V Izraeli začaly v úterý parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku hnutí Hamás z října 2023 rozhodují, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a bývalým šéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Volit může přes sedm milionů lidí, sčítání hlasů začne po uzavření volebních místností ve 21:00 SEČ.
Koalice, kterou tvoří premiérův Likud a krajně pravicové strany, je u moci od roku 2022. Několikanásobný premiér Netanjahu, který poprvé vedl vládu již v 90. letech minulého století, čelí po čtyřech letech u moci mnohým kritikám kvůli korupci, sporné reformě justice a především kvůli útoku ze 7. října 2023, kterému vláda nedokázala zabránit.
V zahraničí pak vůči izraelské vládě zaznívala kritika ohledně vysokého počtu civilních obětí izraelského tažení v Pásmu Gazy či podpoře rozšiřování židovských osad na palestinských okupovaných územích.
Premiér však tvrdí, že jeho vláda zasadila tvrdou ránu silám, které Tel Aviv považuje za nepřítele Izraele – terostickým organizacím Hamásu, libanonskému Hizballáhu a Íránu. Netanjahu, kterého před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, sliboval, že kampaň proti Íránu bude pokračovat, pokud bude znovu u vlády.
Opozice slibuje, že rozpolcenou zemi znovu sjednotí a chyby z nedávné minulosti napraví. Slibuje zřídit nezávislou vyšetřovací komisi k útoku ze 7. října 2023 a posílit bezpečnost a ekonomiku země.
Průzkumy v posledních týdnech před volbami ukazovaly, že blok opozičních stran má vůči současné vládní koalici mírný náskok, který by ale nestačil pro dosažení většiny 61 mandátů ve 120členném Knesetu. Klíčovou váhu tak mohou mít arabské strany, které odmítají spolupracovat s Netanjahuem.