Odvolání dvou náměstků Správy Krkonošského národního parku (KRNAPu) jejím ředitelem Petrem Moravcem vyvolávají pochybnosti u části veřejnosti i zaměstnanců parku. Reakcí byly protesty před ministerstvem životního prostředí (MŽP) i sídlem správy ve Vrchlabí a vyhlášení stávkové pohotovosti odborů Správy KRNAPu. „Vzájemná důvěra byla od počátku narušena,“ zdůvodnil svůj krok Moravec. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nevidí důvod k ředitelovu odvolání, plánuje se ale s jeho kritiky setkat. Minulé vedení Správy KRNAPu naopak ministr viní z chybného postupu v účtování DPH a sporu o tuto daň mezi správou parku a Finanční správou.
Odboráři Správy KRNAPu vstoupili ve středu 4. listopadu do stávkové pohotovosti kvůli „nejistotě mezi zaměstnanci a směřování správy parku“. Před sídlem správy ve Vrchlabí se sešli lidé na spontánní protestní akci.
„Domníváme se, že byla překročena červená čára, která se týká dopadu vedení správy národního parku v pozici našeho současného pana ředitele. To, co se stalo včera (v úterý 3. 11.), je průnik politického marketingu a aktivismu do vedení a fungování správy KRNAPu,“ řekl David Krause ze Správy KRNAPu v narážce na zmíněné odvolání dvou náměstků správy. Krause byl jedním ze tří finalistů výběrového řízení na ředitele parku, v němž byl ale nakonec vybrán Moravec.
Ředitel Správy KRNAPu Moravec na dotaz ČT24 ohledně znepokojení zaměstnanců a veřejnosti reagoval takto: „Obavy zaměstnanců i veřejnosti beru vážně a respektuji právo vyjádřit nesouhlas. S odbory jednáme a podařilo se vyjednat zastavení propouštění v původně plánovaném rozsahu 14 zaměstnanců. O odstoupení nyní neuvažuji, svou odpovědnost vidím v uklidnění situace a pokusu o obnovení důvěry.“
Protest a petice
Rovněž 4. listopadu se před budovou ministerstva sešli lidé na protestní akci proti Petru Moravcovi. Protestující v kostýmu Krakonoše předal jménem shromážděných ministru Červenému petici za Moravcovo odvolání, kterou toho času podepsalo necelých pět tisíc lidí. V pondělí 9. listopadu již bylo podpisů okolo sedmi tisíc.
Podle organizátorů akce Moravec upřednostňuje „politické a komerční zájmy před zákonnou ochranou přírody“ a měl by být odvolán dříve, než správu parku „zcela rozvrátí“. „Jsme přesvědčeni, že změna ve vedení je nezbytným krokem k obnově důvěry, stability, odborné autority a dobrého jména této klíčové instituce,“ stojí v textu petice, kterou založil zastupitel Vrchlabí Jakub Gejdoš (STAN).
Červený petici převzal se slovy, že Moravce odvolávat neplánuje. To zopakoval i v neděli v Duelu ČT24, kde zároveň avizoval, že se plánuje ve středu 11. listopadu setkat se zástupci odborů Správy KRNAPu, zaměstnanci parku i se zástupci demonstrantů, kteří žádají Moravcův konec. „Mojí povinností je vidět osobně věc na místě, diskutovat s lidmi,“ nechal se slyšet ministr.
K odstoupení či odvolání Moravce vyzval již 20. října předseda Svazku měst a obcí Krkonoše, vrchlabský starosta a senátor Jan Sobotka (za STAN). „Po třiceti letech se jedná o největší ohrožení Krkonošského národního parku,“ prohlásil.
„Výzvu pana senátora a starosty Sobotky vnímám jako jeho osobní politický postoj, na který má samozřejmě právo, a nemám důvod to podrobněji komentovat,“ reagoval tehdy Moravec, za nějž se postavil i Červený.
Odvolání dvou náměstků
Současné vypjaté dění odstartovalo, když Moravec zmíněného 3. listopadu odvolal dva své náměstky – vedoucího odboru vnějších vztahů Jakuba Kašpara a vedoucího odboru vnitřních věcí Luďka Khola. Kašpar pracoval pro Správu KRNAPu dle dokumentu na jejích stránkách od roku 2010, Khol pak od roku 1994. Podle Moravce ani jeden z náměstků nesplňoval jeho představy o tom, jak by měli „pracovníci na těchto pozicích v hospodaření Správy KRNAPu fungovat“.
„Rozcházeli jsme se v představách o řízení Správy KRNAPuu. Vzájemná důvěra byla od počátku narušena. Vzájemná kritika je možná, ale na úrovni vedení organizace. Jako ředitel potřebuji tým, se kterým se formou dialogu shodnu na dalším postupu,“ popsal pro ČT24 důvody odvolání Kašpara a Khola Moravec. Dodal, že si váží práce, kterou oba pro Krkonoše odvedli, a že oba dál zůstávají zaměstnanci správy parku.
