Jak interpretujete vítězství demokratů v posledních volbách? Překvapil vás tento výsledek?
Ne, nepřekvapil mě. Tyto volby se točily výhradně kolem Donalda Trumpa. Hněv, který v této zemi panuje kvůli tomu, co Trump Americe provádí, je něco, co jsem za celý svůj život ještě nezažil.
K urnám přišla řada lidí, kteří obvykle ve volbách v polovině mandátu nehlasují, aby hlasitě a jasně řekli: „Kašleme na Donalda Trumpa a už nedokážeme snášet to, co dělá Americe!“
Republikánský guvernér Floridy Ron DeSantis prohlásil, že i kdyby na republikánském volebním lístku stál sám George Washington, lidé by ho pravděpodobně nevolili. Souhlasíte s tím?
Kdyby byl na republikánském volebním lístku Ježíš Kristus, ani on by letos nevyhrál. Nemělo to nic společného s Demokratickou stranou. Lidé nevolili demokraty, ale volili proti Trumpovi.
Už jsem to říkal dříve: Donald Trump představuje přesně to, čeho se naši otcové zakladatelé obávali – šíleného krále a tyrana. A americký lid jasně řekl: „Ne králům v USA!“ A lidé vyrazili k volbám právě kvůli Trumpovi.
Trumpismus přežije Trumpa
Jak moc se současná Republikánská strana liší od té, která byla zastoupena v Kongresu v letech 2011 až 2013? Může se ve své současné podobě vrátit do politického hlavního proudu, nebo ji Donald Trump zásadně proměnil? A jsme svědky začátku konce hnutí MAGA?
Řeknu to takhle: před Trumpem záleželo na tom, jaký jste měli postoj k jednotlivým politickým otázkám. Platilo to v době, kdy jsem byl republikánem i členem Kongresu.
Jakmile se ale objevil Trump, na jednotlivých tématech přestalo záležet. Buď jste byli s Trumpem, nebo proti němu. A pokud jste s ním nebyli, v Republikánské straně pro vás nebylo místo.
Republikánská strana se stala sektou a zůstává jí dodnes. Lidé se mě každý týden, měsíc nebo rok ptají: „Kdy se republikáni od tohoto vůdce sekty distancují?“ A já vždy odpovídám: „Nikdy.“
Přestože republikáni utrpěli minulé úterý drtivou porážku, nemyslím si, že se od Trumpa dokážou distancovat. Hnutí MAGA je nejmocnější silou v Republikánské straně a nevidím, že by někam mizelo. Někteří republikáni možná s jednotlivými Trumpovými kroky zdvořile nesouhlasí, ale pokud chtějí být v roce 2028 zvoleni, nikdy se od něj otevřeně nedistancují.
Co tedy podle vás republikány drží pohromadě? Je to čistý oportunismus, nebo spíše strach? Velvyslanec John Bolton mi například řekl, že je to právě strach, který je udržuje v řadách strany…
Myslím, že je to kombinace obojího, ale nejde o strach z Trumpa samotného. Nikdy to nebyl strach z něj. Moji republikánští kolegové mi v průběhu let říkali: „Joe, já se Trumpa nebojím. Bojím se republikánských voličů. Bojím se Trumpova vlivu na stranickou základnu.“
Republikáni vědí, že 30 až 40 procent republikánských voličů by za Donalda Trumpa položilo život. Chtějí být zvoleni, zůstat u moci a zachovat si svůj vliv, takže si nemohou dovolit rozhněvat Trumpovy příznivce.
Je to tedy kombinace strachu z voličské základny a politického oportunismu. Právě to je drží v šachu.
Někteří republikáni, kteří se Trumpovi postavili, například Adam Kinzinger nebo Liz Cheneyová (nyní již bývalí členové Kongresu – pozn. red.), dcera bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho, na to politicky velmi doplatili. Proč podle vás ostatní republikáni nechtějí jít stejnou cestou?
Když se jako republikán postavíte Trumpovi, ukončíte svou politickou kariéru. Já jsem to udělal před osmi lety, Kinzinger a Cheneyová před pěti lety. V okamžiku, kdy jsem se proti Trumpovi postavil, jsem svou kariéru doslova spálil na popel. Už nikdy nemohu být znovu zvolen jako republikán.
Neustále čelíte nenávisti a výhrůžkám smrtí. Adam Kinzinger a Liz Cheneyová, které dobře znám, prožívají totéž co já. Většina republikánských členů Kongresu tím nechce procházet, a proto Trumpa nadále podporují.
Vím, že jste se s Donaldem Trumpem rozešel už před několika lety. Co pro vás bylo tou poslední kapkou?
Helsinky v létě 2018, kdy Donald Trump uspořádal tiskovou konferenci s Vladimirem Putinem. Trump tehdy stál na pódiu vedle Putina a před celým světem prohlásil: „Věřím Putinovi, a ne svým vlastním zpravodajcům.“
Všichni přitom věděli, že Putin si s námi zahrával a zasahoval do našich voleb. Věděly to i naše zpravodajské služby. Trump se přesto postavil na Putinovu stranu.
