Nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poškozují Ukrajinu a odrážejí narativy ruského vládce Vladimira Putina, uvedl estonský bezpečnostní expert Marek Kohv, který vede program Bezpečnost a odolnost v Mezinárodním centru pro obranná a bezpečnostní studia (ICDS). Rozhovor s Kohvem pro ERR vedl Andres Kuusk.
Donald Trump v posledních dnech podnikl kroky, které Ukrajině jednoznačně škodí a přinejmenším pomáhají Rusku vést informační operace. Objevují se také obavy, že by tyto kroky mohly Rusku pomoci do určité míry překonat mezinárodní izolaci. Máte nějaké vysvětlení, proč to Trump dělá?
Musíme se zaměřit přímo na americkou domácí politiku a blížící se volby do Kongresu. Samozřejmě můžeme diskutovat o tom, zda byly tyto kroky správné a zda vůbec budou mít na volby nějaký dopad. Všichni odborníci například uvedli, že dopad Trumpovy dohody týkající se nafty na světové ceny ropy je prakticky nulový.
Zadruhé, američtí voliči obecně nejsou Putinovými příznivci a přibližně dvě třetiny z nich stále podporují Ukrajinu. Je tedy velmi sporné, zda budou mít Trumpovy kroky na volby do Kongresu skutečně nějaký vliv. Možná ale především ukazují, že Trump je mnohem ochotnější podporovat Putina než Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím zvýšil napětí, když v pozoruhodném rozhovoru s Piersem Morganem uvedl, že se cítí Trumpem zrazen. Všichni chápeme, že někdy člověk zoufale touží určité věci říct, ale nezašel Zelenskyj tentokrát příliš daleko?
Podle mého hodnocení nikoliv. Jaká by byla alternativa? Mlčet?
Trump se snadno urazí, chová zášť a mstí se.
Ano, ale myslím si, že i spojenci mezi sebou mohou mít neshody a rozdílné názory. Zelenskyj nyní upozorňuje na skutečnou situaci. Jako prezident své země má především odpovědnost za ochranu státu a jeho obyvatel.
Nelze donekonečna pokračovat ve strategii lichocení, pokud ve skutečnosti nepřináší výsledky. Poté, co se do Zelenského v Bílém domě pustili vysoce postavení představitelé americké administrativy, se ukrajinský prezident snažil v tomto přístupu pokračovat.
A nějakou dobu se zdálo, že všechno probíhá hladce.
Přesně tak, téměř rok. Nakonec ale stále vidíme, že Trump přijímá rozhodnutí na základě jiných úvah – jakých, to nevíme. Zdá se, že rozhodnutí, která jsou pro Ukrajinu a Evropu mimořádně škodlivá, vždy přicházejí poté, co Trump absolvuje konstruktivní telefonický rozhovor s Putinem.
Pokud jde o ceny nafty, Donald Trump by se měl podívat do zrcadla a zamyslet se nad Hormuzským průlivem a válkou s Íránem. Bylo skutečně nutné postupovat právě tímto způsobem?
Rozhodně. Trump se zjevně snaží přenést vinu na někoho jiného. Místo, aby uznal, že příčinou byla jeho intervence v Íránu, chce vinu jednoznačně připsat Ukrajině. Doufá přitom, že tím odvede pozornost domácí veřejnosti od války s Íránem.
Je tu ještě jedna velmi důležitá věc – nedokážu si vybavit jediný případ v historii, kdy by ústupky vůči Rusku přiměly tuto zemi změnit politiku a zasednout k jednacímu stolu.
Přesně tak. Vezměme si například situaci, kdy Trump jednostranně oznámil příměří, údajně se souhlasem obou stran. Rusko na to o několik minut později reagovalo dalším útokem na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Kyjev se znovu pokusil vystupovat jako odpovědný partner a po tři dny se zdržel útoků na ruské ropné rafinerie. Moskva však po celou tuto dobu pokračovala v brutálních útocích, takže Ukrajina nakonec od svého zdrženlivého přístupu rovněž upustila.
Jak hodnotíte omezení satelitní komunikace vzhledem k tomu, že podle agentury Reuters přišel příkaz přímo z Bílého domu?
Už dlouho je známo, že (Elon) Musk tuto společnost vlastní a má možnost podobná opatření zavést. Vzhledem ke geopolitickým důsledkům ale takový příkaz skutečně mohl přijít pouze z Bílého domu.
Skutečnost, že Trump i Musk nyní odmítají přiznat, kdo z nich příkaz vydal nebo od koho iniciativa vzešla, naznačuje, že si pravděpodobně uvědomují, jak politicky toxické by takové rozhodnutí bylo i na domácí scéně. Američané by byli značně rozhořčení, kdyby zjistili, že Spojené státy jednaly způsobem, který vedl k mimořádně vysokému počtu ukrajinských obětí.
Trump také v další otázce ztratil politickou odvahu, když prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta. Co má Trump společného s tím, kdo má být ukrajinským prezidentem?
Trump do toho nemá co mluvit, ale Putin se k této otázce vyjadřoval velmi často a Trump zde opakuje jeho narativy. Jak jsem již uvedl, zdá se, že všechny Trumpovy protiukrajinské iniciativy přicházejí po telefonických rozhovorech s Putinem. Během nich může Putin v klidu vyložit všechny své základní postoje, aniž by ho někdo přerušoval, a Trump je zřejmě přejímá téměř doslova.
Ukrajina provedla jeden z největších, ne-li vůbec největší útok během války, jehož cílem byl Petrohrad. Hořela tam ropná infrastruktura a zasažena byla také datová centra. Jinými slovy, Ukrajina nyní odpověděla stejnou mincí.
Rozhodně. Důležité je, že bez ohledu na to, co se stane s dalšími formami americké zpravodajské podpory, jsou Ukrajinci nyní schopni provádět tyto údery hluboko na nepřátelském území zcela samostatně. To nijak neovlivňuje celkový průběh operací.
Dalším důležitým bodem je, že naléhavost, s jakou se Rusko snaží přimět Trumpa, aby ustoupil od sankcí a vyvíjel další formy nátlaku, vychází právě z útoků na ropné rafinerie a velká datová centra.
Ukrajinský prezident se také zúčastnil summitu Evropské rady. Odjížděl s kufrem plným vlídných slov, ale pokud jde o konkrétní opatření, zůstal jeho batoh prázdný?
Ano, a je velmi smutné to sledovat, protože je zřejmé, že Ukrajina v současnosti nemůže očekávat od Spojených států příliš velkou pomoc. V nadcházejících měsících by se mohl ocitnout v ohrožení dokonce i alianční program PURL, včetně možnosti Evropy jeho prostřednictvím vůbec něco nakupovat.
Samotné evropské země by rozhodně mohly udělat více a poskytnout další vojenskou pomoc. Pokud situaci považujeme za kritickou, pak je výstavba nových továren obranného průmyslu spíše dlouhodobým řešením. Co lze udělat okamžitě, je poskytnout další finanční prostředky na vlastní výrobní kapacity Ukrajiny.
Článek napsal Andres Kuusk (ERR), poprvé byl publikovaný 19. října 2026 08:12 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.