Sociální hnutí ve Francii inspirují některé sousední země, například Belgii a Itálii. Rozsah demonstrací však lze vysvětlit také socioekonomickými podmínkami specifickými pro každou zemi.
Demonstrace, které překračují hranice. Evropa už několik týdnů čelí řadě sociálních krizí. Ve Francii začaly mobilizací středoškoláků, po níž v sobotu 17. října následovaly celostátní protesty proti vysokým životním nákladům. Také jinde na kontinentu, od Portugalska po Albánii, včetně Španělska a Itálie, občané vyjadřují hněv a vznášejí podobné požadavky.
V Itálii se mladí inspirují francouzským středoškolským hnutím
Vzpoura mladých se šíří přes Alpy. Italští středoškoláci sdíleli na sociálních sítích záběry blokád francouzských škol z 12. října a vyzvali k zapojení do hnutí. Někteří se rozhodli jednat. „Už nemůžeme tolerovat, že školy chátrají, zatímco vláda dál investuje do válečného průmyslu,“ uvedli v pondělí rozhořčeně studenti, které citoval deník Corriere della Sera, před jednou ze středních škol v Římě.
V ulicích italské metropole i Milána, Florencie a Janova demonstrovali mladí lidé 16. října proti nedostatku prostředků ve školství a zároveň se vymezili vůči politice krajně pravicové vlády Giorgie Meloniové, která je u moci čtyři roky. K žákům se připojili studenti i učitelé, kteří reagovali na výzvu odborového svazu SISA ke stávce a kteří požadují vyšší platy a přijetí dalších zaměstnanců.
K požadavkům mladých lidí se přidala také nespokojenost s životními náklady. V Apulii, Kalábrii a na Sicílii organizují zemědělci a dopravci od minulého týdne blokády několika silnic na protest proti rostoucím cenám pohonných hmot. Na sociálních sítích přibývá výzev k demonstracím, které podporují odbory, například CGIL, italský protějšek francouzské CGT. Stejně jako ve Francii zvolili demonstranti datum 17. října.
Vedle těchto shromáždění vypukly na severu země násilnosti v Boloni, Turíně a zejména v Miláně, kde bylo během víkendu 17. a 18. října zatčeno dvě stě lidí. Rabování, poškozování majetku, střety s policií… Záběry chaotických událostí se šířily na sociálních sítích. „To, co se tu stalo, vídáme v mnoha městech po celém světě,“ řekl milánský starosta Giuseppe Sala italské tiskové agentuře Ansa.
V Belgii jsou hlavním zdrojem nespokojenosti rozpočtové škrty
Blokády francouzských středních škol inspirovaly také belgické teenagery. Ve Valonsko-bruselské federaci, frankofonní části země, se studenti od začátku října mobilizují proti nedostatečnému financování školství. Protestují proti zvyšování poplatků za studium na vysokých školách a cen předplacených jízdenek na veřejnou dopravu.
Studenti mají obavy také o pracovní podmínky svých učitelů. Federální vláda totiž plánuje úspory ve výši 250 milionů eur (zhruba 6,06 miliardy korun). Od školního roku 2027 se učitelům na středních školách zvýší pracovní zátěž o deset procent, aniž by se jim zvýšily platy, uvádí RTBF.
Podle policie protestovalo 9. října v ulicích hlavního města proti rozpočtovým úsporným opatřením přibližně 30 tisíc lidí. Mezi policií a demonstranty vzrostlo napětí. RTBF informuje, že skupina dospívajících měla být při policejním zákroku násilně zadržena poté, co byla sražena na zem.
V návaznosti na den protestů organizovaný ve Francii demonstrovaly v sobotu v Bruselu a Lutychu stovky lidí proti rostoucím životním nákladům. Shromáždění provázely výtržnosti, které úřady připsaly „vandalům“. Během demonstrace někdo zapálil odpadkové koše, sdílené koloběžky a nejméně tři auta. Policie oznámila přibližně deset zatčení kvůli narušování veřejného pořádku.
