V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.
Studentskému hnutí, které poslední dva roky protestovalo v ulicích pod heslem „Srbsko, nebo mafie“, se tak podařilo přesvědčit voliče. K vítězství studentskou kandidátku nepřivedla osobnost konkrétního lídra ani tradiční politická strana. Občanské hnutí totiž od svého vzniku fungovalo na principu kolektivního rozhodování a nemělo jediného vůdce.
Nyní však bude muset ze svých řad vybrat členy vlády, sestavit vládní tým a přizpůsobit své fungování výkonu politické moci.
Politici bez politických zkušeností
Tato výzva není zanedbatelná. Na kandidátce podporované srbským studentským hnutím figurovali zástupci občanské společnosti bez předchozích politických zkušeností. Během kampaně se navíc nikdo z kandidátů neprezentoval jako budoucí předseda či předsedkyně vlády, což odpovídalo kolektivnímu charakteru hnutí.
Odborník na Balkán Jean-Arnault Dérens, šéfredaktor serveru Courrier des Balkans a autor knihy Les Balkans en 100 questions (Balkán ve sto otázkách), však upozorňuje, že nedostatek politických zkušeností nemusí nutně představovat problém.
„Na studentské kandidátce je ve skutečnosti řada uznávaných odborníků z různých oblastí, ať už jde o ekonomiku, bezpečnost nebo další témata. Při sestavování vlády navíc mohou být osloveni i lidé, kteří na kandidátce nefigurovali. Myslím, že není důvod k obavám. Studenti už několik měsíců pracují na vytvoření odborného týmu, který bude schopen zemi řídit,“ uvedl.
Tento poměrně optimistický pohled sdílí také Dragana Obradovičová. Investigativní novinářka z organizace BIRN Serbia (Balkan Investigative Reporting Network) sleduje studentské hnutí od jeho vzniku.
„Uvidíme, jak se tento druh společenského experimentu vyvine. Nikdo si tím nemůže být úplně jistý,“ komentuje situaci Obradovičová. „Studenti ale prokázali velkou politickou i společenskou vyspělost. Uvědomují si svou odpovědnost vůči Srbsku a při výběru svých zástupců projevili trpělivost, důslednost, organizační schopnosti i rozvahu. Většinou jde o srbské vysokoškolské pedagogy nebo odborníky, kteří se již osvědčili ve svých profesích a nemají za sebou politickou kariéru ani osobní ambice stát se politiky. Jednoduše to vnímali jako odpovědnost vůči společnosti ve chvíli, kdy je potřebovala,“ dodala.
Studentská kandidátka, která se snažila získat podporu daleko za hranicemi univerzitního prostředí, nakonec oslovila i mnohem širší skupiny voličů.
„Čtrnáct let velmi restriktivní autokracie v Srbsku přimělo mnoho lidí hledat alternativu. Studentská kandidátka svým způsobem sjednotila celou zemi bez ohledu na ideologické nebo regionální rozdíly. Je to jako deštník, pod kterým se všichni shromáždili,“ popsala Obradovičová.
Velká výzva v podobě boje proti korupci
Jakmile bude sestavena vláda, bude muset začít naplňovat svůj hlavní předvolební slib: bojovat proti korupci a obnovit právní stát.
Právě tento cíl stojí v samotných základech studentského hnutí, které vzniklo po tragédii na nádraží v Novém Sadu. Stalo se tak před necelými dvěma lety, 2. listopadu 2024. Při zřícení přístřešku na nádraží zahynulo 16 lidí, což vyvolalo rozsáhlé protesty. Do jejich čela se postavili studenti, kteří upozorňovali na to, že tragédii způsobily nedbalost a korupce.
Podle Obradovičové bude boj proti korupci v Srbsku mimořádně náročným úkolem. „Korupce prostupuje každou částí společnosti. Nejde jen o podnikatelské prostředí, ale také o soudnictví, média, zdravotnictví nebo školství. Zasahuje všechny základní pilíře společnosti, všechny oblasti života. A trvá to už velmi dlouho. Myslím, že právě to nakonec vyvolalo tak masivní odpor vůči vládě,“ popsala.
