Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
V areálu v Nelahozevsi ústí ropovod a zároveň se tam nacházejí zásoby ropy pro celé Česko. Právě odtamtud se také posílá surovina do rafinerií. Obyvatelé v okolí byli o cvičení informováni varovnou SMS zprávou.
Akce v Nelahozevsi nebyla v posledních dnech jediná. Minulý týden se v Praze konalo pětidenní cvičení profesionálních vojáků s policií a aktivní zálohou. Zkoušeli například postup při možném ohrožení dodávek pitné vody na Floře. Součástí akce v metropoli byl i nácvik zásahu proti agresivním demonstrantům, kteří by na podobná důležitá místa mohli zaútočit.
Počet podobných cvičení v tuzemsku roste. Důvodem jsou zvýšené bezpečnostní hrozby – ale i nový zákon o kritické infrastruktuře, který platí už přes rok. Každý, kdo pod něj spadá, má povinnost se podobných testů odolnosti pravidelně účastnit.
Definice a rozdělení kritické infrastruktury
Pojem kritická infrastruktura už neznamená jen konkrétní objekt – určitou budovu, vysílač nebo třeba elektrárnu. Nově je svázaný s poskytováním základních služeb, které je v případě krize potřeba zajistit nebo ochránit.
Jsou rozdělené do dvanácti odvětví – od zdravotnictví přes energetiku, výrobu potravin až například po fungování úřadů nebo finanční služby. Součástí kritické infrastruktury nejsou jen státní instituce a podniky, ale třeba i významné soukromé firmy. Každá z nich má povinnost zhodnotit rizika, která by ji mohla ohrozit, a připravit takzvaný plán odolnosti s konkrétními opatřeními.
Narušení jedné části systému se podle odborníků velmi rychle projeví i v dalších oblastech. Krizi může spustit živelní pohroma, ale i rozsáhlý výpadek například dodávek elektřiny. A čím dál víc je potřeba počítat i s cílenými útoky.
Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – jak už bylo zmíněno, magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem. Cílem je vyškolit lidi, kteří by v případě mimořádných událostí a krizí dokázali pomoct profesionálním složkám. K dispozici mají být třeba při povodních, blackoutech nebo hromadných neštěstích.
Aktuálně je v pražském projektu zaregistrovaných téměř 1500 dobrovolníků, 250 z nich se chystá absolvovat speciální výcvik.