Ozbrojené síly západoafrického státu Mali a jejich ruští spojenci se v posledních měsících při zesílené ofenzivě proti povstalcům uchýlili k nahodilým úderům bezpilotních letounů a dalšímu porušování lidských práv, což vedlo ke smrti desítek civilistů. Ve své pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), kterou citovala agentura Reuters.
Počet dronových útoků a z nich vyplývající civilní oběti se mezi dubnem a srpnem meziročně více než zdvojnásobil, uvedla zpráva citující údaje organizace pro sledování konfliktů ACLED. Podle nich malijské síly a ruská polovojenská skupina Africa Corps v tomto období provedly 47 dronových útoků, které si vyžádaly životy 94 civilistů. To představuje nárůst oproti 22 úderům a 44 civilním obětem o rok dříve.
Stalo se tak v reakci na celostátní útoky tuarežské separatistické Fronty za osvobození Azavádu (FLA) a místní odnože teroristické sítě al-Káida, známé jako Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Útoky obou ozbrojených organizací zahájené 25. dubna připravily o život malijského ministra obrany a zasáhly řadu měst i hlavní letiště v metropoli Bamaku. Malijská junta se obrátila s žádostí o pomoc v boji proti ozbrojencům na Rusko a v reakci na dubnové útoky zapojila do operací Africa Corps.
Úder dronů na zdravotní středisko
Mezi popisované incidenty patřily „zjevně nerozlišující údery dronů“, včetně toho z 19. srpna na dobytčí trh ve středním Mali nebo z 29. července na zdravotní středisko na severu nedaleko alžírských hranic. Zpráva rovněž eviduje případy porušování lidských práv netýkající se dronů, včetně incidentu z 12. července v západním regionu Ségou, kde vojáci podle ní zastřelili pět dívek, které si spletli s útočníky.
Mluvčí malijské armády na žádost o komentář nereagoval, stejně jako ministr obrany, jemuž HRW v srpnu zaslala dopis se svými zjištěními. Mali nicméně už dříve popíralo zabíjení civilistů při operacích proti povstalcům. K žádosti Reuters o komentář k zapojení Africa Corps se zatím nevyjádřila ani ruská ambasáda v Bamaku.
Zpráva HRW rovněž dokumentuje porušování lidských práv ze strany JNIM a separatistů vedených Tuaregy, včetně červencové popravy 19 vojáků v severní oblasti Gao.
Malijská armáda provedla v letech 2020 a 2021 dva puče, bezpečnost v zemi se však od té doby nezlepšila. Od roku 2021 podporovala malijský stát v boji proti džihádistům ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, která loni v červnu oznámila konec svého působení v zemi. Na aktivity wagnerovců navázaly Africa Corps, ruská polovojenská skupina zřízená Kremlem.