Zmínil, že sledoval úterní omezené vysílání ČT, bylo podle něj zajímavé, jmenoval archivní pořady o výstavbě metra či panelových domů.
Související
Pracovníci ČT a ČRo stávkovali kvůli plánu vlády převést financování z poplatků pod státní rozpočet, což podle nich může ovlivnit nezávislost a stabilitu obou veřejnoprávních médií. Rozhlas i televize místo živého vysílání po celý den zařazovaly převážně archivní pořady, zatímco zpravodajský servis týkající se politického dění, kultury, sportu či počasí omezily na základní informace.
Odpoledne se na podporu veřejnoprávních médií konala shromáždění na pražském Václavském náměstí, v centru Brna, Ostravy i v dalších větších městech. K protestu se přidali vysokoškolští studenti, divadla a další instituce po celé republice.
O víkendu Babiš připustil, že o konkrétní podobě financování veřejnoprávních médií se ještě povede diskuse. Omezení nezávislosti médií podle něj nehrozí. Argumenty stávkující odmítl už dříve i ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Vládní koalice přes odpor opozice prosadila návrh v prvním čtení ve Sněmovně v sobotu 24. října ve 04:36. Nezvyklý čas schválení se stal symbolem následných protestů veřejnosti. Zástupci vlády argumentují tím, že systém poplatků placených občany je v Evropě menšinový. Platí se v deseti zemích, 11 je dříve zrušilo a ostatní měly jiné způsoby financování.
Do stávky se podle organizátorů zapojilo 1376 zaměstnanců a externistů Českého rozhlasu a 2257 zaměstnanců a spolupracovníků České televize. Televize zaměstnává okolo 2900 lidí, rozhlas asi 1380.