Jeden z výbuchů zachytila bezpečnostní kamera nedaleko hlavního města Kišiněva. Podle moldavského serveru PRO TV se dron zřítil v blízkosti vesnice Cheltuitori, která leží na okraji metropole. Záběry ukazují, jak bezpilotní letoun ve vysoké rychlosti padá k zemi a po nárazu exploduje. Následně se nad místem zvedl hustý oblak kouře. Policisté v oblasti pátrali po jeho troskách.

Další cizí drony nalezli policisté na dalších pěti místech, například nedaleko obce Naslavcea v severovýchodním cípu země. Tam po upozornění sousedních ukrajinských úřadů pohraničníci nalezli trosky neidentifikovaného létajícího objektu. Podle veřejnoprávní stanice Moldova 1 ležely zhruba 50 metrů od ukrajinské hranice.

Moldavské ministerstvo obrany ve svém oficiálním prohlášení výslovně uvedlo, že jeden z dronů byl typu Geran-2. Za ruské je na síti X označila i prezidentka Maia Sanduová. Kišiněv si kvůli opakovaným incidentům předvolá ruského velvyslance.

Uzavřené nebe

Incidenty se odehrály odpoledne, ve stejný čas, kdy Rusové útočili na Ukrajinu. Moldavské úřady kvůli narušení vzdušného prostoru zhruba na půl hodiny uzavřely nebe nad celou zemí. Dočasně přerušily také provoz na šesti hraničních přechodech na severu země.

Podle moldavské mutace Rádia Svobodná Evropa šlo o jeden z nejrozsáhlejších incidentů podobného typu od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Od té doby moldavské úřady zaznamenaly celkem 118 případů narušení vzdušného prostoru, přičemž v 60 případech drony nebo rakety dopadly na území postsovětské republiky. Zprávy o zraněných či materiálních škodách při úterních incidentech se neobjevily.

Prezidentka Maia Sanduová narušení vzdušného prostoru odsoudila a upozornila, že Moldavsko zatím nemá dostatečné obranné kapacity, aby se podobným hrozbám dokázalo účinně bránit. „Rusku nezáleží na neutralitě, svrchovanosti ani lidských životech,“ napsala na X.

Prezidentka Maia Sanduová opouští volební místnost. Kišiněv, 28. září 2025. Archivní fotografie.Foto: Aktuálně.cz – Jaroslav Synčák

Země se nemá jak bránit

Moldavská protivzdušná obrana má skutečně jen omezené možnosti bránit se podobným incidentům. Země nedisponuje stíhacími letouny ani dostatečně rozvinutým systémem, který by dokázal sestřelovat drony ve větším prostoru.

Postupně sice modernizuje radarové vybavení, včetně francouzského systému GM200, který dokáže sledovat vzdušné cíle až na vzdálenost 250 kilometrů, samotné odhalení dronu ale ještě neznamená schopnost ho zneškodnit.

K dispozici má přenosné protiletadlové raketové komplety, protiletadlové kulomety a prostředky elektronického boje. Ty však podle prezidentky Maii Sanduové zatím chrání především vybranou kritickou infrastrukturu.

Kišiněv proto plánuje další investice z evropských prostředků, nedávno například získal 120 milionů eur na pořízení systému protivzdušné obrany středního dosahu a moderního vybavení pro detekci a sledování vzdušných cílů.

Share.