Úkol bude podle investigativní novinářky nejen náročný, ale také potenciálně nebezpečný. „Nemluvíme tu pouze o korupci, ale také o organizovaném zločinu, což celému úkolu dodává nebezpečný rozměr,“ upozorňuje Obradovičová.
Osvobození médií
Změna politické moci bude znamenat také proměnu mediálního prostředí. Během let, kdy byl Vučić u moci, se zhoršoval mediální pluralismus a sílil tlak na redakce i násilí vůči novinářům. Každoročně na to upozorňovaly zprávy Evropské komise hodnotící kandidátské země usilující o členství v Evropské unii i hodnocení nevládní organizace Reportéři bez hranic, která sestavuje žebříček svobody tisku. Srbsko se v něm propadlo na 104. místo ze 180 zemí.
Odchod Aleksandara Vučiče a jeho strany do opozice by podle šéfredaktora Courrier des Balkans mohl otevřít prostor pro proměnu mediálního prostředí.
„Myslím, že ve veřejnoprávních médiích okamžitě zavane vítr svobody,“ uvedl Dérens. „Poté však bude nutné obnovit kontrolní mechanismy, zejména radu pro audiovizuální média, kterou ovládali lidé spojení s režimem. V Srbsku navíc existuje řada médií kontrolovaných soukromými oligarchy. Mám na mysli především bulvární deníky, které byly hlavním nástrojem režimu, ale také některá audiovizuální média. Jak s nimi naložit?“ ptá se Dérens.
Otázka dalšího zahraničního směřování
Jakmile se studenti pustí do řešení těchto citlivých problémů, přijdou na řadu další obtížné otázky. Právě těm se kandidáti během předvolební kampaně pečlivě vyhýbali, protože rozdělují srbskou společnost, zatímco jejich cílem bylo voliče sjednotit.
Jaké vztahy by mělo Srbsko udržovat s Ruskem, které mu dodává energetické suroviny? Vučić zachovával vazby na Moskvu a po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 odmítl vůči Rusku zavést sankce, zároveň však udržoval kontakty s Bruselem.
Mělo by Srbsko pokračovat v úsilí o vstup do Evropské unie, nebo jej dokonce zintenzivnit? Také tato otázka srbskou společnost rozděluje. Podle letošního průzkumu Eurobarometr důvěřuje Evropské unii pouze 36 procent Srbů. Vstup země do EU považuje za přínosný 35 procent dotázaných, stejný podíl na něj nemá vyhraněný názor a třicet procent jej hodnotí negativně.
Otázkám, kterým se studentské hnutí během kampaně vyhýbalo, se tak bude muset dříve či později věnovat. Podle investigativní novinářky Obradovičové by však otevření těchto debat mohlo novou vládu destabilizovat, pokud by k němu došlo dříve, než se podaří omezit politické zneužívání médií.
„Srbská společnost byla předchozí vládou prostřednictvím některých médií silně manipulována. Domnívám se, že dilema, před které byla postavena – zda patří do evropského kulturního prostoru, nebo by měla být pod ruským vlivem –, je falešné. Vzniklo v důsledku propagandistické kampaně předchozí vlády, která jej využívala k radikalizaci společnosti a posilování její orientace na Rusko. Aleksandar Vučić se tak mohl prezentovat jako záruka stability a jediný politik, na kterého se západní partneři mohli spolehnout.“
Podle Obradovičové bude také v zájmu nové vlády obnovit svobodné mediální prostředí, které nebude podléhat ruským dezinformacím, a teprve poté znovu otevřít debaty o zahraniční politice.
„Srbsko se postupem času stalo jedním z hlavních cílů ruských dezinformačních kampaní. Ty zde působily zcela otevřeně a měly velmi široký prostor pro své aktivity. Proto si myslím, že než se definitivně začneme zabývat těmito mezinárodními a ideologickými otázkami, bude nutné provést určité změny v mediálním prostředí,“ komentuje Obradovičová.
Studentskou kandidátku čeká při uskutečňování politického obratu v Srbsku mnoho práce. Po volbách se však může opřít o výraznou podporu veřejnosti a absolutní většinu hlasů.
Článek napsala Myriam Baeleová (RTBF), poprvé byl publikován 26. října 2026 19:14 (SEČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.