Aktual.: 4.11.2026 14:23
Praha – Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Zvýšení plateb má podle důvodové zprávy zajistit finanční rovnováhu veřejného zdravotního pojištění a stabilizovat systém. „Návrh cílí na to, abychom měli v příštím roce poprvé po několika letech vyrovnanou bilanci hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Pro novelu hlasovala vedle koaličních zákonodárců i část poslanců opozičních STAN a KDU-ČSL.
Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se obává toho, že příští rok se bude situace s růstem plateb za státní pojištěnce opakovat. Míní, že o kvalitu, dostupnost a efektivitu péče se mají starat zdravotní pojišťovny. Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) pokládá za chybu posílání peněz do systému, který je spolkne a pacient nic nepozná. Volala po zvýšení efektivity. Rovněž podle Lucie Sedmihradské (STAN) potřebuje systém taková pravidla hospodaření, aby bylo udržitelné.
Nynější novela není dlouhodobým řešením, upozornil Vojtěch. Ministerstvo podle něho připravuje několik reformních zákonů. „Míříme k tomu, abychom zdravotnictví zefektivnili,“ zdůraznil.
Schválený pozměňovací návrh ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé) zohledňuje podle zdůvodnění odhadovaný vyšší výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dalších příjmů systému o asi pět miliard korun. Zvýšení počtu státních pojištěnců v kategorii pečujících osob má přinést kolem tří miliard korun. Příjmy systému vzrostou v roce 2027 podle úhradové vyhlášky o 50,2 miliardy Kč na 605 mld. Kč, uvádí pozměňovací návrh. Letos předpokládá systém veřejného zdravotního pojištění podle podkladů schodek 15 miliard korun.
Stát by posílal zdravotním pojišťovnám podle vládní novely 2479 korun na pojištěnce měsíčně místo letošních 2188 Kč. Pozměňovací návrh platbu zvyšuje meziročně podle výpočtu ČTK na 2368 korun za měsíc tím, že vyměřovací základ snižuje v porovnání s vládní novelou o 822 korun na 17.540 Kč.
Předloha dočasně ruší automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce zavedenou v minulém volebním období od roku 2024. Příští rok by přinesla do zdravotnictví podle podkladů zhruba 3,2 miliardy korun navíc. Valorizace o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy se má podle novely opět použít od roku 2029. V roce 2028 by byla státní platba stejná jako příští rok.
Opoziční poslanci ze STAN a KDU-ČSL v čele s Michaelou Šebelovou (STAN) prosadili zrušení pětiprocentního limitu na příspěvek, který mohou zdravotní pojišťovny posílat z fondu obecně prospěšných činností pacientským organizacím. Odstraněním hranice by pojišťovny mohly podle zdůvodnění rozhodnout o reálné výši podpory pacientských organizací podle aktuálních potřeb. Sněmovna odmítla druhou část úpravy, podle níž by ministerstvo zdravotnictví dostalo zmocnění k vydání vyhlášky týkající se příspěvků pro pacientské organizace.
Opozice znovu neprosadila jednání o Okamurově odvolání z čela Sněmovny
Opozice dnes znovu neprosadila zařazení návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory do programu nynější schůze. Tentokrát o to žádal předseda klubu lidovců Marian Jurečka, podle kterého Okamura porušil při jednání o zrušení televizního a rozhlasového poplatku sněmovní pravidla. Návrh na Okamurovo odvolání podepsalo všech 92 opozičních poslanců ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
Jurečka poukazoval na to, že Sněmovna při úvodním kole jednání o změně financování České televize a Českého rozhlasu omezila na Okamurův návrh řečnickou dobu a určila termín hlasování na sobotní časné ráno ve chvíli, kdy diskuse ještě nezačala. V té době nebylo zřejmé, zda bude opozice obstruovat, uvedl předseda lidoveckých poslanců. Okamurův postup byl podle něho v rozporu se sněmovním jednacím řádem. Jurečkův návrh podpořilo 59 přítomných opozičních poslanců, 81 zástupců koalice hlasovalo proti.
Stejný návrh jako dnes Jurečka neúspěšně prosazoval v úterý s obdobnými argumenty předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Pro jeho zařazení na program hlasovalo 72 přítomných zákonodárců opozice, všech 87 přítomných poslanců koaliční většiny bylo proti. Jurečka uvedl, že opozice se bude snažit o Okamurovo odvolání z funkce předsedy Sněmovny opakovaně.
Piráti ohlásili návrh na Okamurovo odvolání z čela dolní komory hned po úvodním sněmovním jednání o poplatcích předminulou sobotu. Okamura tehdy ČTK napsal, že na lži, útoky, výkřiky a nesmysly Pirátů nemá smysl jakkoli reagovat.
O odvolání Okamury opozice opakovaně neúspěšně usilovala začátkem roku. Hlavním důvodem byly jeho výroky v novoročním projevu.
Opoziční poslanci neúspěšně navrhovali přednostní projednání novel, které předložili, nebo debatu o situaci ve Správě Krkonošského národního parku. Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) chtěl opětovně probrat financování filmových pobídek. Předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) požadoval projednat podobu budoucího financování veřejnoprávní televize a rozhlasu v bodě s názvem Jeden o koze, druhý o voze. Poukázal na rozdílné představy premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy).
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}