Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
„To, co děláme, spočívá ve vydolování všech možných informací z běžné mluvené řeči,“ vysvětlil laureát hlavní ceny Černocký. „Moje maminka byla rozhlasová hlasatelka, tatínek byl strojní inženýr. Já jsem chtěl být muzikant nebo pracovat v nahrávacím studiu,“ uvedl.
Kromě diktování SMS zpráv na telefonu nebo hlasového asistenta, které zná většina uživatelů, má podle něj využití jeho práce význam také například v bezpečnosti nebo letectví.
„My potřebujeme vědět, co piloti nebo řídící letového provozu říkali, ale také zda je ten pilot stresovaný nebo přepracovaný. Možná bychom tak mohli dokázat zabránit i nějakým problémům nebo katastrofám,“ popsal.
Na některých zvukových nahrávkách je podle něj zase potřeba určit mluvčího nebo odhalit, zda se nejedná o podvrh. „Potřebujeme vědět, jestli na nás mluví opravdu náš šéf, nebo je to nějaký robot, který z nás chce vymámit peníze,“ dodal.
Další ocenění
Další dílčí ocenění získali také Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu Akademie věd (AV), BIOCEV a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za výzkum mužské neplodnosti nebo z Ústavu organické chemie a biochemie AV Tomáš Pluskal za využití výpočetních technologií při zpracování dat z hmotnostních spektrometrů a Robin Kryštůfek za studium peptidů.
Cenu získala také Veronika Niederlová z Ústavu molekulární genetiky AV za studium adaptivní imunity a vlivu imunitních buněk při rozvoji cukrovky prvního typu nebo Crohnovy choroby. Dalším oceněným je Ondřej Jankovský z Vysoké školy chemicko-technologické za vývoj nových materiálů s ohledem jejich dopad na životní prostředí.
Tým z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni byl oceněn za webovou aplikaci, která pomáhá upozornit na možné problémy s pamětí a kognitivními funkcemi. Mimořádnou cenu poroty získal Jan Kubeš z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové za objev látky, který může chránit srdce před nežádoucími účinky chemoterapie.
„Když jsem se díval na práci, kterou každý z nich dělá, tak v centru pozornosti všech je člověk. Já v tom případě nerozděluji humanitní, aplikované, technické nebo přírodní vědy,“ řekl ČTK Stehlík s tím, že jeho laboratoří je svět, což je výhoda historiků. Historie je podle něj v poslední době ve veřejném prostoru viditelnější. „Protože svět se nám trošku rozkýval, tak v ní hledáme nějaké jistoty,“ doplnil.
„Umetání cesty“
Rektor VUT Ladislav Janíček varoval před změnami ve financování výzkumu. „Česká republika se vydala cestou budování ekonomiky postavené na znalostech a inovacích. Konkurenceschopnost je velkým tématem,“ uvedl.
Podle něj ale konkurenceschopnost ekonomiky bez výzkumu a inovací, na kterých je postavená, nemůže existovat. Připomněl, že z práce oceněného Černockého vznikla i firma, která výzkum převádí do praxe. Laureát sám sebe označil jako „umetače cesty pro excelentní výzkum“.
Získávání více patentů podle jednoho z oceněných Ondřeje Jankovského způsob financování vědy v Česku komplikuje. „V porovnání třeba se zahraničním je patentů určitě méně, taky to může být dáno tím financováním,“ uvedl. Podle něj je na začátku dvouletého či tříletého projektu často relativně těžké slibovat, že na jeho konci vznikne patent. „Chtělo by to mít podporu na delší dobu, aby bylo možné výsledky dotáhnout do těch výsledných aplikací,“ dodal.