Nejméně pět lidí utrpělo zranění při ruském útoku na Charkov. Údery opět mířily na civilní cíle. V jednom ze zasažených domů vypukl požár, který se ale hasičům podařilo zlikvidovat. Ukrajinské drony naopak útočily na chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Jedná se o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Rusku. Podle gubernátora oblasti Dmitrije Miljajeva byly zasaženy i bytové domy.
Ruské síly v noci zaútočily na Ukrajinu v noci z 27. na 28. října balistickými raketami Iskander-M/S-400, 88 útočnými drony typu Šáhed a Gerbera, střelami s plochou dráhou letu S-8000 Banderol/Dan-T odpalovanými z dronů a ze vzduchu a bezpilotními letouny Parody, které fungují jako návnada, informovalo ukrajinské letectvo. Zásahy byly dosud zaznamenány na osmi místech, dvě další zasáhly trosky ze sestřelených zbraní.
Starosta východoukrajinského Charkova Ihor Terechov ráno uvedl, že Rusko zasáhlo mimo jiné několikapodlažní bytový dům, ve kterém uvázli obyvatelé. Místní úřady informovaly také o požáru, který se ale mezitím podařilo uhasit. Podle šéfa vojenské správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova byl ve městě poškozen sklad, čtyři auta, vchod do stanice metra, kancelářská budova, civilní podnik, dva bytové domy a dům.
V Charkovské oblasti pak ruské útoky poškodily další dva domy, dva sklady, čerpací stanici, garáž a tři auta ve městě Derhači. Další dům byl zasažen v obci Čerkaska Lozova a poškozen byl rovněž sklad v obci Zalužné.
Drony během noci vyslala také Ukrajina, která v sebeobraně podniká údery na cíle v hloubi Ruska. Ruské ministerstvo obrany ohlásilo, že zničilo 531 ukrajinských dronů, mimo jiné nad Bělgorodskou, Brjanskou, Voroněžskou, Kurskou či Tulskou oblastí a také nad moskevským regionem.
Požár v ruském chemickém závodě
Miljajev bez upřesnění uvedl, že trosky sestřelených dronů poškodily v Novomoskovsku jisté průmyslové zařízení a že do města byli vysláni zástupci úřadu pro dohled nad veřejným zdravím. Agentura Reuters poznamenala, že město je důležitým střediskem chemické výroby.
Podle telegramových kanálů Exilenova+ a Supernova+ Kyjev udeřil na chemický závod Azot, přičemž v důsledku útoku v zařízení začalo hořet. Analýza fotografií a videí zveřejněných místními obyvateli naznačuje, že požár s největší pravděpodobností vypukl v jednotce na výrobu amoniaku AM-70, píše server Ukrajinska pravda.
Podle Exilenovy+ je Azot součástí skupiny EuroChem a jedním z největších ruských výrobců dusíkatých hnojiv. Závod vyrábí amoniak, dusičnan amonný, močovinu a methanol. Azot je pro ruský obranný průmysl významný, protože podle ukrajinské zpravodajské služby dodává kyselinu dusičnou do Sverdlovova závodu v Dzeržinsku, který vyrábí výbušniny.
Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi, jejíž součástí jsou prakticky každodenní útoky drony či raketami po celé zemi. Rovněž Ukrajina podniká vzdušné údery na cíle v Rusku. Obě strany tvrdí, že se zaměřují výhradně na vojenské objekty či na cíle související s armádou a vedením války, při útocích ale umírají i civilisté. Většinu civilních obětí OSN zaznamenala na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská armáda. Moskva nyní okupuje asi 19 procent ukrajinského území.
Trump mluví o schůzce Putin-Zelenskyj
Americký prezident Donald Trump podle portálu Kyiv Post prohlásil, že Spojené státy činí značné pokroky v úsilí ukončit válku. Ruský vládce Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj by se „velmi brzy“ mohli sejít, tvrdí šéf Bílého domu.
Zelenskyj v neděli uvedl, že v listopadu se uskuteční třístranné jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jehož cílem bude obnovit uvázlé mírové rozhovory. Moskva již dříve informovala, že takové jednání se plánuje ve Spojených arabských emirátech.
Zelenskyj podle portálu Ukrajinska pravda ve středu sdělil, že po rozhovorech s partnery Ukrajiny se zdá, že Moskva schůzku v Abú Dhabí vnímá vážně. Očekává se, že tématem debat technických skupin budou například úvodní kroky zaměřené na deeskalaci konfliktu, mimo jiné v energetické či námořní oblasti, výměna zajatců či diskuze o formátu třístranného setkání na nejvyšší úrovni. Kyjev se chce věnovat také svým prioritám, za které považuje ukončení války a svou bezpečnost.
Trump se od návratu do Bílého domu v lednu 2025 snaží zprostředkovat ukončení konfliktu a zahájení mírových jednání. V posledních týdnech přitom změnil dosavadní americkou sankční politiku a oznámil nákupy ruské nafty, což pobouřilo Kyjev i jeho západní spojence.
Rusko už dříve opakovaně uvedlo, že jakákoli jednání s Kyjevem nebudou důvodem k příměří a že speciální vojenská operace, jak Moskva invazi označuje, bude pokračovat.
Zatímco Kyjev s dosavadními návrhy na příměří souhlasil, Moskva zastavení bojů podmiňuje mimo jiné vydáním celého Donbasu včetně území, které dosud ruské síly nedobyly. Ukrajina územní ústupky odmítá a navrhuje zastavit boje na stávající frontě, což zase nechce Rusko.