Investigativní pořad lotyšské televize LTV De facto 25. října odhalil, že migranty na běloruské straně hranice s Lotyšskem pravidelně navštěvují lidé v uniformách, kteří kontrolují, zda zaplatili za pokus o nelegální překročení hranice. Pokud nezaplatili, jsou nuceni jako náhradu poškodit lotyšskou pohraniční infrastrukturu. V případě odmítnutí jim hrozí fyzické násilí.
Lotyšské úřady letos zabránily více než 12 tisícům pokusů o nelegální překročení hranice s Běloruskem. Migranti se stali součástí běloruské hybridní války a nástrojem tamních tajných služeb.
Litevská média během letošního léta opakovaně informovala o skupinách migrantů, kteří do Litvy nepřicházeli přímo z Běloruska, ale přes Lotyšsko. Migranti zadržení tímto způsobem jsou vraceni do země, jejíž hranice překročili jako první.
Lotyšsko tak během léta muselo převzít zpět více než osm set migrantů ze sousedních zemí. Po zavedení zvláštních bezpečnostních opatření na hranicích v rámci operace Vilkatis (Vlkodlak) však bylo do Lotyšska vráceno přibližně sedmdesát takových migrantů.
Na hranicích přibývá útoků a sabotáží
S účinnějším zabezpečením hranic však zároveň přibývá agresivních incidentů a hrozeb sabotážemi.
„Účinnější ochrana hranic omezuje nejen příliv nelegálních migrantů do Evropské unie, ale také činnost zločineckých skupin, které za jejich převáděním stojí. Situace se tak nevyvíjí podle jejich představ a musí hledat nové způsoby, jak migranty dostat přes hranice,“ vysvětluje zástupce velitele lotyšské Státní pohraniční stráže Ivars Ruskulis.
Jen během uplynulého týdne došlo nejméně ke dvěma incidentům, při nichž lidé z běloruské strany házeli kameny na lotyšské pohraničníky.
Jeden z nejzávažnějších incidentů poslední doby se však odehrál začátkem října. Skupina přibližně deseti až dvaceti lidí nelegálně překročila hranici, zatímco na běloruské straně zůstalo několik dalších osob, pravděpodobně jejich doprovod.
„Vyhrožovali nám a mávali předmětem připomínajícím zbraň. Dosáhli tak toho, že naši vojáci odpovídajícím způsobem zareagovali a zaujali výhodnější taktické postavení. Nelegální migranti tak získali možnost vrátit se zpět do Běloruska,“ uvedl plukovník Guntars Strazditis z lotyšských Národních ozbrojených sil (NBS), které pohraničníkům pomáhají. Na lotyšské straně hranice je každý den nasazeno sto až dvě stě vojáků NBS.
Den po zmíněném incidentu došlo k sabotáži části pohraniční infrastruktury. O několik dní později následoval incident v informačním prostoru. Na sociální síti Telegram se objevila skupina označující se za „Černé Rusy“ (Black Russians), která oznámila, že její členové pronikli na lotyšskou stranu hranice, poškodili infrastrukturu a vrátili se zpět. Zároveň skupina pohrozila dalšími podobnými akcemi.
Podle odborníků by se podobné incidenty v Bělorusku nemohly odehrávat bez vědomí tamního vládce Alexandra Lukašenka. Ten to podle nich o den později sám nepřímo připustil.
„Buď otevřeně přiznává, že celou situaci záměrně využívá, nebo naopak ukazuje, že nad děním na hranicích ztratil kontrolu. Probíhá tam rozsáhlý byznys, ve kterém se vydělávají obrovské peníze, takříkajíc jako na Divokém západě,“ upozorňuje Arvis Zīle, vedoucí lotyšského Centra pro krizové řízení.
Nelze zaručit, že některým z poškozených úseků hranice nepronikne do Lotyšska skupina sabotérů. Bezpečnostní složky však na podobné situace pravidelně cvičí.
„Žádné záruky neexistují. Hybridní hrozby jsou, jak jsem již řekl, součástí ruské doktríny. Podívejme se na Ukrajinu nebo Gruzii. Také tam probíhaly počáteční fáze hybridních operací, při nichž byly na území infiltrovány skupiny, které se následně objevily uvnitř země. Žádné záruky nemáme, ale v tuto chvíli ani neexistují konkrétní indicie, že by se něco podobného připravovalo,“ zdůrazňuje plukovník Strazditis.
