V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
Podle zprávy organizací Demagog a IMM, kterou zveřejnily v úterý, se od ledna do června letošního roku v polském on-line prostoru objevilo celkem 536 tisíc protiukrajinských příspěvků. Z toho 387 tisíc se týkalo ukrajinského nacionalistického vůdce Stepana Bandery a ukrajinského nacionalismu obecně. Mezi další šířené narativy patřila například tvrzení, že ruské válečné zločiny na Ukrajině byly zinscenované nebo že Kyjev zpronevěřuje pomoc poskytovanou západními spojenci.
Výzkumníci se při analýze zaměřili na osmnáct klíčových slov a výrazů používaných k hanlivému označování Ukrajinců. Patřily mezi ně například zmínky o „banderizaci“, „ukrajinizaci“ či údajné přeměně Polska v ukrajinský stát. Odkazy na Banderu a související historická témata se objevovaly ve 72 procentech zkoumaných příspěvků. Podle autorů zprávy sloužily především k vyjádření kritiky ukrajinské politiky.
Počet příspěvků zmiňujících Banderu se podle zprávy od začátku roku do poloviny června zvýšil čtyřnásobně, přibližně z deseti tisíc na čtyřicet tisíc týdně. Autoři tento nárůst spojují se sporem kolem rozhodnutí Ukrajiny pojmenovat jednu ze svých vojenských jednotek po „hrdinech Ukrajinské povstalecké armády“ (UPA). Polský prezident Karol Nawrocki v reakci na tento krok na konci května navrhl odebrat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice.
Jaké narativy se šíří?
První ze šesti identifikovaných dezinformačních narativů zpochybňoval utrpení Ukrajinců a snažil se vyvolat dojem, že ruské válečné zločiny byly zinscenované. Patřilo k němu například popírání ruské odpovědnosti za masakr v Buče nedaleko Kyjeva. Podle zprávy tento narativ šířilo mimo jiné ruské velvyslanectví v Polsku.
Autoři zdůraznili, že mezinárodní vyšetřování a lidskoprávní organizace potvrdily odpovědnost ruských vojáků za zločiny spáchané v Buče. Tvrzení, že události na Ukrajině byly zinscenované, měla rovněž vyvolat dojem, že dezinformace šíří samotný Kyjev.
Zpráva například zmiňuje nepravdivý příběh o ukrajinském teenagerovi, který měl být údajně najímán, aby na pohřbech padlých vojáků předstíral, že je jejich synem. Jako důkaz sloužily fotografie zachycující chlapce, jak drží snímky různých zesnulých vojáků. Ve skutečnosti nebyl mladík s žádným z vojáků příbuzný. Pohřbů se účastnil dobrovolně a pomáhal při náboženských obřadech, uvádí zpráva.
Druhý nepravdivý narativ tvrdil, že Ukrajinci kradou nebo prodávají pomoc poskytovanou jejich spojenci. Na internetu se šířila obvinění, podle nichž byly lékárničky a zdravotnické vybavení darované Ukrajině nabízeny k prodeji. Objevovala se také tvrzení o obchodování se zbraněmi a korupci. Organizace podílející se na poskytování pomoci tato obvinění odmítly. Upozornily, že vybavení nabízené k prodeji se lišilo od materiálu skutečně darovaného Ukrajině.
Třetí narativ se snažil podkopat důvěryhodnost Zelenského a vyvolat dojem, že podpora veřejnosti pro ukrajinského prezidenta klesá. Uživatelé sociálních sítí jako důkaz sdíleli fotografie údajně zachycující graffiti kritizující ukrajinského prezidenta v několika evropských městech včetně Varšavy. Podle organizace Demagog však byla tvrzení o výskytu těchto graffiti nepravdivá.
Čtvrtý narativ tvrdil, že Ukrajina prohrává válku a její vláda pokračuje v konfliktu proti vůli vlastních občanů. Šířily se falešné fotografie a videa, které měly údajně zachycovat Ukrajince násilně odváděné na frontu. Objevily se také zprávy o údajné mobilizaci žen na Ukrajině, které tamní Centrum pro boj proti dezinformacím na konci srpna vyvrátilo.
