Aktual.: 24.10.2026 15:31
Praha – Je nejisté, zda by Ústavní soud uznal stížnost proti nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení. Vyplývá to z vyjádření ústavního právníka Marka Antoše pro ČTK. Existují podle něj argumenty pro případný úspěch stížnosti u Ústavního soudu, ale i argumenty proti. Celkově se zdá, že se vláda snažila překvapit opozici a vzít jí šanci řádně se připravit na jednání, což může být chápáno jako zásah do práv parlamentní menšiny, sdělil.
Poslanecká sněmovna dnes časně ráno navzdory námitkám opozice poslala do druhého čtení sporný vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku.
Ústavní soud podle právníka v případě dodržování pravidel parlamentního jednání a toho, co se odehrává ve Sněmovně, respektuje parlamentní autonomii. „Snaží se nebýt příliš přísným dohlížitelem a hodně to nechává na Parlamentu samotném, aby si svoje vnitřní záležitosti reguloval sám a řeší pouze nejzávažnější excesy. Čili pokud já řeknu, že je podle mne sporné, zda v tomto případě nebyl porušen zákon o jednacím řádu, Ústavní soud na to odpoví, že každé jeho porušení neřeší. Řeší jej pouze v okamžiku, kdy to zasáhne do ústavních hodnot, tedy kdy dojde k umlčování menšiny. Což je argument pro vládu,“ uvedl ústavní právník.
Druhý argument pro vládu podle Antoše je, že se při celém procesu stále v určitých mezích držela zákona. To, že vládní většina nepřipustila přestávky klubů a že byl tento bod neočekávaně přednostně zařazen v pátek na program jednání, nebylo podle ústavního právníka protizákonné. „Bylo to v rozporu s obvyklými zvyklostmi i v rozporu s určitými dohodami učiněnými na politickém grémiu, a zcela jistě to bylo překvapení pro opozici, která se na to nestačila připravit. Ale stále se jednalo o postup, který byl podložen jednacím řádem,“ řekl Antoš ČTK.
Podle ústavního právníka je nicméně sporné, zda byly naplněny veškeré podmínky pro pevné hlasování. „Jednací řád je teď změněn tak, že je možné pevné hlasování nastavit. Zákon ale zároveň říká, že takový postup je možný jen ve zcela výjimečných případech a za podmínky, že poslanci měli dostatek času se s předloženým návrhem zákona seznámit, posoudit je, zaujmout k němu stanovisko a v rozpravě se k němu dostatečně vyjádřit,“ sdělil Antoš.
Prvek překvapení spočívající ve skutečnosti, že se v pátek o návrhu původně vůbec nemělo jednat, podle názoru odborníka omezil opozici možnost se s ním dostatečně seznámit. „Na druhou stranu ten dokument leží ve Sněmovně už od června, což tu skutečnou dobu na seznámení se s ním trochu relativizuje,“ míní Antoš.
Ústavní právník zároveň ale poukázal na to, že předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) navrhl, aby se o návrhu hlasovalo v pevný čas, a to v sobotu ve 4:36, hned v okamžiku, kdy dokončil svůj projev. „On vlastně okamžitě na začátku rozpravy, aniž by ještě bylo jasné, jak ta rozprava bude probíhat, kdo v ní vystoupí, nebo aniž by vystoupil jakýkoliv jiný řečník než on s přednostním právem, rovnou podal tenhle návrh, u čehož je tedy opravdu těžké říct, zda takové jednání bylo v souladu se zákonem. Protože minimálně v tu chvíli ještě nebylo jasné, jak ta rozprava bude vypadat, což z mého pohledu považuju trochu za problém,“ řekl.
Podle ústavního právníka bude v následujícím období velmi záležet na tom, jak bude vládní většina postupovat ve druhém a třetím čtení, což podle něj teprve vytvoří dohromady komplexní případ, o němž by Ústavní soud případně rozhodoval.
„Tak jako tak, když to sečteme všechno dohromady, tak se zdá, že nám z toho vzniká obraz velmi restriktivního přístupu, kdy se vláda snažila překvapit opozici a vzít jí šanci řádně se připravit na jednání. A to může být chápáno jako zásah do práv parlamentní menšiny. Ale jestli to bude stačit Ústavnímu soudu k tomu, aby to zrušil, to se v tuhle chvíli skutečně říct nedá,“ uzavřel Antoš.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}