Ten den, před osmi lety, jsem vystoupil a prohlásil: „Donald Trump je zrádce. Je to zrádce této země.“ To byla pro mě ta poslední kapka.
Boj o budoucnost demokratů
A co demokraté? Někteří představitelé Demokratické strany jako Rashida Tlaibová, Alexandria Ocasio-Cortezová nebo Abdul El-Sayed (v listopadových volbách všichni tři uspěli ve svých kandidaturách – pozn. red.), bývají považováni za kontroverzní či příliš radikální. Vidíte v tom srovnatelný problém, nebo je situace zásadně odlišná od toho, čeho jsme svědky v Republikánské straně?
Republikáni se v podstatě stali extremistickou stranou, stranou hnutí MAGA. Demokraté se nyní musí rozhodnout, zda udělají totéž. Vydají se cestou extrémů a stanou se stranou levicových socialistů? To zatím nevíme, to je jejich boj…
Podívejte, demokraté před pár dny vyhráli především díky Trumpovi. Nemuseli říkat nic jiného než: „Trump je hrozný, Trump je špatný, Trump představuje hrozbu pro naši demokracii.“ To bylo vše, co jejich kandidáti potřebovali říkat.
Ale aby demokraté vyhráli i v roce 2028, musí přijít s vlastní pozitivní vizí. Musí říct: „Toto jsme my a v toto věříme.“ Musí si ujasnit, co vlastně představují a jaké jsou jejich hodnoty.
Zajímavé přitom je, že demokraté vyhráli s tak velkým náskokem, že uspěla nejen řada radikálních kandidátů, ale také mnoho umírněných a centristických demokratů. Jejich pozice se tedy posílila. Vnitrostranický boj o budoucí směřování je ovšem nutný.
Byl jste vždy ostrým kritikem Trumpovy zahraniční politiky. Vztahy mezi USA a Evropou i mezi Washingtonem a Kyjevem jsou zjevně na historickém minimu. Lze podle vás takto poškozené vztahy napravit? A jak dlouho by to mohlo trvat?
Nevím, zda se to vůbec podaří. Pokud ano, bude to trvat velmi, velmi dlouho. Dokud bude Trump v Bílém domě, Spojené státy jsou nepřítelem svobodného světa. Jsou nepřítelem Ukrajiny, NATO i Evropy. To je prostě fakt. Donald Trump stojí na Putinově straně. Pracuje pro Putina. Věřím, že je ruským agentem.
A i když Trump jednou odejde, trumpismus zůstane. Viceprezident J. D. Vance a mnoho dalších republikánů zastává proruské postoje a vystupuje proti Ukrajině, svobodnému světu i NATO. Je to nemoc, která se v Republikánské straně rozšířila.
I kdyby v roce 2028 zvítězil demokratický kandidát na prezidenta, Evropa a naši spojenci po celém světě by měli postupovat opravdu opatrně. Evropští představitelé nyní vědí, že v Americe se konají volby každé čtyři roky a situace se může změnit prakticky ze dne na den…
Proč by tedy měli tolik investovat do vztahů s Amerikou, když za dva nebo tři roky mohou Američané zvolit někoho jiného, kdo bude opět stát na Putinově straně a vystupovat proti Ukrajině? Obnova vztahů proto bude trvat velmi, velmi dlouho – pokud k ní vůbec někdy dojde.
Představme si hypoteticky, že by v roce 2028 vyhrál současný republikánský ministr zahraničí Marco Rubio. Ten byl v minulosti proevropský, podporoval NATO a zastával tvrdý postoj vůči Rusku, Číně i Íránu. Mohla by se na něj Evropa spolehnout?
Tady je jeden háček. Máte pravdu, že Marco Rubio býval tradičním republikánem, zastáncem NATO, Ukrajiny a tvrdého postoje vůči Putinovi. To je člověk, kterým Rubio ve skutečnosti je. Aby však mohl spolupracovat s Trumpem, prodal svou duši a všech těchto hodnot se vzdal.
Kdyby se Rubio stal prezidentem, pravděpodobně by se velmi opatrně snažil vrátit ke svým původním postojům. Aby však byl zvolen, musí nejprve získat republikánskou nominaci. A k tomu nemůže vystupovat jako ten starý Rubio. Bude muset i nadále podporovat Trumpa a trumpismus, jen aby tu nominaci získal.
Trumpa ignorujte
Donaldu Trumpovi zbývají v oválné pracovně přibližně dva roky. Jak by se podle vás měla Evropa vypořádat s problémem jménem Trump? Jak by s ním měla vyjednávat?
Evropa by měla udělat to, co měla udělat už ve chvíli, kdy Trump složil přísahu. Měla mu ukázat prostředníček. Měla mu dát pěstí do obličeje.
Trump složil přísahu před dvěma lety a Evropa se s ním od té doby snažila vycházet v dobrém. Snažila se ho uklidnit, pohladit po hlavě a dát mu hračky a dárky. Jenže to nefungovalo.
