Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
Lékaři poprvé podali lidskému pacientovi virus, který byl navržený umělou inteligencí. Jednalo se o takzvané bakteriofágy, což jsou viroví ničitelé bakterií, na které už přestala působit antibiotika.
Viry vznikly v laboratořích kanadského start-upu Radical Numerics, který se věnuje lékařským aplikacím umělé inteligence. Společnost na konci října oznámila, že svou experimentální léčbu vytvořenou specializovanou AI Omnii-1 už dostal první lidský pacient.
Požírači bakterií
Bakteriofágy jsou viry, které požírají bakterie – přesně to také v překladu znamená jejich jméno. Jsou specializované jen na některé druhy bakterií, takže lidské buňky nechávají na pokoji, zatímco „špatné“ bakterie ničí. Zatím tedy spíše teoreticky, tento typ léčby je v současné době vysoce experimentální.
Umělá inteligence Omnii-1 nehledala ideální virus, ale navrhla vlastní podobu viru, který by uměl najít a účinně napadat konkrétní typ bakterie způsobující u lidí vážnou infekci. Lékaři tuto terapii podali pacientovi v rámci speciálního programu, který umožňuje nasadit experimentální terapie v případech, kdy už žádná normální léčba nezabírá.
Neznámé a kontroverzní
Podle vyjádření společnosti Radical Numerics by se mělo jednat o první případ, kdy byly fágové viry navržené umělou inteligencí použity k léčbě lidského pacienta. Start-up sice zveřejnil detailní informace o procesu vývoje viru i o případu, ale výsledky nevyšly standardním způsobem – tedy v recenzované studii, která by vyšla v kvalitním odborném vědeckém žurnálu. Společnost dokonce ani neuvedla, jestli léčba pacientovi pomohla, ani o podrobnosti jeho diagnózy. Údajně to udělá, až bude pacient v co nejlepším stavu.
Podobné plány už oznámila celá řada dalších společností a univerzit, jen doposud nedošly tak daleko, že by je uplatnily u živých lidských pacientů. Například v srpnu vědci ze Stanfordovy univerzity a Arc Institute oznámili, že pomocí umělé inteligence navrhli dosud neznámé viry, které v laboratorních experimentech dokázaly zabít bakterie E.coli. Z téměř tří set experimentů navržených umělou inteligencí jich šestnáct vytvořilo funkční viry.
Ohledně schopností AI vytvářet a upravovat viry a další mikroorganismy panují v poslední době značné obavy. Až doposud totiž bylo něco takového nesmírně náročné – bylo k tomu zapotřebí mít celé týmy špičkových expertů, drahé laboratoře a hlavně spoustu zkušeností. Jenže rychlý nástup stále kvalitnějších AI modelů všechno mění.
Tyto systémy dokáží vytvářet „virtuální vědce“, kteří mohou v obrovských týmech zkoumat jakákoliv témata s nasazením, jakého lidé nejsou schopní. Naposledy se to ukázalo v matematice, kde v posledních týdnech AI dokázaly přijít se svými řešeními vědeckých problémů, jež lidé nedokázali vyřešit za desítky let.
Co se týká obavy z využití AI pro tvorbu biologických zbraní, tak letos v polovině září společnost Anthropic upozornila, že k takovým pokusům už došlo. Mělo jich být dokonce už pět, společnost údajně těmto snahám zabránila.