris Šťastný. Za osobní úspěch mohou oba politici považovat, že se jim podařilo ze 14., respektive 15. pozice posunout za jedničku kandidátky Kláru Sovovou.
Celkově je však výsledek voleb pro stranu v Praze debaklem. A to i z toho důvodu, že se sama prezentuje jako dědička staré ODS a k tomu využívá i podporu zakladatele strany Václava Klause.
Podpora stran a hnutí
Data volební podpory také ukazují, jak voliči rozdělovali hlasy v jednotlivých volebních okrscích. Například okrsky v Praze 12 ve starší zástavbě ukazují většinovou podporu pro hnutí STAN. Naopak v na nich navazujících okrscích s novou zástavbou nejvíce uspěla koalice SPOLU pro Prahu. A zůstaneme-li v městské části Prahy 12 a podíváme se na sídliště v okolí Lhotky a Kamýku, nejvyšší podporu tam mělo hnutí ANO.
V obvodu Prahy 11 je zajímavostí okrsek č. 11045, ve kterém zvítězila kandidátka Sen pro Prahu. O několik ulic dál v sídlištní zástavbě vítězilo hnutí ANO.
Obecně lze zhodnotit, že nejkoncentrovanější podporu mělo hnutí Praha sobě v okolí Holešovic, Letné, Troje, na Malé Straně, Hradčanech nebo ve Střešovicích. Hnutí ANO soustředí svoji podporu na sídliště Chodova, Kamýku, Lhotky, ale také třeba Stodůlek. SPOLU pro Prahu dominuje na Starém Městě, ale rovněž na severovýchodě města. Naopak STAN tvoří prstenec okrsků na západě města, v okrajových částech Prahy, ale také na Vyšehradě či v Podolí.