Od našeho zpravodaje na Ukrajině – Během mého pobytu minulý týden ve Lvově a Kyjevě se hned několikrát stalo, že se (hlavně v noci) ozvaly sirény a z mobilní aplikace Air Alert! zněl hlas vyzývající k úprku do krytu.
Občas kvůli dronům, jindy pak kvůli tomu, že Ukrajinci detekovali odpal balistických raket. Ty dokáží zasáhnout cíle na velkou vzdálenost během několika málo minut a dosahují vysokých rychlostí, což zkracuje čas na varování a reakci protivzdušné obrany.
Jistou dobu v minulosti platilo, že díky americkému systému protivzdušné obrany Patriot dokáží Ukrajinci většinu z nich sestřelit a jsou tak v relativním bezpečí.
Jenže v souboji technologií, inovací a peněz mají teď navrch Rusové. Od začátku války dokázali rychle navýšit výrobu svých raket a postupnými, ale dlouhodobými útoky vyčerpali ukrajinské obranné zásoby. Což představuje před zimou velký problém, potvrzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Nazarij Barčuk z Ukrajinského bezpečnostního a kooperačního centra.
„Balistické rakety jsou pro Ukrajinu mimořádně vážnou výzvou. Jediné prostředky protivzdušné obrany, které dokážou efektivně sestřelovat ruskou balistiku, jsou systémy Patriot a střely PAC-3. V současnosti čelíme jejich velmi výraznému deficitu,“ upozorňuje Barčuk.
Úspěšnost jejich zneškodňování se podle něj nyní pohybuje mezi 20 až 30 procenty a většina nepřátelských balistických raket tak úspěšně zasahuje cíle – mezi nimi i civilní objekty. „Rusko tímto způsobem vědomě páchá teror, aby vytvořilo tlak na obyvatelstvo a pokusilo se vynutit výhodnější podmínky při jednáních,“ vysvětluje analytik motivaci armády sousedního státu.
Ukrajinci umírají i kvůli západním technologiím
Přitom je výroba zbraní, jež zabíjejí Ukrajince, závislá na západních technologiích, jak ve válečném muzeu u kyjevského památníku Matka Ukrajina vedle artefaktů minulé i současné války na dílech z nich ukazuje poradce ukrajinského prezidenta pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk.
„Balistické rakety patří mezi technologicky nejnáročnější zbraňové systémy. Jejich výroba se neobejde bez pokročilé elektroniky, která zajišťuje mimo jiné navigaci a řízení letu. Rusko se sice snaží západní součástky nahrazovat vlastními, stále se mu to ale nedaří ve všech případech,“ říká Vlasjuk pro Aktuálně.cz.
Jako příklad uvádí rakety Kinžal, u nichž se Rusové se v roce 2023 pokusili nahradit americké procesory Texas Instruments vlastními čipy. V novějším exempláři palubního počítače Zarja-61, nalezeném v raketě sestřelené v květnu 2026, se však znovu objevily americké procesory.
Podle Vlasjuka ruské náhrady nesplnily požadované parametry a právě proto je důležité, aby západní země koordinovaly sankce a důsledněji kontrolovaly dodávky elektronických součástek do Ruska.
Nejedná se totiž jen o Spojené státy. Vlasjuk dále říká, že Ukrajinci opakovaně nacházejí v ruských raketách komponenty německého výrobce Harting a švýcarské společnosti STMicroelectronics. Kritizuje přitom nedostatečnou snahu tamních úřadů a firem zabránit tomu, aby se jejich výrobky dostávaly do Ruska přes třetí země.
„Nejsme spokojeni s argumentací, že výroba neprobíhá ve Švýcarsku, že s tím nemůžeme nic dělat nebo že jde o levné součástky. Promiňte, ale po pěti letech války to není odpověď,“ dodává.
Ukrajinci podle něj v minulosti identifikovali také čínské výrobce, jejichž komponenty se objevovaly například v ložiscích. Na otázku redaktora Aktuálně.cz pak dodává, že české součástky v ruské výzbroji naopak v poslední době nezaznamenali.
Rychlejší drony jako problém pro protivzdušnou obranu
Ukrajinskou oblohu neustále křižují smrtící vlny dronů, poslední dobou značně vylepšených. Původně iránské Šahídy už Rusové zdokonalili a od srpna přešli na masové nasazování verzí Geran-4 a Geran-5, které jsou podle analytiků mnohem rychlejší a hůře se sestřelují.