Poškozené elektrické rozvaděče, zničené videokamery a další škody. Podle údajů pohraniční stráže bylo letos zaznamenáno více než šedesát případů poškození pohraniční infrastruktury. Loni jich bylo 23.
Podezření na spolupráci pohraničníků s převaděči
Lotyšská generální prokuratura v červenci zahájila trestní řízení kvůli podezření z přípravy závažných trestných činů proti lotyšskému státu.
„V tomto konkrétním trestním řízení existuje důvodné podezření, že se příslušníci běloruské pohraniční stráže podílejí na organizování nelegální migrace a současně poškozují naši infrastrukturu, aby usnadnili páchání trestné činnosti,“ uvedl Andris Aleksejevs, státní zástupce z odboru ochrany bezpečnosti státu při generální prokuratuře.
Za nelegální překročení hranice migranti platí přibližně pět tisíc dolarů (109 tisíc korun), nejčastěji v kryptoměnách. Do Běloruska zpravidla přicházejí přes Rusko a následně se přesouvají do táborů poblíž lotyšských hranic, kde čekají na pokyn k jejich překročení. Podle důkazů získaných během vyšetřování v těchto táborech tráví obvykle několik dní. Pokud se jim však hranici nedaří překročit, mohou tam zůstat i několik měsíců.
„Pravidelně je navštěvují úředníci v uniformách, kteří lidi seřadí a podle fotografií kontrolují, zda za nelegální překročení hranice zaplatili,“ uvedl Aleksejevs.
Pokud nezaplatili, mají podle vyšetřovatelů na výběr: buď jsou vysláni poškodit lotyšskou infrastrukturu, nebo jim hrozí fyzické násilí či jiné formy mučení.
Informace získané během vyšetřování ukazují, že tito lidé přesně vědí, co a kde mají po vstupu na lotyšské území poškodit. Sabotáže provádějí doslova během několika sekund. Mají u sebe potřebné nástroje včetně pil na kov a po dokončení činu se vracejí do Běloruska.
Podle státního zástupce je nepravděpodobné, že by lidé, kteří přicestovali například z Afriky s cílem dostat se do Evropské unie, dokázali takovou operaci sami naplánovat. Je podle něj zřejmé, že se tento systém stal součástí mezinárodní převaděčské sítě.
„Veškerá protiopatření, destruktivní a škodlivé akce i činy ohrožující naše příslušníky většinou souvisejí s tím, že se migrantům nedaří hranici překročit. Tím se totiž zastavuje podnikání zločineckých skupin, které jsou do celého systému zapojeny. Naši operativní pracovníci se touto problematikou rovněž zabývají a vyšetřovatelé intenzivně spolupracují s Europolem. Vyšetřování probíhá na mezinárodní úrovni,“ uvedl Ruskulis.
Převaděčské trasy se přesouvají
Vzhledem k posilování bezpečnostních složek na hranicích převaděči odvážejí migranty stále hlouběji do lotyšského vnitrozemí, někdy až dvacet či třicet kilometrů od hranice. Jejich další cesta nyní často nevede na jih do Německa, ale na sever přes Estonsko směrem do Finska a Švédska.
Lidé zapojení do zajišťování nelegálních migračních tras pocházejí z různých částí světa, včetně Blízkého východu, Asie a dokonce Jižní Ameriky. Během letošního léta byli mezi převaděči také lidé z Kolumbie.
S rostoucí agresivitou zločineckých skupin mají pohraničníci stále větší obavy o svou bezpečnost. Požadují proto, aby zákon jasněji upravoval a zjednodušoval podmínky použití služebních zbraní.
Před dvěma lety podala Litva na Bělorusko podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Letos v březnu pak soud oficiálně zahájil vyšetřování zločinů proti lidskosti, jichž se měl běloruský režim dopustit, včetně zneužívání migrantů jako nástroje politického nátlaku.
Článek napsala Inga Šnoreová (Latvian Television), poprvé byl publikován 26. října 2026 08:14 (SEČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.