„Obnovili jsme dodavatelské řetězce a modernizovali továrnu,“ cituje šéfa společnosti Tupolev Jurije Abrosimova ukrajinský web Militarnyi. Stroj, který se začal vyrábět na konci 80. let, tak začne znovu sjíždět z výrobních linek.
Vyrobeno je momentálně jen 27 sériových kusů a z nich tři zničily nebo poškodily ukrajinské drony. Jen patnáct až osmnáct strojů pak prošlo modernizací a je provozuschopných.
Pro Rusko je přitom Tu-160 nenahraditelný. Spolu se starším Tu-95MS jde o jediné platformy, ze kterých jdou odpalovat střely s plochou dráhou letu, jako je Ch-101.
Tyto střely, které mohou mít i jadernou hlavici, donesou nad cíl skoro půl tuny trhaviny. Byla to právě tato raketa, která před dvěma lety zničila dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě. Rusové je také používají k přesným zásahům tepláren a elektráren.
Ruská jaderná triáda
Rusové tyto cenné stroje z obav před ukrajinskými drony odsunuli co nejdále od hranic, na sever a východ země. Šetří je jako svou strategickou rezervu a do útoků proti Ukrajině je nasazují jen opatrně.
Letouny slouží jako část ruské jaderné triády – tedy struktury, která jim umožňuje odpálit jaderné zbraně ze země (mezikontinentální balistické střely z podzemních sil), z moře (z ponorek) i ze vzduchu (z letounů jako je Tu-160).
Podle doktríny jaderného odstrašení je tak země v každém okamžiku schopna odpovědět na nepřátelský útok vlastními jadernými zbraněmi.
K rozhodnutí obnovit výrobu dospělo vedení Ruské federace už v roce 2015, kdy se začal výrazně zpožďovat vývoj nového strategického bombardéru. Obnova výroby ale narážela na problémy se zaniklými dodavatelskými řetězci.
Odkládání výroby
Výrobní závod v Kazani musel projít nákladnou rekonstrukcí a rozšířením. Bylo nutné znovu zvládnout zapomenutou technologii elektronového svařování titanu, ze kterého je složen klíčový centrální nosník letounu. A dále bylo potřeba obnovit výrobu vylepšených proudových motorů NK-32.
Letouny také dostaly kompletně novou avioniku, digitální přístroje a řídicí systémy. Jenže po invazi na Ukrajinu právě tyto komponenty zasáhly západní sankce. Rusové museli hledat domácí nebo čínské náhrady, což výrobu značně zpomalilo. Zahájení výroby se tak stále odkládalo a Rusové zatím jen modernizovali stávající stroje.