Ředitel také deklaroval, že jejich odvolání bylo samostatným personálním rozhodnutím a nesouviselo s daňovým sporem mezi správou parku a Finanční správou. Dále zmínil, že již jmenoval jejich nástupce. „Podle mého představují kontinuitu, navazují na práci svých předchůdců,“ vzkázal Moravec. ČTK v úterý napsala, že členy vedení správy parku a náměstky se místo Khola a Kašpara stali dosavadní vedoucí oddělení péče o lesní ekosystémy Dušan Havlík a také mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný.
Havlík je profesí lesník a má zkušenosti s lesnickým provozem. Dlouholetý tiskový mluvčí Správy KRNAPu Drahný se podle zástupců správy parku řadu let věnuje komunikaci organizace s veřejností, médii a dalšími partnery. Mluvčím parku zůstává.
Kašparovi prý Moravec své důvody při odvolání nesdělil. „Pan ředitel řekl, že důvod uvádět nemusí, a žádný neuvedl. Jsem na překážce, musel jsem do hodiny vyklidit kancelář a mám zákaz vstupu. Ve výpovědi zatím nejsem, takže datum konce zatím žádné není,“ popsal své odvolání bývalý náměstek.
„Jsem z toho v šoku. Bylo to pro mě naprosto nepochopitelné. Musel jsem k doktorce, protože se mi udělalo zle,“ vylíčil v rozhovoru pro Krkonošský deník své pocity Khol. Zmínil také, že první velkou ránou byl pro něj už srpnový odchod Josefa Talába, který do té doby vedl oddělení projektového řízení a ve výběrovém řízení na nového ředitele Správy KRNAPu po odvolání Robina Böhnische byl jedním z finalistů společně s Moravcem a Krausem.
„Josef Taláb odešel kvůli Moravcovi. Za třináct let přinesl do Správy KRNAPu půldruhé miliardy korun. Neexistuje v České republice, a na tom trvám, lepší projektový manažer a člověk kvalit Pepy Talába,“ řekl Khol, který kvůli kolegově odchodu vidí budoucnost správy parku špatně.
Spor o DPH
Tentýž den, kdy ředitel Správy KRNAPu odvolal své dva náměstky, hovořil ministr Červený na tiskové konferenci o sporu mezi správou parku a Finanční správou. Audit podle něj odhalil, že kvůli chybně účtovanému DPH za předchozího vedení je ohrožena až pětina rozpočtu parku na příští rok. Celkové finanční dopady mohou být podle Červeného až sto milionů korun. Ministr avizoval, že jeho resort (MŽP) kvůli tomu podá trestní oznámení na neznámého pachatele.
„Podstatou problému bylo uplatňování odpočtů DPH v rozsahu, který podle závěrů daňové kontroly neodpovídal příslušným právním pravidlům a judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Správa KRNAPu používala jednotný poměr pro výpočet odpočtu daně odvozený od výnosů. Odpočet uplatňovala také u některých plnění souvisejících výhradně s ochranou přírody, u nichž podle daňového posouzení nárok na odpočet nevznikal,“ popsalo MŽP v tiskové zprávě údajné pochybení předchozí Správy KRNAPu.
Podle Červeného bylo na tuto situaci bývalé vedení parku opakovaně upozorňováno přímo Finanční správou výzvami, aby ji napravilo. „Což se bohužel nestalo. Postupně tak tato situace gradovala, kdy už je v tento moment bohužel zcela jasné, že KRNAP nejenom, že dluží přes 20 milionů na DPH ze vstupů mezi lety 2021 až 2023, ale rovněž i více než pět milionů na pokutách,“ prohlásil.
Mluvčí MŽP Jana Schillerová sdělila ČT24, že na pochybení v účtování DPH se shoduje jak Finanční správa, tak audit zadaný Správou KRNAPu i šetření ministerstva. Podle ní už na základě těchto zjištění resort provádí kontroly ve třech ostatních národních parcích – NP České Švýcarsko, NP Podyjí a NP Šumava. Portály Deník N, Seznam Zprávy či Ekonews upozornily, že audit zpracovala firma spojená s manželkou vysokého úředníka MŽP Ivo Gottwalda.
Moravec pro ČT24 uvedl, že Správě KRNAPu „po letech sporů hrozila kvůli daňovým odvodům exekuce“. „Tomu jsem chtěl zabránit, proto jsem jednal se zástupci finančního úřadu. Finanční úřad doměřil daň 20,7 milionu a penále, správa se však odvolala a řízení pokračuje. Nyní řešíme dopady i nápravu postupů, přičemž osobní odpovědnost nelze předjímat,“ sdělil.
