Podle Vondráčka má syrská strana velký zájem na tom, aby se čeští politici do Damašku vypravili. „Dokonce se reálně uvažuje o tom povýšit tuto cestu na předsednickou za účasti šéfa sněmovny Tomia Okamury,“ uvedl pro Aktuálně.cz předseda zahraničního výboru. A ani Okamura se účasti nebrání.
„Já bych si to moc přál, protože ty možnosti a jméno České republiky v Sýrii jsou velké. A na Blízkém východě to má svoji váhu, kdyby tam jela delegace nejen předsedy zahraničního výboru, ale i předsedy parlamentní komory,“ pokračoval Vondráček.
A podotkl, že v Sýrii už byla delegace z ministerstva průmyslu a obchodu. „Sýrie jako země má obrovský exportní potenciál pro české firmy. Česká republika tam má velmi dobré jméno,“ podotkl bývalý předseda sněmovny s tím, že by s sebou rád vzal i podnikatelskou delegaci.
„V rámci Sýrie má naše velvyslanectví mimořádné postavení, neboť tam zastáváme tzv. protecting power, kdy zastupujeme (diplomatické a konzulární – pozn. red.) zájmy Spojených států amerických. Když tohle všechno spojíte dohromady, tak tato cesta může být možná nejvydařenější cestou zahraničního výboru vůbec,“ míní Vondráček.
Posunutý termín
Původně se cesta do Sýrie plánovala už letos, nakonec byl ale termín posunut na příští rok. Důvodem je podle Vondráčka i to, že se tamní parlament sešel poprvé teprve nedávno, poprvé zasedal 12. července, tedy 19 měsíců poté, co rebelové v čele s prezidentem Ahmadem Šarou svrhli předchozí režim Bašára Asada.
Vondráček pak uvedl, že i bezpečnostní situace v Sýrii už návštěvu umožňuje. Země se ale stále vzpamatovává z revoluce, která proběhla na konci roku 2024. V jejím čele stanul právě Ahmad Šara, který byl také znám jako Abú Muhammad al-Džaulání. Ten byl v mládí členem teroristické organizace al-Káida.
V roce 2013 byl Šara zařazen na americký seznam teroristů a později USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů (skoro 220 milionů korun) za informace vedoucí k jeho dopadení. Ta byla zrušena v prosinci 2024.
Od té doby se syrský prezident sešel s řadou světových politiků včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kavkaz a přání exotiky
Letos by čeští poslanci ze zahraničního výboru měli vycestovat ještě do Gruzie, Arménie a Rumunka. Výbor měl ovšem v hledáčku i exotičtější destinace, třeba africkou Tanzánii, Keňu či jihoamerické státy Kolumbii a Ekvádor.
Okamura ale některé zahraniční cesty omezuje. Podle něj poslanci „cestovali za exotikou za veřejné peníze“ a předseda sněmovny už na začátku svého mandátu avizoval, že bude chtít, aby poslanecké cesty byly účelné a nebyly předražené.
„Nepřišli jsme o nic. Jezdí se levněji, v menších delegacích a hlídám, aby nebyly cesty duplicitní,“ vysvětluje Okamura.
Tento přístup šéfa dolní komory k cestám kritizoval třeba místopředseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). Už dříve pak zmínil, že argument šetření neobstojí. I on ale připustil, že se nyní situace začala mírně lepšit.
Situace se lepší
„Pevně věřím, že předseda sněmovny si uvědomí důležitost a význam parlamentní diplomacie pro zemi, jakou je Česká republika. A že až si to uvědomí, že nedojde k závěru, že cílové destinace budou jen Čína nebo Severní Korea,“ řekl už dříve Aktuálně.cz s narážkou na Okamurovu červencovou cestu do Číny.
„Meziparlamentní diplomacie je důležitá. Já jsem jejím příznivcem. Považuji ji za důležitý článek vztahů mezi zeměmi. Ne všechno zvládnou jenom vrcholní představitelé,“ dodal pak Vondráček.
Podle vládního usnesení by pak měl Okamura ještě letos v rámci oficiální návštěvy zavítat do Maďarska.