Aston Martin se ne a ne převrátit. Kaskadéři zvyšovali nájezdovou rampu, řidič Adam Kirley zrychloval, co to šlo, ale auto po skoku vždy přistálo na všech kolech. Pro výrobce sportovních vozů dobrá zpráva, pro štáb nové bondovky značný problém. Tvůrci potřebovali natočit havárii.
Nakonec pomohlo zařízení na stlačený dusík. Píst udeřil z podvozku do silnice a vůz roztočil. Místo očekávaných dvou nebo tří otoček jich auto zvládlo sedm, což byl tehdejší světový rekord. Jedna z nejslavnějších scén Casina Royale tak vznikla také díky tomu, že technici museli překonat vlastnost, za kterou zákazníci Aston Martinu platili – jeho stabilitu.
Podobně nepohodlný úkol si předtím zadali producenti celé série. Filmy s Jamesem Bondem fungovaly, a tak bylo dost těžké vysvětlit, proč by měly být vychýleny z dosavadní trajektorie. Předchozí bondovka Dnes neumírej z roku 2002 utržila celosvětově přes 430 milionů dolarů, nejvíc z celé série. Pierce Brosnan měl za sebou čtyři filmy a byl zavedenou tváří značky. Na papíře nebyl důvod cokoli měnit.
Producentka Barbara Broccoliová však popisovala jiný pocit. S digitálními eskapádami a neviditelným autem podle ní Bondova cesta dospěla k hranici, za níž už nechtěli pokračovat. Padl proto návrh vrátit se k úplnému počátku, ke Casinu Royale.
První Flemingův román z roku 1953 dlouho stál mimo dosah hlavní filmové série; práva k němu producenti získali až v roce 1999. Mezitím vznikla televizní adaptace s americkým Bondem i velkolepá parodie z roku 1967. Název byl známý, původní příběh nikoliv.
Námět nabízel především důvod, proč změnit pravidla. Bond mohl být nováčkem, dělat chyby a teprve si osvojovat chování, které již bylo předchozím představitelům vlastní.
Tohle přece není Bond!
Daniel Craig přitom o spojení s číslem 007 příliš nestál. Když dostal nabídku, chtěl nejdřív vidět scénář. Rozhodování protahoval, a nakonec ho přesvědčila až kombinace textu a vytrvalosti Broccoliové. Producenti sice získali nového Bonda, ale fanoušci nejásali.
Od října 2005, kdy byl Craig představen jako nová tvář franšízy, se řešily jeho světlé vlasy, mohutná postava i to, zda vůbec připomíná muže oprávněného objednat si správným způsobem martini. Vznikl dokonce web DanielCraigIsNotBond.com. Rozhodnutí o obsazení herce se změnilo v hlasování o přípustné podobě britského kulturního dědictví.
Craig měl zkušenost z komorních dramat i thrillerů jako Po krk v extázi. Uměl působit nebezpečně i nejistě. Pro film o tom, jak se zrodila Bondova neprůstřelná sebejistota, to bylo zásadní. Musel přesvědčit diváky, že v obleku stojí člověk, kterého ještě neznají.
K realizaci obratu přitom nebyl vybrán režisér zvenčí. Martin Campbell už ve Zlatém oku uvedl do role právě Brosnana. Vracel se také kameraman Phil Méheux. Scénář připravovali Neal Purvis a Robert Wade, spoluautoři předchozích Brosnanových filmů. Paul Haggis se zapojil později. Oblíbený narativ o zachránci, který do zatuchlé série vnesl psychologii a realismus, proto nevystihuje způsob výroby.
Zaostřeno na syrovost
Zpětně je lákavé zařadit nového Bonda po bok Jasona Bournea nebo komiksové adaptace Batman začíná ze stejné doby. Režisér Campbell ani neskrýval svůj obdiv k Bourneovu mýtu. Představa hrdiny, který krvácí a nese si v sobě následky své práce, byla v polovině nového desetiletí aktuální. Přesto by bylo nepřesné redukovat Casino Royale na snahu dohnat konkurenci.
