Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly zástupců vlády v Kyjevě, zda by byli ochotní vzdát se Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci (NATO), uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
„Američané položili otázku: ‚A když Ukrajina vstoupí do NATO, odejde z Donbasu?‘ To se stalo poprvé,“ citovala Zelenského agentura Ukrinform.
Ukrajina podle něj s partnery jedná o „komplexním bezpečnostním balíčku“, který by zahrnoval konkrétní bezpečnostní záruky ze strany NATO a Evropské unie, silnou ukrajinskou armádu s odpovídajícím počtem vojáků, dodávky zbraní, finanční podporu na stanovenou dobu a také plán obnovy Ukrajiny podložený penězi z jasně určených zdrojů.
„Pokud nám americká strana spolu s dalšími členy NATO potvrdí právě toto, zeptám se na názor naší společnosti: přijmeme to, nebo ne?“ řekl Zelenskyj s tím, že Ukrajina teď potřebuje konkrétní návrhy, které ale zatím nemá. „Vše je stále předmětem jednání,“ dodal.
Předání východoukrajinského Donbasu, včetně části, kterou nemá Rusko pod kontrolou, patří k hlavním požadavkům Moskvy při jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války. Zelenskyj v této souvislosti zdůraznil, že Moskvou okupovaná území nehodlá Ukrajina oficiálně uznat za ruská.
„Ukrajina navrhuje zastavení bojů podle linie fronty, to znamená, že nemá důvod ustupovat z území, která kontroluje,“ sdělil historik a ukrajinista Radomyr Mokryk. Dodal, že na Donbase jsou mimo jiné klíčová ukrajinská opevnění, takže by se po jejich odevzdání Rusku mohlo dané území stát odrazovým můstkem pro další agresi. Ukrajinci jsou podle něj přesvědčení, že ruský cíl války je zničit ukrajinskou nezávislost.
Jednání v Abú Dhabí, Moskvě a v Dublinu
Tento týden přinesl řadu schůzek, jejichž cílem je ukončit rusko-ukrajinskou válku. Nejprve v Abú Zabí spolu hovořili při třístranném jednání zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Evropané byli sice přítomni, ale jednali pouze s delegacemi Ukrajiny a USA na okraj hlavních rozhovorů. Američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner následně odletěli do Moskvy jednat s ruským vládcem Vladimirem Putinem a poté se v Dublinu sešli se Zelenským.
Zelenskyj po jednáních v Dublinu uvedl, že mezi nejdůležitější výsledky rozhovorů v Abú Zabí patří dohoda o rozsáhlé výměně válečných zajatců, shoda na pokračování jednání o ukončení války a zapojení evropských zástupců do vyjednávání.
Rusko chce stažení NATO z Česka a dalších zemí
Při rozhovorech v Abú Dhabí představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby NATO stáhlo své jednotky a základny k hranicím z roku 1997, informoval deník The New York Times (NYT). Tehdy do Aliance vstoupilo Česko, Polsko a Maďarsko. Další země střední, východní a jihovýchodní Evropy následovaly v pozdějších vlnách rozšíření.
Postoj Moskva formulovala v dokumentu, který ruští představitelé předali vyjednavačům. Jeho kopii získal NYT od osoby obeznámené s jednáním a jehož pravost potvrdila další osoba. Dokument opakuje požadavky Ruska z prosince 2021, které zahrnovaly nerozšiřování NATO a zákaz jeho vojenské činnosti na Ukrajině a v dalších regionech, zejména ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve Střední Asii.
Moskva kromě toho chce, aby se Francie a Británie vzdaly možnosti použití jaderných zbraní na obranu ostatních evropských zemí. „Ruští představitelé v Abú Dhabí dali jasně najevo, že studenou válku a tehdejší vojenský spolek vedený Sovětským svazem, známý jako Varšavská smlouva, považují za vzor toho, jak by Evropa mohla vypadat po skončení války na Ukrajině,“ napsal NYT.
Witkoff a Kushner podle zdroje newyorského listu ruským představitelům sdělili, že od konce roku 2021 se mnohé změnilo, a vyzvali je, aby hleděli do budoucnosti. Na schůzce v Moskvě jim ale Putin řekl, že požadavek Ruska z roku 2021 na stažení vojsk NATO stále odráží představu Moskvy o pilířích bezpečnostní architektury v Evropě.
Zelenskyj varuje před novou bezpečnostní architekturou
Zelenskyj uvedl, že považuje za nebezpečné diskutovat o nové bezpečnostní architektuře v Evropě ještě před ukončením rusko-ukrajinské války, a navíc bez zástupců Evropy. Toto téma by se podle něj nemělo stát hlavním bodem programu jednání. Snahy Moskvy o otevření otázky přítomnosti sil NATO na východním křídle Aliance, zejména amerických vojáků, podle něj vyvolávají znepokojení. Odmítl také možnost, že by Ukrajina v rámci možných dohod vyhlásila neutralitu.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu v únoru 2022, čímž rozpoutalo největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se od té doby brání s pomocí západních zemí. Moskva trvá na tom, že před ukončením bojů je třeba vyřešit to, co označuje za „hlubší příčiny“ války – mezi nimi uvádí záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
Ukrajina požádala o vstup do NATO v září 2022, několik měsíců po zahájení ruské invaze. Kyjev považuje členství za nejspolehlivější bezpečnostní záruku, jeho přijetí ale nemá podporu všech 32 členských zemí Aliance.
Americký prezident Donald Trump v minulosti členství Ukrajiny v NATO opakovaně odmítl. Kyjev proto jednal s USA a dalšími partnery o alternativních bezpečnostních zárukách, které by se podobaly článkům 4 a 5 Severoatlantické smlouvy, avšak bez plného členství v Alianci.