V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
Nová muzejní budova vyrostla na břehu řeky Parramatty ve stejnojmenné čtvrti na západě aglomerace Sydney. Je součástí skupiny Powerhouse, financované a spravované vládou Nového Jižního Walesu. Tato muzejní instituce patří k největším v Austrálii a její sbírka čítá přes půl milionu předmětů z oblasti umění, designu, vědy a technologií.
Zastřešuje i observatoř, výzkumné centrum a další muzeum na předměstí Ultimo. To aktuálně prochází rekonstrukcí a část jeho bývalých pracovníků, mecenášů a dalších odborníků na kulturu se v roce 2015 zformovala do iniciativy, která brojí proti přesunu těžiště muzejní činnosti do budovy v Parramattě a posunu k současnému umění a pořádání akcí. K nesouhlasu napomohla i informace, že vláda údajně zvažuje tajně prodat část areálu v Ultimu, aby zafinancovala nákladného náhradníka v Parramattě.
Otvírané muzeum má být „největším projektem kulturní infrastruktury v Austrálii od doby, kdy byla postavena Opera v Sydney“. Kulturní stánek připomínající obří plachetnici „kotví“ v přístavu Port Jackson od roku 1973 a náleží k světovému dědictví UNESCO. I Powerhouse Parramatta svou podobou už evokovalo pár přirovnání, prý kvůli křížící se ocelové konstrukci vypadá jako přepravka.
Podle listu The Guardian provází nové muzeum otázka, jestli vše, co s jeho výstavbou souviselo, stálo za to a jestli bude jeho program stačit k přilákání dostatku návštěvníků nejen ze Sydney, ale i Austrálie.
Třicet tisíc metrů čtverečních
Powerhouse Parramatta se chlubí rozlohou třicet tisíc metrů čtverečních, přičemž dojem udělá především část výstavního prostoru s výškou osmnácti metrů a rozlohou dvou tisíc metrů, kterou nenarušují žádné sloupy.
Do tohoto velkorysého místa muzeum zasadilo expozici zkoumající neutuchající snahu lidstva překonat gravitaci, vzlétnout a vydat se na cestu do vesmíru. S originálními kresbami létajících strojů od Leonarda da Vinciho i džíny Stevea Jobse. Další zahajovací výstavy přiblíží ochranu australských vodních ekosystémů, nákupní centra coby součást moderní kultury anebo zvou děti do interaktivního prozkoumávání tmy.
GALERIE
Výstavy v muzeu Powerhouse Parramatta
Kromě výstav hodlá muzeum poskytnout také rezidenční ateliéry pro vědce a badatele z celého světa a také pro vzdělávací nocování středoškolských studentů. Propojení vědy, technologií a potravinářství prý nabídne muzejní restaurace, zatímco na střešní terasu se vedle bylinkové zahrady a skleníku vešla i observatoř.
„Powerhouse Parramatta je muzeum nové generace, jehož cílem je předefinovat roli kulturních institucí v současném životě. Prostřednictvím své infrastruktury a programů vytvoří Powerhouse dynamický ekosystém, který propojí průmysl a komunitu a představí sbírky, historii a myšlenky novými způsoby,“ nechala se začátkem letošního května slyšet generální ředitelka Powerhousu Lisa Havilahová.
Problémy s ředitelkou i pozemky
Listopadového otevření se ale ve své funkci nedočkala. V srpnu byla totiž odvolána. A nyní je součástí vyšetřování na základě obvinění, které ministr kultury Nového Jižního Walesu John Graham označil za „závažná“. Týkají se nesrovnalostí v oblasti zadávání veřejných zakázek, byť blíže nic specifikováno nebylo, uvádí list The Australian Financial Review.
Podotýká přitom, že i zásluhou Havilahové se podařilo získat od filantropů na projekt muzea přes osmdesát milionů australských dolarů. Celkový rozpočet dosahuje na 915 milionů (téměř čtrnáct miliard českých korun), přičemž náklady zahrnovaly i výkup pozemků nebo digitalizaci rozsáhlých sbírek.
Kritici mluví o managementu založeném na protekcionismu a nezodpovědném nakládání s veřejnými penězi, jako jsou nemalé honoráře pro externí konzultanty nebo drahé pracovní obědy. Zastánci muzejní exšéfky mají za to, že ji vládní politici Nového Jižního Walesu využili jako veřejnou tvář projektu, když bylo třeba řešit problémy. Havilahová situaci nekomentuje.
Do funkce byla jmenována v roce 2018, o výstavbě muzea v Parramattě se rozhodlo o čtyři roky dříve. Za více než dekádu příprav a výstavby nešlo vše hladce. K soudu se například dostal spor s místní komunitou o pozemky, kde nové budově muselo ustoupit půldruhého století staré sídlo. Původně vláda hovořila o přesunu, nakonec ale zůstalo u demolice.