Tvůrci sahali i mnohem dál do minulosti. Kameraman Méheux v rozhovoru pro časopis American Cinematographer zmínil například klasické britské špionážní filmy Agent Palmer a Špion, který přišel z chladu. Černobílý úvod natočil na skutečný monochromatický negativ. Obraz měl připomenout dobu, v níž zabíjení nepůsobilo jako doplněk luxusní dovolené. Rozchod s předchozí bondovkou byl patrný od první scény.
Syrovost filmu ale nebyla dána úplným zákazem počítačů. Casino Royale obsahuje několik stovek trikových záběrů. Digitální práce pomáhala propojovat či rozšiřovat to, co štáb skutečně natočil. Divák měl ovšem oproti snímku Dnes neumírej vnímat fyzickou namáhavost akce, nikoli přemýšlet, zda je konkrétní pohyb vůbec možný.
Barrandov a hotel Pupp v akci
Významnou část práce odvedly české ateliéry a lokace. Interiér černohorského kasina vznikl na Barrandově, zatímco exteriéry využívaly karlovarský hotel Pupp. Mezinárodní natáčení podle Campbella zabralo 118 dní. Na vlastní režisérský sestřih měl pak méně než pět týdnů. Pomáhalo, že střihač Stuart Baird skládal materiál už během výroby.
Největší režisérská starost přitom nesouvisela s padajícím autem. Campbell se bál pokeru. Po honičkách měl posadit deset lidí ke stolu a udržet pozornost diváků, kteří nemuseli rozumět pravidlům. Studoval Cincinnati Kida, Mavericka a další karetní filmy. Řešení našel ve vztazích hráčů. Důležité bylo, jak se sledují a co se snaží zatajit.
Další riziko se jmenovalo Vesper Lyndová, kterou ztvárnila Eva Greenová. Ta původně o konkurz nestála. Roli bond girl vnímala jako riziko, že bude po zbytek kariéry spojována s jedinou nálepkou. Názor změnila po přečtení scénáře. V rozhovorech vzpomínala na narychlo domlouvané zkoušky v Praze i na Craiga, který jí při nich pomáhal.
Proměna zasáhla dokonce i titulky. Jejich autor Daniel Kleinman vynechal tradiční anonymní ženská těla, která se svůdně kroutí. Karetní grafiku spojil s obálkou prvního vydání románu. Také v designu se tak propojoval návrat k Flemingovi s odklonem od filmové formule.
Skladatel David Arnold si zase šetřil plnou verzi hudebního bondovského tématu až na závěr. V průběhu filmu zní jen náznaky. Vysvětloval, že známá melodie diváka uklidňuje – když ji slyší, počítá s tím, že Bond situaci zvládne. Tvůrci potřebovali tuto jistotu potlačit.
Obrat po premiéře a tržby 600 milionů dolarů
V listopadu 2006, po premiéře filmu, se tón debaty změnil. Peter Bradshaw v Guardianu označil Craiga za nejlepšího Bonda od Seana Conneryho. Jiní kritici ale spatřovali ve větší brutalitě odklon od ironického gentlemana a přiblížení se k zaměnitelným akčním svalovcům. Místo otázky, zda Craig může být Bondem, se začalo řešit, jakého Bonda vlastně chceme.
Tržby v kinech nicméně daly za pravdu producentům. Casino Royale utržilo přibližně šest set milionů dolarů a překonalo Brosnanovu rozlučku. Následovalo devět nominací na ceny BAFTA, včetně té pro Craiga v hlavní roli.
Po dvaceti letech na historii Casina Royale nejvíc překvapuje, jak málo připomíná záchranu neúspěšné značky. Producenti přestali opakovat něco, co spolehlivě vydělávalo. Dlouholetí spolupracovníci zacházeli s tradicí volněji než její nejhlasitější ochránci. Změna, která se projevila ve scénáři, castingu i práci kaskadérů, každopádně i ty největší skeptiky přesvědčila, že Bond nemusí navždy přistávat na všech čtyřech kolech.