Ukrajina jako údajná hrozba pro sousední státy
Pátý narativ vykresloval Ukrajinu jako zemi, která se snaží zatáhnout Polsko do války a představuje hrozbu pro další státy. Incidenty spojené s dopady raket na polské území byly využívány k šíření tvrzení, že Ukrajina svého souseda záměrně provokuje. Jedním z příkladů byl incident z konce července, kdy raketa dopadla nedaleko obce Tarnawa-Kolonia.
Podle prokuratury šlo o střelu s plochou dráhou letu Ch-101 ruské výroby, vyrobenou v Rusku ve druhém čtvrtletí roku 2026. Přesto se na internetu šířily spekulace, že incident byl součástí ukrajinského spiknutí.
Dezinformační účty rovněž zneužívaly incidenty, při nichž ukrajinské drony havarovaly v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Na internetu se objevovala tvrzení, že Ukrajina na pobaltské státy útočila záměrně. Představitelé všech tří zemí tato obvinění odmítli a potvrdili, že nešlo o úmyslné ukrajinské útoky, ale o incidenty, k nimž došlo v důsledku ruské agrese.
Podobný nepravdivý příběh se týkal údajného zabití vojáků ukrajinským občanem během cvičení NATO v Lotyšsku. Tvrzení bylo připisováno zpravodajské stanici Euronews. Euronews však takovou zprávu nikdy nezveřejnila a lotyšská armáda potvrdila, že k žádnému podobnému incidentu nedošlo. Podle organizace Demagog je vydávání se za západní média charakteristickou taktikou proruské vlivové operace Storm-1516.
Údajné nebezpečí pro polské občany
Šestý a poslední narativ vykresloval Ukrajince žijící v Polsku jako hrozbu pro polské občany. K posilování tohoto sdělení sloužily příspěvky na sociálních sítích týkající se kriminality, přičemž starší incidenty byly někdy prezentovány jako aktuální události.
Jedním z příkladů byl incident v městském autobuse v Bílsku-Bělé na jihu Polska, kde muž slovně napadl dvě mladé Ukrajinky. Následně se rozšířila nepravdivá tvrzení, že dospívající dívky útočníka vyprovokovaly. Záběry z bezpečnostních kamer však tuto verzi událostí nepotvrdily.
Autoři zprávy rovněž upozornili, že míra kriminality mezi Ukrajinci žijícími v Polsku činila deset trestných činů na tisíc obyvatel, tedy polovinu oproti polským občanům. Podle autorů byli ukrajinští občané odpovědní přibližně za jedno procento trestných činů spáchaných v Polsku.
Další součástí tohoto narativu bylo vykreslování Ukrajinců jako zátěže pro polské veřejné finance a zdravotnický systém. Na internetu se šířily grafy vytvořené umělou inteligencí, které měly tato tvrzení údajně podporovat. Podle zprávy, kterou poradenská společnost Deloitte vypracovala pro Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), však přítomnost Ukrajinců v roce 2025 přispěla k tvorbě 2,4 procenta polského hrubého domácího produktu. To odpovídalo přibližně 94 miliardám zlotých (asi 520 miliard korun).
Odhady společnosti Deloitte za rok 2025 rovněž ukázaly, že příspěvky ukrajinských občanů do polského Národního fondu zdraví (NFZ) dosáhly přibližně 4,4 miliardy zlotých (asi 24,3 miliardy korun), zatímco výdaje na jejich zdravotní péči činily jen něco přes 2,5 miliardy zlotých (asi 13,8 miliardy korun).
Zpráva upozornila, že některá nepravdivá tvrzení odpovídala oficiálním ruským narativům, zatímco šíření určitých příspěvků podporovaly subjekty napojené na Rusko. Některé internetové příspěvky rovněž přebíraly obsah pocházející z ruských zdrojů nebo médií spolupracujících s Kremlem. Autoři identifikovali několik účtů, které v polském on-line prostoru šířily ruské dezinformace. Mezi jmenovanými byl také bývalý polský premiér Leszek Miller.
Článek od stanice Polskie Radio, poprvé byl publikován 18. listopadu 2026 v 8:00 (SEČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
