Nezávazná stravovací pravidla jsou terčem kritiky, některé školy změnu vítají

O tom, že výživové standardy dané vyhláškou o školním stravování budou nově nezávazným doporučením, ve středu informovali ministři školství a zdravotnictví. Vyhláška se přitom podle Plagy neruší. Dosud jsou pravidla, která určují množství ovoce, zeleniny, luštěnin nebo masa, pro jídelny povinná. Požadavek vyšel od premiéra Andreje Babiše (ANO), který novinářům ve středu sdělil, že jím plní svůj předvolební slib.

Podle šéfky poslaneckého klubu STAN Michaely Šebelové je zrušení závaznosti výživové vyhlášky nezodpovědné a nebezpečné a Česku se do budoucna prodraží. Šebelová řekla, že návyky získané v dětství výrazně ovlivňují návyky a zdraví v dospělosti. Podle hnutí kabinet zřejmě upřednostňuje lobbing neznámých osob a zájmy podnikání premiéra před zdravím dětí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se podle Starostů nepostavil za odborníky ze SZÚ, kteří pravidla připravili.

Ředitelka zdravotního ústavu Macková pochybuje o tom, zda budou školní jídelny dodržovat nezávazná doporučení. „Bojím se, že děti budou dostávat jídla plná polotovarů, dochucovadel, bez potřebných výživových hodnot. Pro mnoho dětí je školní oběd jediným teplým jídlem denně,“ uvedla. Podle ní může špatné stravování už od dětství mít závažné následky v podobě obezity, rozvoje diabetu, hrozících onemocnění srdce a cév a mnohé další. „Jako lékařka nemohu uvěřit, co se děje, a jsem zásadně proti,“ dodala. Rušení nebo změny stravovací vyhlášky by byly to nejhorší, co by vláda mohla udělat, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Odborníci na zdravotnictví či školství, některé školy i nejrůznější organizace podepsali výzvu organizace Ministr zdraví, která požaduje zachování pravidel. Organizace tvrdí, že zrušením spotřebního koše ztratí personál jídelen argument proti nákupu nejlevnějších polotovarů.

Chystané změny naopak vítá Potravinářská komora. Současná situace je totiž podle ní důsledkem netransparentního projednávání za minulého kabinetu, kdy k tvorbě nebyli přizváni potravináři ani nestranní odborníci na výživu, ale pouze úzká skupina lidí, která účelově prosazovala extrémně restriktivní přístup, uvedl mluvčí potravinářů Marek Zemánek. Podle Prouzy u projednávání byli naopak všichni, kdo chtěli.

Podle návrhu, který za minulé vlády připravil Státní zdravotní ústav, měly jídelny nově servírovat například méně brambor a omezit by se měly sladké nápoje. Snížit se měly průměrné porce masa, protože nově se do jeho váhy nepočítají kosti, naopak mírně přibýt by v jídelníčku mělo ryb či luštěnin. Podle SZÚ se zásadně mění hlavně to, jak se jednotlivé složky do doporučených dávek započítávají. Školy již mohou podle nových pravidel vařit, povinné to mělo být od září 2027.

Postoje škol jsou různé. Například zástupci jihočeských škol i zemědělců vidí v dobrovolnosti vyhlášky krok zpátky. Podle některých škol ale byla vyhláška příliš přísná a děti obědy často nejedly. Takovou zkušenost má i většina ředitelů pražských škol, které oslovila ČTK. Ti převážně vítají, že vyhláška nebude povinná. Základní škola Husova v Liberci nové stravovací standardy zkoušela v září, děti obědy nechtěly a vracely je. Ředitelka školy Blanka Reindlová vítá, že normy zůstanou nezávazné.

Někde si děti na nové jídelníčky podle výživových norem již zvykly. Ukazuje to i zkušenost jídelny při Základní škole Františka Horenského v Boršicích na Uherskohradišťsku, která letos v říjnu získala první místo v celostátní soutěži o Nejlepší školní jídelnu v ČR.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}