Praha – Prezident Petr Pavel vyzval ke zklidnění situace po nočním jednání Sněmovny o návrhu na zrušení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), které od pátku provázela vyhrocená atmosféra v jednacím sále a protest na Malostranském náměstí. Podle Pavla překotné projednání vede k pochybnostem o záměrech předkladatelů. Experti oslovení ČTK považují postup vládní koalice ANO, SPD a Motoristů při snaze zrušit poplatky za krajně neobvyklý. Piráti chtějí kvůli dění ve Sněmovně navrhnout odvolání jejího předsedy Tomia Okamury (SPD). Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že díky novému financování státem média získají větší stabilitu a nezávislost, a vyzval opozici, aby, jak řekl, přestala eskalovat situaci.

Odboráři, Stálá rada České biskupské konference či vedení některých vysokých škol varovali kvůli návrhu na zrušení poplatků před ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií.

Sněmovna v noci přes odpor opozice poslala návrh novely, který krátí rozpočet ČT a ČRo proti současnosti, do druhého čtení. Na program ho vládní koalice v pátek zařadila nečekaně, podle šéfa poslaneckého klubu SPD Radima Fialy byl moment překvapení důležitý, protože opozice hrozila zablokováním jednání. V pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova řekl, že rozhodnutí jednat ve Sněmovně v pátek a sobotu padlo ve čtvrtek večer a nešlo o ústupek ANO a Babiše ve prospěch SPD, ale o dohodu koaličních stran.

Podle prezidenta ale způsob zařazení bodu na jednání a noční hlasování podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse. K diskusi vyzvala také stálá rada biskupského sboru, podle které by měla být odborná a veřejná a s respektem k poslání a redakční svobodě médií.

Vládní tábor pro hlasování prosadil v pátek pevný čas a omezil i řečnickou dobu. Úvodní debatu k novele zkrátil zhruba na devět hodin, k řečništi se tak nedostalo 65 zákonodárců. „Způsob, jakým se v tomto případě nakládalo s jednacím řádem, nese rysy mocenského válcování, u kterého můžeme sledovat inspiraci rétorikou a taktikou lídrů typu Donalda Trumpa či Viktora Orbána,“ zhodnotila projednání politoložka Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

Mediální odbornice Marína Urbániková zdůraznila, že financování je vedle volby mediálních rad navíc nejvýznamnější pákou politiků na veřejnoprávní média. Přechod pod státní rozpočet podle ní z mezinárodních zkušeností přináší riziko poklesu financí o deset až 15 procent i oslabení nezávislosti. Krok koalice podle ní působí jako snaha překrýt neúspěch v nedávných komunálních a senátních volbách a představuje riziko pro politickou nezávislost ČT a ČRo.

Babiš (ANO) ale odmítl, že by nový způsob financování ČT a ČRo ohrozil jejich nezávislost. Podle něj bude jejich financování garantovat zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. „Stát tedy bude muset peníze vyplatit a žádná vláda je nebude moci svévolně krátit podle toho, jestli se jí vysílání líbí, nebo nelíbí,“ řekl premiér.

Podle novely by ČT měla příští rok získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, asi o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. ČRo by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy zhruba o 400 milionů méně. Valorizační mechanismus se podle návrhu uplatní, až když roční míry inflace dosáhnou v součtu deset procent, pak má částka od státu o deset procent vzrůst.

Ředitel ČT Hynek Chudárek uvedl, že televize nemůže se sníženým rozpočtem fungovat v dosavadním rozsahu. Také podle ČRo by zrušení koncesionářských poplatků snížilo finanční stabilitu médií veřejné služby a schopnost plnit jejich zákonné poslání. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) míní, že nový systém ohrožuje nejen jejich nezávislost veřejnoprávních médií, ale povede i k nedostatku peněz a propouštění.

Současný model poplatků podpořilo i předsednictvo České konference rektorů. Proti snaze vládní koalice se postavila i Evropská federace novinářů, připojila se k Syndikátu novinářů ČR. Znepokojení vyjádřila též Evropská vysílací unie, k jejímu prohlášení se připojila také desítka dalších evropských a mezinárodních organizací.

Podle Babiše pnutí ve společnosti vyvolává opozice a dění kolem protestu u Sněmovny přirovnal k útoku na americký Kapitol z ledna 2021. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) Babiš ale tímto srovnáním už překročil všechny meze. „Čím dál víc začíná připomínat Roberta Fica nebo Viktora Orbána, kteří v každém projevu nesouhlasu vidí či viděli ohrožení vlastní moci. Jenže protestující občané nejsou nepřátelé státu,“ uvedl Fiala na síti X.

Několik tisíc lidí dnes odpoledne dorazilo kvůli nesouhlasu s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií na brněnské náměstí Svobody. Stovky lidí se dnes sešly na demonstraci před libereckou radnicí, protest byl také v Českých Budějovicích. Na nedělní odpoledne svolal spolek Milion chvilek kvůli financování veřejnoprávních médií demonstraci na pražské Staroměstské náměstí a pracovníci obou veřejnoprávních médií oznámili na úterý 3. listopadu celodenní stávku.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.