Ve Španělsku je hlavním požadavkem dostupnější bydlení
V centru Madridu se známé náměstí Puerta del Sol stalo symbolem společenské nespokojenosti. Od 26. září ho zaplnily stany, jejichž prostřednictvím lidé protestují proti přemrštěným cenám bydlení. V hlavním městě Španělska se nájmy od roku 2015 téměř zdvojnásobily, zatímco mzdy vzrostly pouze o třicet procent. Katalyzátorem protestů se stalo vystěhování 87leté důchodkyně Maricarmen Abascalové. Následně se shromáždění na podporu dostupnějšího bydlení konala v několika španělských městech, například v Barceloně a Valencii.
Vláda, která se ocitla v politické patové situaci, vyhlásila předčasné volby na 29. listopadu. Do té doby chtějí mobilizovaní občané pokračovat v nátlaku. Hlavní odborové svazy v zemi vyzývají ke generální stávce „za vyšší mzdy, důstojné bydlení a opatření ke kontrole cen v době, kdy inflace podkopává kupní sílu“, uvádí leták odborů.
Nespokojenost roste také ve školství. Od konce školního roku 2025/2026 učitelé stále častěji stávkují, aby upozornili na nedostatek prostředků pro veřejné školy a pokles své kupní síly, která se od roku 2010 snížila o dvacet procent. Odborové svazy učitelů vyhlásily 14. října časově neomezenou stávku a požadují lepší pracovní podmínky.
V Madridu mladí demonstranti v pondělí zablokovali také dálnici. Podle deníku ABC si protestující oblečení ve žlutém na asfalt rozestavěli stoly a školní židle a vztyčili transparenty. Odsuzují „nedostatek dialogu“ ze strany vlády a požadují mimo jiné menší počty žáků ve třídách, zvýšení platů a lepší údržbu školních budov.
Portugalsko jde ve stopách Španělska
Portugalsko se inspirovalo vlnou protestů ve Španělsku. Aktivisté bojující za dostupné bydlení 17. října také postavili stany, zejména na náměstí Rossio v centru Lisabonu. Stejně jako jejich sousedé na Pyrenejském poloostrově odsuzují vystěhovávání, spekulace s nemovitostmi a rostoucí nájmy. „Naším cílem je zůstat zde, dokud nebudou naše požadavky vyslyšeny,“ uvedl Joao Veloso, jeden z mluvčích tábora, a zároveň vyzval k „pokojné demonstraci“. Podle stanice RTP vzrostly nájmy v Portugalsku v letech 2015 až 2024 téměř o třicet procent, což je skoro dvojnásobek průměrného evropského nárůstu (16,8 procenta).
Napětí se vyostřilo v úterý, kdy policie za úsvitu v Lisabonu a Portu rozebrala protestní tábory. Zásahy vedly k 55 zatčením a v hlavním městě utrpěli dva lidé lehká zranění. V reakci na to se v několika městech konala další shromáždění. Někteří demonstranti vyzvali k zapojení do generální stávky, kterou Španělsko plánuje na 11. listopadu, a prosazovali mobilizaci na celém Pyrenejském poloostrově.
V Albánii se násilnosti nedaří dostat pod kontrolu
Tisíce lidí, z nichž mnozí jsou mladí, protestují od 13. října v hlavním městě Albánie proti špatným podmínkám na vysokých školách, vysokým poplatkům za studium a korupci ve státních institucích. Požadují odstoupení předsedy vlády Ediho Ramy.
Shromáždění po celý týden provázejí násilné nepokoje. Někteří zvláště násilní demonstranti zapálili nebo vážně poškodili budovy několika ministerstev, soudů, bank a podniků. V neděli zapálili policejní stanici a vchod do ministerstva vnitra. Podle ministerstva vnitra bylo dosud zraněno tři sta lidí, z nichž dvě třetiny tvoří příslušníci bezpečnostních složek.
Rama násilnosti důrazně odsoudil, zároveň však slíbil, že s demonstranty povede dialog. „Vláda se musí důkladně zamyslet, aby pochopila tuto vzpouru,“ prohlásil. Premiér také obvinil z podněcování nepokojů „zahraniční síly“, přičemž jmenoval zejména Rusko a Írán.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva v úterý v reakci na nespokojenost napříč celým kontinentem odsoudil „veškeré násilné činy“, k nimž došlo během demonstrací v posledních dnech ve Francii a dalších evropských zemích, a vyzval zúčastněné strany, aby „zmírnily napětí“.
Článek napsala Lucie Rivièreová (franceinfo), poprvé byl publikovaný 22. října 2026 v 06:04 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.