Aktual.: 13.11.2026 10:35
Praha – Vláda zaváděním sektorových daní podle opozičních občanských demokratů vytváří nepředvídatelné prostředí pro budoucí investice a další rozvoj ekonomiky, tím poškozuje obraz fungující země. Na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny o zavedení mimořádné daně na rafinerie to dnes uvedl předseda ODS Martin Kupka. Zvýšení daně podle něj lidé nakonec zaplatí v rostoucích cenách. Piráti podle poslankyně Venduly Svobodové obecně zdanění mimořádného zisku v krizové době neodmítají, vadí jim však navrhovaná podoba. Stejně jako Kupka a později zástupci Starostů zmínila fakt, že se daň týká jen jedné firmy a může ohrozit případné další investice do českého průmyslu.
„Podobná situace je také u výrobců elektřiny z uhlí,“ uvedla Svobodová. Piráti proto navrhují předpis rozšířit na tyto výrobce a sazbu snížit na 25 procent místo 50 procent. „Chceme, aby se vybrané peníze nerozpustily ve státním rozpočtu, ale aby se využily na kapacitní platby elektrárnám, což je nástroj na zajištění stabilních dodávek elektřiny do budoucna. Jinak tyto náklady znovu zaplatí občané ve svých účtech na elektřinu,“ řekla.
Také Starostové nevylučují možnost mimořádných daní na kompenzace nadměrných nákladů, které lidé a firmy mají. Nelze podle nich ale zdanit každého, komu se zrovna daří. Poslanec STAN Jan Papajanovský představil novinářům pozměňovací návrhy, které Starostové podají. Daň se podle nich má vztahovat i na zahraniční rafinerie, které pohonné hmoty do Česka dovážejí, a vypočítána má být podle dat z delšího období. Starostové vládu také vyzvou, aby vláda hledala evropské řešení problému. Podle toho, jestli se změnami uspějí, budou poslanci STAN o normě hlasovat. I bez opozice nicméně vláda díky většině ve Sněmovně může návrh prosadit.
Daň se bude podle předlohy uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude záviset na vývoji cen. Daň se má podle vládního návrhu vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Základ se má vypočítávat jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.
Daň dopadne jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol. O zákonu tak Kupka mluví jako o lex Orlen a v tom směru jako o nespravedlnosti. Uvedl také, že ODS chystá vlastní daňovou reformu. Kupka zdůraznil, že daně mají být předvídatelné a spravedlivé. Daň na rafinerie tyto požadavky porušuje, protože míří na jednu firmu, a nespravedlivé je i to, že v Česku se spotřebuje přibližně 60 procent doma vyrobených pohonných hmot a 40 procent se jich dováží. Na ty ale daň nedosáhne, míní.
Lidovci podle předsedy poslaneckého klubu Mariana Jurečky chápou, že sektorové daně je někdy vhodné využít. Vadí jim ale zpětná účinnost předpisu. Logické by podle Jurečky bylo pokusit se s Orlenem jednat o tom, že by měl své zisky investovat například do tří let na českém území. V případě takového posílení mírových kapacit by pak naopak stát slíbil, že mimořádný zisk danit nebude. KDU-ČSL podle Jurečky předloží kolem desítky pozměňovacích návrhů.
„Česká republika to zaplatí několikrát, protože v okamžiku, kdy tímto způsobem zasáhne, omezí možnosti investovat a pro dvě české rafinerie to znamená do budoucna ztrátu konkurenceschopnosti a pochopitelně také ztrátu pracovních příležitostí. A to se dotkne logicky jak Ústeckého, tak Středočeského kraje,“ uvedl Kupka. Zavedení daně podle něj není srovnatelné s krokem minulé vlády, která zavedla daň na mimořádné zisky energetických firem, vzhledem k tehdejší situaci na trhu.