„Dosahují rychlostí 500 až 600 km/h a při manévrech až 1000 km/h,“ popisuje Barčuk. Kvůli tomu klasický způsob sestřelování ztratil původní účinnost, která zpočátku klesla z 90 na 30 procent. Ukrajinské síly však zareagovaly pružně.
„Dnes jsme úspěšnost sestřelu reakčních dronů dokázali zvednout z 30 na 80 procent. Klíčem se staly stíhací drony-zachytávače (interceptory) jako String či B-17 a zavedení automatizovaných věží s počítačovým viděním a umělou inteligencí,“ doplňuje Barčuk.
Expert na elektronický boj Serhij „Fleš“ Beskrestnov však varuje před ekonomickou asymetrií. „Běžný dron Geran stojí okolo 130 tisíc dolarů. Pokud takový dron sestřelujeme raketou v hodnotě 300 tisíc či milion dolarů, je to šílenství. Potřebujeme naléhavě vlastní levné rakety země-vzduch a drony-zachytávače (interceptory),“ míní.
Děsivá budoucnost
Podle Beskrestnova zároveň největší nebezpečí bezprostřední budoucnosti spočívá v přechodu na autonomní systémy vedené umělou inteligencí a optickou navigací, které vyřadí dosavadní prostředky elektronického boje (REB).
„Vstupujeme do éry, kdy systém REB proti GPS nebo rádiovému řízení přestane fungovat. Nadcházející generace dronů a raket využije optickou navigaci podle povrchu země,“ varuje Fleš s tím, že dron s neuronovou sítí nepotřebuje satelitní signál ani spojení s operátorem. Letí ve výšce pouhých 20 až 40 metrů nad zemí, což znemožňuje jeho včasné odhalení radary.
Dron dostane zadání: leť nízko nad zemí, najdi trať, sleduj ji a při odhalení vlaku zaútoč na lokomotivu či logistický hub. „Je to děsivá budoucnost. Tyto drony se učily na databázích snímků našich skladů a dokážou samy autonomně zničit cíl,“ vysvětluje expert.
Druhým rizikem je snaha Ruska vybudovat satelitní síť Rassvet (ruská obdoba amerického systému Starlink) o rozsahu 200 až 250 družic.
„Umožní Rusku online řízení dronů a raket v reálném čase nad celou Ukrajinou i Evropou. Je to obrovská hrozba. Pokud nezačneme vyvíjet rušicí systémy proti této síti už nyní, bude v momentě spuštění pozdě,“ zdůrazňuje Beskrestnov.
Zapojení cizích výrobních kapacit
V Rusku aktuálně vyrábějí až tři tisíce dronů měsíčně a plánují produkci desítek tisíc střel ročně. Navíc podle Beskrestnova proti Ukrajincům nepracují jen ruští inženýři, ale i ti čínští.
„V trofejních dronech objevujeme čínské motory, antény i kamery,“ popisuje a vysvětluje, že v ruských a čínských laboratořích a vývojových střediscích navíc dostávají volnou ruku junioři ve věku 15 až 17 let, kteří s energií zkoušejí zapojení komerční elektroniky do vojenské techniky.
Ukrajinský raketový program
Přes vzdušný teror se Ukrajině daří držet frontu a přecházet k aktivní obraně. Letošní ruské útočné operace v mnoha úsecích zmařily protiúdery, například operace 3. armádního sboru Vivaldi v Charkovské oblasti.
„V Doněcké oblasti kleslo tempo ruského postupu nejméně čtyřnásobně. Jak uvedl zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Pavlo Palisa, při současném tempu by plné ovládnutí Doněcka trvalo Rusku ještě minimálně rok a půl až dva roky,“ konstatuje analytik Nazarij Barčuk.
Ukrajina navíc vyvíjí vlastní raketový program. Společnost Firepoint nasazuje raketu FP-7 pro údery v týlu nepřítele. Vývoj výkonnější střely FP-9 s doletem až 800 km – tedy schopné zasáhnout cíle v Moskevské oblasti – zaznamenal zpoždění, ale její dokončení se očekává v nejbližším období.