V Evropském parlamentu může po červnových volbách poprvé zasednout politička s ukrajinským pasem a občanstvím. V Lotyšsku kandiduje za liberální centristickou stranu Hnutí za! (Kustiba Par!) Ivanna Voločijová, rodačka ze západoukrajinského města Ivano-Frankivsk.
Voločijovou, která už v minulosti v Bruselu žila a pracovala, lotyšská strana zařadila na první místo kandidátky. „Jsem velmi vděčná Lotyšsku za to, jak Ukrajině a Ukrajincům pomáhá. Lotyši nám rozumí v tom, co se u nás děje, jim nemusíme nic vysvětlovat,“ popisuje.
Foto: EU
Voločijová má kromě ukrajinského občanství také belgické, což jí umožňuje kandidaturu do Evropského parlamentu.
„V předvolební kampani se mě tady lidi ptají, co udělám pro Lotyšsko. Odpovídám, že budu usilovat o zajištění bezpečnosti země, o zachování sankcí proti Rusku a vstup Ukrajiny do Evropské unie, protože to bude dobré pro všechny členy EU,“ uvedla Voločijová tento týden v rozhovoru pro agenturu Ukrinform. Ukrajina v EU není, unijní summit ale loni v prosinci rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů.
V Lotyšsku je válka na Ukrajině velké téma. Pobaltská republika s Ruskem sousedí a má obavy, že když ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině zvítězí, je s Litvou takzvaně další na řadě. Necelou třetinu obyvatel Lotyšska tvoří etničtí Rusové, z nichž mnozí se tématu války radši vyhýbají.
Reportér Aktuálně.cz na přelomu března a dubna navštívil město Daugavpils, kde je ruská menšina silně zastoupena. Na rozdíl od litevských měst tady moc ukrajinských vlajek a hesel podporujících Ukrajinu není. Žádný otevřený konflikt mezi etnickými Lotyši a Rusy nehrozí, napětí tu ale existuje.
Některým tamním Rusům se také nelíbí, že lotyšská vláda po ruské invazi prosadila zákon, který od září 2025 ve všech školách ukončí vyučování v ruštině, to bude už jen v lotyštině.
„Jsem původně profesí učitelka ruštiny, takže je asi jasné, co si o novém zákoně myslím. Všichni učitelé ruštiny procházejí rekvalifikací, hledají si jinou práci a jiné uplatnění,“ řekla Aktuálně.cz Natalja Kožanovová, která v Daugavpilsu šéfuje Domu ruské kultury, ale považuje se za lotyšskou vlastenku, protože její předci sem přišli z Ruska v devatenáctém století.
Bývalý lotyšský ministr obrany a také kandidát do Evropského parlamentu Artis Pabriks řekl agentuře ČTK, že Lotyšsko se cítí agresivním Ruskem ohroženo a nemůže nečinně přihlížet tomu, že někdo z obyvatel Lotyšska podporuje zničení napadené země nebo likvidaci lotyšské nezávislosti. Putin několikrát řekl, že ruská menšina v této pobaltské zemi čelí diskriminaci, což Riga vnímá tak, že Kreml v příhodné chvíli může ruskou menšinu zneužít při zdůvodňování útoku proti Lotyšsku.
„Ruskou populaci si v Lotyšsku nechceme znepřátelit, ale nebudeme tolerovat žádné proputinovské hlasy nebo aktivity. Takoví lidé si musí vybrat, jestli dokážou žít ve svobodné a otevřené společnosti – v zemi, která je součástí Evropské unie a NATO. Nebo by si měli hledat jiné místo k životu. Pokud chcete být zastánci Putina, nebudete zde vítáni,“ tvrdí exministr.
Zájem Lotyšů o volby do Evropského parlamentu byl dosud nízký. V posledních volbách před pěti lety odevzdalo svůj hlas jen 34 procent voličů, o pět let dříve dokonce jen třicet procent. Válka na Ukrajině a s ní spojené bezpečnostní hrozby by to ale letos mohly změnit.
Video: Rozhovor s europoslankyní Martinou Dlabajovou (5. 3. 2024)
Rozhovor s Martinou Dlabajovou v Evropském parlamentu | Video: Daniela Dlabolová
