Aktual.: 12.11.2026 09:53
Brusel – Ministři zahraničí zemí EU by měli v pondělí přijmout další individuální sankce proti Rusku, které se zaměří na osoby a právní subjekty spojené s ropnými rafineriemi a ruskou stínovou flotilou. Evropská komise a unijní diplomacie zároveň dokončují návrh již 22. balíčku takzvaných sektorových sankcí, uvedla dnes v Evropském parlamentu komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerqueová.
Podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Benjamina Haddada se tyto sankce budou týkat 150 dalších subjektů a 50 bank, většinu z nich navrhla k zařazení na sankční seznam právě Francie.
„V rychlém sledu jsme od začátku války přijali již 21 balíčků sankcí, které vytvořily mimořádně rozsáhlý soubor opatření. Rozsah odvětvových sankcí je obrovský a zahrnuje oblasti od obchodu, energetiky a dopravy až po finance a média,“ připomněla Albuquerqueová v debatě s europoslanci. Zdůraznila, že od loňského podzimu navíc EU přijímá další množství individuálních sankcí při každém zasedání ministrů zahraničí bloku.
Individuální sankce míří na konkrétní osoby a firmy, zatímco sektorová opatření omezují celé oblasti ruské ekonomiky, například energetiku, obchod či finance.
Celkový počet subjektů a osob zařazených na sankční seznam kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny se podle Evropské komise přiblížil 4600. „Výrazně jsme se zaměřili také na ruský ropný a plynárenský sektor, který je hlavním zdrojem příjmů Ruska, a v tomto úsilí budeme pokračovat,“ uvedla komisařka. „EU dosud zařadila na sankční seznam více než 690 plavidel ruské stínové flotily, která mají zakázaný přístup do unijních přístavů a k poskytování služeb,“ dodala. Zmínila rovněž, že EU dosud zakázala transakce s více než stovkou ruských bank, sankce rovněž cílí na ruská média šířící dezinformace.
Jako stínová flotila jsou označovány stovky starších lodí, které Rusko využívá k tajnému vývozu ropy a tedy k obcházení západních sankcí.
„Sankce fungují a Moskva to ví. Rusko kvůli nim přišlo o více než bilion eur, které by jinak mohlo vynaložit na válku,“ zdůraznila Albuquerqueová. Navzdory pokračujícímu diplomatickému úsilí Moskva podle ní neprojevuje žádnou ochotu válku proti Ukrajině ukončit a zintenzivnila rovněž hybridní útoky proti Evropě. Mezi představiteli EU podle komisařky panuje shoda na tom, že sankce musí zůstat v platnosti a být dále zpřísňovány, dokud nebude dosaženo spravedlivého a trvalého míru. Důležité je rovněž zajistit, aby Moskva omezující opatření neobcházela.
„EU bude i nadále udávat směr při přijímání dalších sankcí proti Rusku a bude se podle možností koordinovat s partnery, aby byl jejich dopad co největší a možnosti obcházení co nejmenší,“ uzavřela.
Europoslanci z řad lidovců, socialistů, liberálů a zelených v následné debatě vyzývali k dalšímu zpřísňování sankcí proti Rusku a především k důslednějšímu vymáhání již přijatých opatření. Polský europoslanec Andrzej Halicki (EPP) zdůraznil potřebu zaměřit se na energetický a finanční sektor, vízovou politiku i využití zmrazených ruských aktiv. Nizozemec Thijs Reuten z frakce socialistů a demokratů (S&D) upozornil, že evropské součástky se stále dostávají do ruských dronů a zbraní, a vyzval k omezení vývozu komponentů, které Rusko využívá ve válce. Podobně lotyšský europoslanec Reinis Poznaks z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) poukázal na nedostatečné vymáhání sankcí a pokračující využívání evropských technologií v ruské výzbroji.
Francouzský europoslanec Bernard Guetta z frakce Obnova Evropy (Renew Europe) varoval, že prezident Vladimir Putin chce obnovit ruské impérium a jeho agresivní politika představuje hrozbu pro celou Evropu. Přestože podle něj Moskva hovoří o míru, ve válce pokračuje a své územní ambice neopouští.
Část europoslanců naopak kritizovala dopady sankcí na evropskou ekonomiku. Italská europoslankyně Susanna Ceccardiová z frakce Patrioti pro Evropu vyzvala Evropskou komisi, aby předložila konkrétní výsledky dosavadních sankčních balíčků, a upozornila na pokles evropského exportu do Ruska. Její argumenty odmítl rumunský europoslanec Nicolae Ștefănuță z frakce Zelených, podle něhož je třeba připomínat, že největší ekonomické škody způsobuje samotná ruská agrese. „Není snad pro naši ekonomiku největším problémem to, že Rusko rozpoutalo válku? Nemá to snad největší dopad na naše občany?“ reagoval na Ceccardiovou.
Kriticky se k další strategii EU postavila také německá europoslankyně Özlem Demirelová z frakce Levice v EP, podle níž další sankce a dodávky zbraní válku neukončí. EU by se podle ní měla zaměřit spíše na hledání cesty k ukončení konfliktu. Slovenský europoslanec Milan Uhrík z krajně pravicové frakce ESN pak odmítl další financování Ukrajiny z evropského rozpočtu. Evropské peníze mají podle něj směřovat na podporu evropských škol, nemocnic a dalších potřeb členských států.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}