Trump je tyran. A s tyranem musíte jednat tvrdě. V příštích dvou letech by proto Evropa a všichni naši přátelé po celém světě měli pokračovat stejným způsobem. Já bych s Trumpem nejednal. Ani bych se jím nezabýval. Jednoduše bych ho ignoroval.
Evropo, NATO, Ukrajino, v příštích dvou letech jste na to sami. Musíte s tím počítat a udělat všechno pro to, abyste posílili vlastní postavení. Trumpa ignorujte.
Věříte, že je v Kongresu dostatek republikánských zákonodárců ochotných rozejít se s Trumpem a spojit se s demokraty, aby společně zajistili dvoutřetinovou většinu potřebnou k přehlasování prezidentského veta a zachování americké podpory Ukrajině?
Ano. Republikánů, kteří by takto hlasovali, je dostatek. Dokud však bude Trump prezidentem, k takovému hlasování nedojde.
Až Trump odejde, mohlo by se to změnit. Pokud by byl prezidentem demokrat nakloněný Ukrajině, pravděpodobně by se našlo dost republikánů, kteří by hlasovali pro Ukrajinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. Ale dokud je Trump prezidentem, nestane se to.
Znamená to tedy, že alespoň do chvíle, než Trump opustí Bílý dům, neexistuje reálná možnost nadstranické spolupráce, která by zajistila pokračování americké podpory Kyjevu?
Ne. A říkám to už od chvíle, kdy se Trump stal prezidentem. Je mi líto, Evropo. Je mi líto, Ukrajino. Je mi líto, NATO. Je mi to líto, všichni naši spojenci. V Bílém domě máte nepřítele.
A přestože mě to netěší, Evropa a Ukrajina musí s tímto vědomím jednat. Taková bude realita ještě další dva roky.
Eskalace v Íránu
Někteří republikáni připisují svou volební porážku právě Íránu. Souhlasíte s tím, že válka s Íránem zničila šance Republikánské strany?
To, co ve volbách zničilo Republikánskou stranu, byla především Trumpova hloupá a nelegální cla. Dalším faktorem byly jeho kruté a nelegální hromadné deportace a to, co ICE (Úřad pro imigraci a cla) provádí v našich ulicích.
A třetí věcí, která republikány zničila, byla Trumpova hloupá a nelegální válka proti Íránu. Ano, válka proti Íránu ekonomicky zdevastovala tuto zemi a politicky zdevastovala Republikánskou stranu. Byla to naprosto zásadní okolnost.
Kdyby Donald Trump po svém zvolení před 22 měsíci nedělal dva roky nic jiného než hrál golf – žádná cla, žádná válka, žádný ICE –, republikáni by před třemi dny dosáhli opravdu dobrého volebního výsledku. Stále by ovládali Senát a možná dokonce i Sněmovnu reprezentantů. Ekonomice by se dařilo skvěle, kdyby Trump poslední dva roky prostě jenom hrál golf. Jenže to on neudělal.
Představme si, že byste nyní byl na Trumpově místě. Podle mého názoru má dvě možnosti: buď uzavřít dohodu s Íránem, což by nevyhnutelně oslabilo USA, nebo zvolit mnohem drastičtější řešení a pokusit se celou záležitost jednou provždy ukončit. Kterou cestu podle vás zvolí?
Myslím, že si vybere tu druhou možnost. Je nyní v zoufalé situaci, utrpěl drtivou volební porážku a podle mého názoru už nemá co ztratit.
Trump nepřemýšlí racionálně. Je to prostě idiot. Myslím si proto, že proti Íránu ještě přitvrdí a pokusí se celou záležitost vyřešit silou.
Myslíte si, že může dojít na rozsáhlou pozemní invazi do Íránu?
To ne. Trump by ale mohl nařídit omezenou pozemní operaci. Nic z toho by však nefungovalo. Situaci by to pouze zhoršilo.
Rozsáhlé pozemní operaci by podle mého názoru zabránili republikáni a naše vojenské vedení. Nemyslím si, že by Trump zašel tak daleko.
A to i přesto, že už prakticky nemá co ztratit?
I když nemá co ztratit, myslím si, že kdyby nařídil rozsáhlou pozemní operaci v Íránu, lidé ve vládě by ho zastavili.
Na druhou stranu, kdyby takovou operaci zahájil a podařilo se mu s režimem v Teheránu jednou provždy skoncovat, mohl by být v Íránu oslavován jako osvoboditel.
Možná. Znovu ale říkám, že si nemyslím, že by taková operace byla úspěšná.
Pokud si skutečně myslí, že by to byla správná cesta, pak by to Trumpa mohlo motivovat. Jde mu totiž především o vlastní odkaz, že? A právě teď jeho odkaz utrpěl vážný šrám. Jeho pověst je po nelegální válce v Íránu poškozená a on to chce zvrátit…
Souhlasím s vámi v tom, že si Donald Trump může říct: „Kašlu na to. Pošleme do Íránu 200 tisíc vojáků.“ A možná to skutečně nařídí. Nemyslím si však, že by to naše vláda a vojenské vedení dopustily.