Evropské země se připojí k dalšímu jednání o Ukrajině, řekl Witkoff

Putin na jednání s vyslanci USA navrhnul humanitární misi v Kosťantynivce

Putin na setkání se zmocněnci Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu navrhnul zorganizovat humanitární misi týkající se ukrajinského města Kosťantynivky po vzoru nedávné operace v Oleškách. Napsala to ruská státní agentura TASS. Podle agentury AFP dnes dal šéf Kremlu jinak najevo, že Rusko neustoupí ze svých požadavků. Vyslání cizích vojsk na Ukrajinu po uzavření míru by obnovilo boje, řekl během setkání Putin.

Ruský prezident podle TASS uvedl, že Moskva má pod kontrolou Kosťantynivku a je připravena zajistit bezpečnost humanitární mise. Pokud se Kyjev domnívá, že město ovládá, měl by zajistit bezpečnost ze své strany, prohlásil. „My zajistíme bezpečnost z naší strany. Potřebujeme pět dní na odminování přístupových cest,“ prohlásil Putin. Ve městě podle něho zůstalo 500 civilistů. Kosťantynivka se nachází v ukrajinské Doněcké oblasti u frontové linie a Moskva ohlásila její dobytí letos v červenci. Ukrajina to následně popřela.

Kosťantynivka zůstává jedním z nejintenzivnějších úseků fronty v Doněcké oblasti, napsala dnes ruská služba stanice BBC. Boje se podle ní odehrávají na přístupech k městu i přímo v něm. Ruské síly pokračují v ofenzivě a snaží se uchytit v městské zástavbě, přičemž zároveň vyvíjejí tlak na ukrajinskou obranu z několika směrů, napsala stanice na svém webu. Prohlášení, že má Rusko nad městem plnou kontrolu, jsou podle BBC nepotvrzená, město a jeho okolí jsou spíše „šedou zónou“.

Olešky leží v Moskvou okupované části země, nedaleko města Chersonu a řeky Dněpr, která v těchto místech tvoří frontovou linii. Letos se tam výrazně zhoršila humanitární situace a americká první dáma Melania Trumpová pomohla dojednat lokální několikadenní příměří, které umožnilo vypravit do válkou zdevastovaného a odříznutého města ukrajinsko-ruský konvoj s pomocí a evakuovat některé obyvatele.

Poradce ukrajinského prezidenta pro komunikaci Dmytro Lytvyn řekl, že Rusko chce případnou humanitární misi v Kosťantynivce využít pro své vojenské cíle. „Vzhledem k tomu, že v Oleškách pod zástěrkou humanitární operace provedli rotaci vojáků a dovezli tam techniku, je jasné, co chtějí dělat v Kosťantynivce,“ řekl. „Je však třeba vyjasnit všechny podrobnosti,“ dodal.

Dnešní schůzka amerických zmocněnců s Putinem následovala po dvoudenním jednání zástupců USA, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války. Podle dřívějšího Kushnerova vyjádření byly rozhovory velmi produktivní, ale také složité, přičemž nejtěžší je otázka územních sporů. Média za jediný hmatatelný výsledek těchto jednání považují oznámenou dohodu o velké výměně zajatců.

Podle agentury AFP z dnešních dalších vyjádření šéfa Kremlu vyplývá, že nehodlá slevit ze svých územních nároků na kontrolu části Ukrajiny a rovněž vyloučil možnost rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině. Ruský vůdce odmítl úvahy o možném územním uspořádání, které by zahrnovalo „šedé“, nebo demilitarizované, zóny mezi ukrajinskými a ruskými pozicemi, napsala AFP. „Pro nás existuje pouze jedna demarkační linie: státní hranice,“ prohlásil Putin.

Vyslání cizích vojsk na Ukrajinu po uzavření míru by obnovilo boje, řekl Putin

Vyslání zahraničních vojsk na Ukrajinu po uzavření míru by vedlo k obnovení bojů, jejich přítomnost je pro Moskvu nepřijatelná. Prohlásil to dnes podle agentury TASS Putin během setkání s americkými zmocněnci. Agentura AFP píše, že Američané v Moskvě vyzvali Putina, aby souhlasil s účastí evropských zástupců na jednání o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.

„Evropané to vědí. A co od nich slyšíme? Že jakmile bude uzavřen mír, hodlají okamžitě vyslat svá vojska na ukrajinské území,“ řekl dnes šéf Kremlu. Zopakoval přitom, že zahraniční vojska jsou na Ukrajině pro Moskvu nepřijatelná. „Byli by pro nás legitimním cílem – což znamená, že válka by okamžitě vypukla znovu,“ prohlásil. Kreml cizí vojska na Ukrajině považuje za hrozbu pro bezpečnost Ruska, řekl dále Putin.

V Evropě vznikla myšlenka na mnohonárodnostní síly na podporu Ukrajiny (MNF-U), které by se mohly na Ukrajinu přesunout po ukončení války. Tu v únoru 2022 rozpoutalo Rusko na Putinův příkaz. V zemi by zahraniční síly neměly mít žádné bojové úkoly, měly by podporovat ukrajinskou armádu nebo zajišťovat bezpečnost v ukrajinském vzdušném prostoru. V čele MNF-U stojí Francie s Británií, přičemž do jejich současného prvního cvičení v Polsku se zapojila desítka zemí.

Kushner na začátku jednání s Putinem podle TASS uvedl, že Spojené státy začaly s evropskými zeměmi jednat o obrysech budoucí bezpečnostní architektury pro Evropu, která by se týkala také Ruska a Ukrajiny a která by „ukončila současný konflikt i zabránila vzniku nového“. Vedoucí ruského vyjednávacího týmu Vladimir Medinskij o den dříve podle agentury RIA Novosti sdělil, že ústředním tématem posledních třístranných jednání v Abú Zabí byla diskuse o budoucí bezpečnostní architektuře v Evropě po skončení konfliktu na Ukrajině.

Evropané v Abú Zabí nezasedli k jednacímu stolu, ale byli o hovorech informováni, sdělil Witkoff podle agentury Reuters. Podle agentury AFP američtí zmocněnci vyzvali Putina k tomu, aby souhlasil s účastí Evropanů na mírových jednáních. „Doufáme, že pokud se nám podaří je zapojit do tohoto mnohostranného formátu, budeme schopni tento konflikt úspěšně vyřešit,“ řekl Kushner podle TASS. Putin dnes prohlásil, že Moskva se nikdy nestavěla proti dialogu s Evropou, přerušili ho podle něj Evropané.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}