V souvislosti s úvahami vlády Andreje Babiše (ANO) o zdanění dalších hospodářských sektorů hovořil místopředseda ODS Jan Skopeček o nepředvídatelnosti a poškozování úspěšných. Poslankyně STAN Věra Kolářová mluví v souvislosti se spekulacemi o zdanění bank, pojišťoven či mobilních operátorů o další dani, a to dani z nejistoty. „Vláda za jediný týden stihla sektorovou daň ohlásit, nevyloučit, odložit, popřít a znovu oživit,“ popsala, jak se v uplynulých dnech postupně k záměru vyjadřovali koaliční lídři.
Opozice zahrnula návrh daně pro rafinerie svými návrhy úprav
Opoziční poslanci předložili k vládnímu návrhu na zavedení mimořádné daně pro rafinerie zatím dvě desítky pozměňovacích návrhů. Týkají se nejen úpravy samotné této navrhované daně, ale zahrnují i jiné oblasti, třeba prodej bytů, bydlení i podporu zemědělců. Žádný návrh ze strany koaličních poslanců se na sněmovním webu před 10:00 neobjevil. Sněmovna dnes tuto vládní předlohu projednává ve druhém čtení, kdy je právě možnost podávat pozměňovací návrhy. Koalice kvůli tomu svolala dokonce mimořádnou schůzi.
Z řad opozice zaznívaly v uplynulých dnech obavy, že vláda využije tuto předlohu pro zavedení sektorových daní. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu řekl, že vláda sektorové daně neprojednala a neočekává, že by se o nich ve Sněmovně v tomto týdnu debatovalo.
Poslanec Starostů Jan Papajanovský například navrhuje, aby si mohly rafinerie snížit základ mimořádné daně až o polovinu tím, že by si odečetly náklady na mimořádné investice. Skupina jeho stranických kolegů chce využít tohoto návrhu zákona a vložit do něj například omezení pro daňové osvobození při prodeji investičních bytů. Za investiční byty chtějí označit všechny byty kromě těch, kde peníze z jejich prodeje využije vlastník na to, aby si obstaral bydlení, kde bude mít trvalé bydliště on sám nebo jeho děti, rodiče i prarodiče.
V dalším návrhu chtějí Starostové daňově osvobodit poskytnutí služebního bytu zaměstnanci ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel by mohl jako výdaj uplatnit i nájemné placené pronajímateli bytu.
Piráti navrhují předpis rozšířit o mimořádnou daň i na uhelné elektrárny a sazbu snížit na 25 procent místo 50 procent. „Chceme, aby se vybrané peníze nerozpustily ve státním rozpočtu, ale aby se využily na kapacitní platby elektrárnám, což je nástroj na zajištění stabilních dodávek elektřiny do budoucna. Jinak tyto náklady znovu zaplatí občané ve svých účtech na elektřinu,“ řekla poslankyně Pirátů Vendula Svobodová.
Opoziční lidovci nabídli trojici úprav. Jejich poslanec Benjamin Činčila navrhl, aby zdanění podléhala jen ta část hrubé marže, která převyšuje úroveň srovnávacího období o více než 20 procent. Podle jeho dalšího pozměňovacího návrhu by se do výpočtu nezahrnovaly jen náklady na ropu, ale také například na biosložky, emisní povolenky, dopravu a zajišťovací operace. Činčilův třetí návrh započítává aspoň náklady na zajištění ceny ropy a měnových rizik.
Poslanci TOP 09 chtějí snížit sazbu daně z 50 na 39,5 procenta. Daň by navíc nebyla uznatelným výdajem při stanovení základu běžné firemní daně z příjmů, aby nesnížila příjmy obcí a krajů. Další návrhy TOP 09 se týkají prodloužení srovnávacího období pro stanovení zvýšené marže a její omezení na výrobu rafinovaných ropných produktů.
Předseda klubu lidovců Marian Jurečka předložil několik návrhů, které mají pomoci zemědělcům. Chce například zkrátit dobu odepisování vybraného zemědělského majetku nebo jim umožnit odklad zdanění části zisku tvorbou rezervy na horší časy.
Projednávaná mimořádná daň na rafinerie se má uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude záviset na vývoji cen. Daň se má podle vládního návrhu vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}