Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
V posledních týdnech před volbami do Kongresu, které se konají zhruba v polovině prezidentského mandátu a v nichž republikáni usilují o udržení těsné většiny v obou komorách, začal Trump obviňovat Kyjev z vysokých cen pohonných hmot ve Spojených státech. Americký prezident však v únoru nařídil společně s Izraelem vzdušné údery proti Íránu, který odpověděl blokádou Hormuzského průlivu, klíčové námořní trasy pro přepravu ropy. Podle energetických expertů přitom za výrazným růstem cen paliv ve světě i ve Spojených státech stojí především právě válka USA a Izraele proti Íránu.
Podle zdrojů deníku WSJ Ukrajina přerušila útoky na ruské ropné rafinerie už začátkem minulého týdne, kdy vrcholila krize ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem. Trump tehdy požadoval odvolání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a společnost SpaceX omezila Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink. Jednotky provádějící dálkové vzdušné údery byly údajně v polovině října informovány, že kampaň je s výjimkou dokončení již zahájených operací fakticky pozastavena. Zelenskyj podle zdroje listu přijal doporučení ministra obrany Jevhenije Chmary s dalšími údery vyčkat. Zdůraznil však, že armáda může na rafinerie kdykoli znovu zaútočit.
Kyjev tuto pauzu oficiálně neoznámil. „Naši lidé se v těchto dnech snažili být trochu opatrnější. Ale nemají rozkaz (neútočit na rafinerie),“ řekl ukrajinský prezident v úterý novinářům. Dronové jednotky podle něj nyní zasahují v Rusku jiné cíle. Ukrajina za svou zdrženlivost žádá lepší ochranu své energetické infrastruktury, kterou Rusko před nadcházející zimou systematicky ničí raketami a drony.
Washington měl požadovat třicetidenní přerušení útoků
Trump podle WSJ na Zelenského tlačil týdny, aby útoky na rafinerie ukončil. Zvláštní vyslanec a Trumpův zeť Jared Kushner tento požadavek Zelenskému zopakoval, když ten 20. října navštívil Oslo. Možnou třicetidenní pauzou by podle Kushnera měla Ukrajina projevit vděk za vyjednávání vyslanců USA s Moskvou, uvedl jeden ze zdrojů WSJ.
Omezení rychlosti připojení vojenského Starlinku, tedy systému Starshield, ze 14. října ochromilo údery ukrajinských dronů na ruskou logistiku, plná kapacita byla obnovena až 24. října. Američtí představitelé popírají, že by obnova připojení souvisela s pauzou v útocích na rafinerie. Někteří ukrajinští činitelé ale podle WSJ uvedli, že Kyjev byl pod silným tlakem, aby dal Trumpovi před volbami do ruky nějaký trumf. Také evropští spojenci Ukrajiny Zelenskému radili, aby před volbami do Kongresu raději bral v úvahu, jak je otázka cen energií v USA citlivá.
Ukrajina naposledy zasáhla ruskou ropnou infrastrukturu 20. října, kdy zaútočila na čerpací stanici ropovodu Družba v Tambovské oblasti. Rusko, které na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina zahájilo v únoru 2022 otevřenou invazi do sousední země, mezitím stupňuje každodenní útoky na ukrajinskou energetiku a města, včetně Kyjeva.