Česko si 11. listopadu připomíná Den válečných veteránů. Na pražském Vítkově uctili zástupci armády a ministerstva obrany památku účastníků světových válek i novodobých konfliktů. V dalších městech se konají vzpomínkové akce a koncerty. Lidé mohou veterány podpořit také prostřednictvím sbírek, jejichž symbolem je červený vlčí mák.
U příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel, že mír a svoboda nejsou nárokem, s nímž se lidé mohou obrátit na vládu a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou odpovědností všech.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Ocenění příslušníci armády
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) společně s náčelníkem generálního štábu Miroslavem Hlaváčem ocenil několik příslušníků armády.
Křížem obrany státu ministra obrany ČR byly in memoriam oceněny čtyři osobnosti. Plukovník Josef Plachý za podíl na osvobození vlasti od nacistických okupantů, plukovník František Loucký, který za druhé světové války působil v britském Královském letectvu (RAF), plukovník Miroslav Ondrák, vedoucí odbojové skupiny v době nacistické okupace, a nadporučice Edith Weitzenová, která se po útěku do Velké Británie v listopadu 1941 přihlásila k ženským pomocným leteckým sborům.
Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany ČR obdrželo pět osobností, z toho dvě in memoriam. Záslužný kříž ministra obrany ČR I. a III. stupně převzaly dvě desítky lidí. Zůna rovněž udělil čtyři čestné pamětní odznaky Péče o válečné veterány. „Všichni ocenění představují hodnoty, na nichž naše armáda stojí – odvahu, čest, odpovědnost a službu vlasti,“ konstatoval Zůna.
Hlaváč připomněl, že resort obrany stojí před úkolem budovat armádu schopnou bránit Česko a dostát spojeneckým závazkům. „K tomu potřebujeme odpovídající schopnosti, moderní výzbroj a techniku. Především však potřebujeme vojáky, kteří jsou dobře vycvičeni, ovládají své řemeslo a dokážou splnit úkol i v těch nejnáročnějších podmínkách. Žádná technika totiž sama o sobě nerozhodne výsledek války. O výsledku vždy rozhodují lidé,“ prohlásil.
Centrum Plzně rozzáří obří vlčí máky
Vzpomínkové akce se konají také v dalších českých městech. Smetanovy sady v centru Plzně večer rozzáří obří světelné vlčí máky, které symbolicky připomenou oběti válek. Instalaci německé umělkyně Andrey Liebové představí u příležitosti Dne válečných veteránů organizace Paměť národa.
Dílo původně vzniklo pro německý festival světelného umění v Kronachu. „V souvislosti s válečnými konflikty však získalo další rozměr – křehké květy symbolizují pomíjivost lidského života, jejich zářivá barva zároveň představuje naději na mír,“ uvedla Radka Šámalová z Paměti národa. Na každém květu pracovala umělkyně více než 15 hodin. Ve Smetanových sadech budou instalace k vidění do 13. listopadu.
„Den válečných veteránů nechceme vnímat pouze jako připomínku minulosti, ale také jako příležitost přemýšlet o naší vlastní odpovědnosti za budoucnost. A především chceme vzdát úctu konkrétním lidem, kteří za naši svobodu bojovali a jejichž příběhy se snažíme uchovávat,“ uvedl ředitel plzeňské Paměti národa Jiří Kunc.
V Olomouci se spojí český a polský sbor
V Olomouci se u příležitosti Dne válečných veteránů uskuteční koncert, ve kterém se na jednom pódiu setkají sbor Moravského divadla Olomouc a sbor Opolské filharmonie z Polska. „Akcí chceme poděkovat všem válečným veteránům, připomenout oběti válek a také podtrhnout důležitost míru a vzájemného porozumění,“ vysvětlil ředitel Moravského divadla a Moravské filharmonie David Gerneš. Dodal, že se koncert koná ve spolupráci s organizací Paměť národa a olomouckým Husovým sborem, který si letos připomíná sto let od otevření.
Koncert nebude pouze hudebním setkáním, ale také příležitostí připomenout osudy svědků zásadních historických událostí. Na projektu se podílí Paměť národa, jejíž středomoravská pobočka dlouhodobě zaznamenává a uchovává svědectví válečných veteránů i dalších pamětníků.
„Češi a Poláci stáli v odboji i v disentu často na stejné straně. Proto dává smysl, že se na Den válečných veteránů potkají na jednom pódiu sbory z obou zemí. Jsme rádi, že část výtěžku podpoří natáčení příběhů dalších pamětníků. I díky akcím, jako je tato, se již jen v našem regionu podařilo natočit více než tisíc pamětníků,“ dodal ředitel olomoucké pobočky Paměť národa Střední Morava Petr Zavadil.
Válečné veterány podporují dvě celostátní sbírky
U příležitosti Dne válečných veteránů se v Česku konají dvě hlavní celostátní sbírky. Jednou z nich je Vlčí mák ČR pro válečné veterány, kterou pořádá ministerstvo obrany ve spolupráci s Charitou ČR. Čistý výtěžek kampaně loni dosáhl rekordních 6 034 997 korun. Peníze směřují do Vojenského fondu solidarity, který přímo podporuje novodobé veterány, vojáky a jejich rodiny v těžkých životních situacích.
Symbolické vlčí máky rozdávají v ulicích za dobrovolný příspěvek zástupci Agentury pro podporu válečných veteránů. „Vlčí mák symbolizuje nejen vzpomínku, ale připomíná nám i úctu k těm, kteří v minulosti sloužili, slouží a konkrétně pomáhá i těm, kteří tu pomoc potřebují ihned,“ řekl pracovník péče o válečné veterány Agentury pro podporu válečných veteránů praporčík Vladimír Novák.
Sbírku ke Dni válečných veteránů Paměti národa pořádá organizace Post Bellum. Výtěžek slouží k přímé podpoře veteránů a dalších bojovníků za svobodu prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa a také k natáčení jejich vzpomínek. Loni sbírka vynesla 5 363 347 korun.
Pomoc veteránům po návratu z misí
Mezi válečné veterány patří také jednaosmdesátiletý Oldřich Axman, který se v roce 1992 zúčastnil mise v bývalé Jugoslávii. Bývalý styčný důstojník dnes sám pomáhá dalším veteránům. „Pamatuji si, že jsem třeba v noci musel zařizovat přesun anglické jednotky do Záhřebu na letiště. Chorvati je nechtěli pustit, na silnici byly protitankové miny, musely se odkopávat, ale nakonec to všechno dobře dopadlo,“ zavzpomínal.
Status válečného veterána mohou získat také vojáci, kteří strávili nejméně devadesát dní v oblasti bezpečnostního konfliktu nebo rok v jiných misích mezinárodních organizací. V Česku jim pomáhá několik sdružení a komunitních center.
Služby Komunitního centra pro válečné veterány v Brně využívají především veteráni novodobých konfliktů. Mohou zde získat sociální, psychickou i finanční podporu. „Taková srdcovka jsou Vánoce, kdy tady zveme osamělé válečné veterány i jejich rodiny. Děláme různé přednášky a zveme si válečné veterány, kteří sdělují svoje zkušenosti a prožitky,“ řekla vedoucí Komunitního centra pro válečné veterány Brno, praporčice Eva Staňková.
Den válečných veteránů každoročně 11. listopadu připomíná příměří z roku 1918, které ukončilo boje první světové války na západní frontě. Svátek vzdává hold válečným veteránům, padlým vojákům a bojovníkům za svobodu ze světových válek i novodobých misí. Jeho symbolem je červený květ vlčího máku, který odkazuje na květy rostoucí na bojištích ve Flandrech.