Aktual.: 11.11.2026 09:16
Brusel – Evropská unie neustupuje od svých klimatických ambicí, musí je ale podle eurokomisaře pro klima Wopkeho Hoekstry lépe propojit s podporou konkurenceschopnosti evropského průmyslu a energetickou nezávislostí. Hoekstra to uvedl v rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR), jehož členem je i ČTK, a dalšími bruselskými novináři. Za důkaz, že EU své cíle nesnižuje, označil nizozemský člen Evropské komise legislativně zakotvený cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Připustil nicméně, že v některých případech EU regulaci přehnala a je namístě ji zjednodušit.
„Své ambice jsme si zachovali a podle mě je to správně. Nejde o volbu buď jednoho, nebo druhého. Musíme propojit klimatickou politiku, konkurenceschopnost a (energetickou) nezávislost a prosazovat je společně,“ míní Hoekstra. Jako příklad zmínil ocelářství. Tento sektor se podle něj musí stát mnohem čistším a do budoucna je potřeba přejít od takzvané šedé oceli k zelené, tedy oceli vyráběné s výrazně nižšími emisemi.
„Pokud ale dopustíme, aby evropský průmysl odešel jinam, prohrají všichni. Přijdeme o pracovní místa. Vytvoříme si další obrovskou závislost v tak důležitém odvětví. A prohraje také klima, protože sice možná budeme moci vykázat nižší emise v Evropské unii, ale můžete si být jisti, že výroba mimo Evropu bude špinavější, nikoli čistší,“ prohlásil Hoekstra. Je proto podle něj potřeba dívat se na věci komplexněji než v minulosti.
„Když se podíváte na nejúspěšnější země EU, přesně to dělají. Není náhoda, že Švédsko, Dánsko a Finsko mají nejnižší ceny energií. Když hovořím s jejich podnikatelskými komunitami, žádají o vyšší ambice, nikoli o nižší. A nedělají to proto, že by byli filantropové nebo altruisté. Dělají to proto, že v tom vidí ekonomický smysl. To je recept, který je třeba posílit,“ dodal Hoekstra v rozhovoru, který se uskutečnil před nynější klimatickou konferencí COP31 v turecké Antalyi.
„V debatě o zjednodušování a deregulaci se někdy obě strany, ať už jsou pro, nebo proti, dostávají do ideologické pasti,“ poznamenal Hoekstra. Obvyklým předpokladem podle něj je, že větší regulace je dobrá pro klima a špatná pro podniky a naopak. Skutečný svět je ale podle komisaře složitější a důležité jsou proto nejrůznější nuance.
„V řadě případů jsme regulaci skutečně přehnali a myslím si, že ji můžeme radikálně zjednodušit. Někdy to dokonce může být pro klima lepší,“ doplnil Hoekstra a zmínil příklad týkající se takzvaného uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jehož cílem je zpoplatnit emise spojené s dovozem vybraných výrobků do EU.
Evropská komise přišla s návrhem nařízení o CBAM v roce 2021. Při analýze dat zhruba před rokem a půl podle Hoekstry komise zjistila, že by bylo možné vyjmout z působnosti mechanismu 90 procent společností, a přitom v ní zachovat 99 procent emisí. Návrh na zjednodušení podle něj podpořily všechny hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu, včetně zelených, socialistů, liberálů i lidovců.
Podle Hoekstry tento případ ukazuje nejen to, že zjednodušování pravidel může být úspěšné, ale také to, že původní nastavení zahrnovalo společnosti, které do působnosti mechanismu vůbec neměly spadat. Jednotlivé návrhy je proto podle něj třeba posuzovat podle jejich skutečného přínosu, nikoli ideologicky. „Někdy jsme věci příliš zkomplikovali a musíme to změnit,“ dodal. Evropa by podle něj měla nadále prosazovat vysoké klimatické ambice, ale jednodušším způsobem a současně posilovat svou konkurenceschopnost.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}