Böhnisch a Kašpar účetnictví hájí
Podle exšéfa národního parku Böhnische jde o interpretační spor mezi Finanční správou a Správou KRNAPu. „Dlužno dodat, že na setkání ředitelů správ národních parků a tiskových mluvčích s ministrem Červeným a dalšími zástupci vedení MŽP 26. února tohoto roku byla výše daňových odvodů Správy KRNAPu oceněna současným ředitelem odboru rozpočtu a financování budoucnosti MŽP Ivo Gottwaldem a Správa KRNAPu byla dána za vzor správám ostatních národních parků,“ tvrdí.
Portál Ekolist zveřejnil přepis facebookového statusu odvolaného náměstka Kašpara, v němž se k tématu vyjadřuje. „Ve stručnosti – sedm let bráníme KRNAP před nedoloženými a neodůvodněnými ‚pochybnostmi‘ finančního úřadu, že špatně účtujeme DPH. Celou dobu po nich chceme, ať nám tedy řeknou, jak to máme účtovat jinak, že obratem metodiku změníme. Jediná ‚metodická rada‘ zněla: od toho my tady nejsme, abychom vám radili,“ napsal podle Ekolistu Kašpar.
„Celých sedm let to konzultujeme s MŽP, včetně postupu. Nepotřebovali žádnou kontrolu, aby to zjistili, protože to všechno dávno věděli – od nás,“ dodal podle serveru.
„Ani Luděk Khol, ani já, ani nikdo z vedení Správy KRNAPu nevedl správu k žádnému zločinu, který by znamenal 25 a už vůbec ne sto milionů ztráty. Naopak, Luděk Khol byl ten, kdo správu bránil a bránil peníze Správy KRNAPu tak, jak má řádný hospodář pracovat. Luděk Khol je ten, kdo může nosit cedulku řádný hospodář,“ cituje Kašpara Krkonošský deník.
Založení alternativní asociace
Moravec již dříve vzbudil pozornost, když bez vědomí ředitelů ostatních tří národních parků založil Asociaci národních parků ČR. Asociaci stejného názvu přitom už parky mají od roku 2024. Šéf Správy KRNAPu se za to svým kolegům, kteří byli jeho krokem zaskočeni, omluvil. Důvodem byla dle něj „chybějící právní subjektivita asociace“.
„Chtěl jsem vytvořit právní zázemí pro společné projekty národních parků, které dosavadní neformální asociace nemá. Spolek měl umožnit uzavírání smluv a získávání podpory pro společné aktivity. Uznávám, že jsem měl záměr předem projednat s ostatními řediteli, a vzniklé nedorozumění mě mrzí,“ komentoval pro ČT24 svůj postup Moravec.
Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený redakci ČT24 sdělil, že Moravec se ostatním ředitelům písemně omluvil a navrhl společné setkání, na němž by mohli změnit zakládající členy a sídlo Moravcova spolku. Hubený však nový spolek považuje za zbytný.
„Nevidím důvod k tomu, aby asociace měla právní subjektivitu. Nedává to smysl, protože správy národních parků jsou příspěvkové organizace, každá z nich má právní subjektivitu a také veškeré zodpovědnosti. A pokud chceme mít společné projekty, tak není problém je společně realizovat,“ je přesvědčený Hubený. Vyjádřil také přesvědčení, že by takový spolek byl za hranou zákona. „Podle platné legislativy jej ani nelze založit bez souhlasu zřizovatele, tedy ministerstva životního prostředí,“ podotkl.
S Hubeným souhlasí i ředitel Správy NP Podyjí Pavel Müller. „Máme neformální asociaci, která dostatečně naplňuje poslání dohody z roku 2024. Vedle toho všechny čtyři správy NP právě spolupracují v rámci společného projektu ‚Zodpovědně do přírody: Partnerství pro národní parky‘, který finančně podporuje Program švýcarsko-české spolupráce,“ popsal.
Na další společné projekty už národní parky dle Müllera nemají v současné době volné kapacity. „Z mého pohledu proto další asociaci, navíc s právní subjektivitou, v současné době nepotřebujeme,“ shrnul. „Případné založení takového spolku a zejména členství jednotlivých správ národních parků by navíc mělo být předem projednáno a odsouhlaseno jejich zřizovatelem, tedy MŽP,“ shoduje se s Hubeným.
Moravcovo jmenování
Moravce jmenoval Červený ředitelem Správy KRNAP 18. června. V průběhu výběrového řízení ho kritizovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše či ekologická organizace Hnutí Duha. Deník N a Seznam Zprávy v květnu informovaly o pochybnostech, které interně vyvolávalo Moravcovo předchozí zaměstnání v parku, kdy byl šéfem kanceláře ředitele Böhnische. Jednou z „třecích ploch“ byl Moravcův souběh zaměstnání v národním parku a v České lesnické akademii Trutnov, druhou bylo používání služebního vozu.
Krkonošský národní park je nejstarším národním parkem v tuzemsku, založen byl v roce 1963. Má rozlohu 55 tisíc hektarů a zahrnuje významnou část horského masivu Krkonoš v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.